Indické babičkomatky. Čínské nahaté pohřby. Smrtelná únava. Hlídací nanopejsci. Záchranářské drony. O arachnofobii.
INDICKÉ PORODNICTVÍ JEN KVETE. DÍKY SENIORKÁM.
Indické matky stárnou. Například Rajo Deviová, aktuálně nejstarší prvorodička na světě, porodila své první dítě, dívku Navín, v sedmdesáti letech. Její případ ale vůbec není ojedinělý.
Mateřství se v indické společnosti vysoce cení. Žena, která se z jakýchkoliv důvodů nestane matkou, se dříve nebo později dostává do vyděděného postavení. Rajo se pokoušela otěhotnět celých patnáct let. Když se to nepodařilo, její manžel se s ní dal rozvést. Oženil se s Rajinou mladší sestrou, ale ani z tohoto svazku nevzešlo žádné potomstvo. Rodina dala hlavy a finance dohromady a Rajo se vydala na kliniku, kde jí lékaři oplodnili metodou in vitro fertilizace. V příslušné době přišla na svět Navín, „náš syn i naše dcera, naše budoucnost a naše všechno,“ jak nadšeně říká Rajo.
Odhaduje se, že v Indii ročně dochází ke třem milionům umělých oplodnění. Nejvyšší úspěšnost je ve skupině žen do pětatřiceti let věku – 32,2 procenta. Poté s věkem klesá, u žen jako je Rajo činí 1,9 procenta. Počet umělých oplodnění provedených ženám ve věku nad šedesát let ale stoupá. A právě tato umělá oplodnění představují významnou vzpruhu pro celý „porodní“ byznys v Indii. Cena je ovšem vyšší než jen ta, kterou lze vyčíslit objemem rupií, které se přesunují do kas klinik z kapes přestárlých žen, snažících se splnit nesplnitelné požadavky, které na ně klade společnost svázaná náboženskými a kmenovými pravidly.
MRTVÉ SE POVOLUJE SPALOVAT JEN NAHÉ
Pekingské úřady v souvislosti s probíhající konferencí o východoasijské ekonomické spolupráci chrlí jedno nařízení za druhým. Mimo jiné bylo zakázáno během nedávného Halloweenu nosit masky, které by mohly vyvolat poprask a následné srocení lidu. Teď přibyl zákaz spalování oblečení nebožtíků.
Halloweenské nařízení bylo jednorázové a dočasné. Svátek masek koneckonců je jen jednou do roka. Zato mrtví dokonce i v Číně umírají zcela nekoordinovaně a bez ohledu na významné státní a stranické události. Je proto pravděpodobné, že zákaz spalovat oblečení mrtvých zůstane v platnosti i po skončení ekonomické konference. Dým z hořícího oblečení je totiž toxický a přispívá k beztak nedýchatelnému vzduchu v čínských velkoměstech obklopených dýmajícími továrnami. Čínští nebožtíci tedy pravděpodobně budou spalováni nahatí. Doufejme, že tento nápad Miloš Zeman zahrne do svého poučení o stabilizaci společnosti a osobně se, až přijde jeho čas, nechá spálit jen v bederním pásu z biotkaniny.
PRÁCE V NEKŘESŤANSKOU HODINU ZABÍJÍ
Autor digestu nechová valnou důvěru ke zprávám o tom, co prokázal kdekterý průzkum. Obvykle výsledky takových průzkumů bývají až příliš poplatné tomu kdo si je objednal a zaplatil. V případě průzkumu, který se věnoval souvislosti mezi noční prací a smrtelnými onemocněními ale lze udělat výjimku.
Tak tedy: budiž bráno za oficiálně potvrzené, že práce v nočních hodinách škodí zdraví. Nejen že se z ní hloupne. Srovnání ukázala, že se například u žen, které pracují přes čas, častěji vyskytuje například rakovina prsu.
A aby toho nebylo málo, dali si výzkumníci tu práci a sestavili seznam nehod, ke kterým došlo v důsledku práce v nočních hodinách. Unavení lidé mají na svědomí třeba havárii ropného tankeru Exxon Valdez, explozi v Černobylu anebo únik jedovatých chemikálií v indickém Bhopálu.
Jak se tento průzkum promítne do praxe zaměstnavatelů, není známo, autor digestu si ale troufá odhadnout, že nijak.
GOOGLE POSÍLÁ NANOČÁSTICE HLÍDAT ZDRAVÍ
Internetová společnost Google se pustila do hledání způsobu jak diagnostikovat rakovinu, blížící se infarkt nebo mrtvici a další onemocnění výrazně časněji než je dosud možné. Projekt je v rané fázi vývoje a na výsledky si budeme muset několik let počkat, všechno ale nasvědčuje tomu, že jsme svědky prvních plodů spolupráce Googlu s věhlasným nanotechnologem Rayem Kurzweilem.
Jeho technologie kombinuje nanočástice schopné detekovat choroboplodné elementy, které se dostanou do krevního řečiště tak, že je spolknete v pilulce, se senzorem, který se bude nosit na zápěstí. Cílem tohoto systému včasného varování je identifikovat i nepatrné změny v biochemii sledované osoby.
Včasná diagnóza je přitom u celé řady onemocnění jedinou šancí k úspěšnému vyléčení. Mnoho typů rakoviny, jako je například slinivky břišní, je detekováno až v okamžiku, kdy se staly neléčitelnými a smrtelnými.
DRONY MAJÍ LÉTAT K PACIENTŮM S INFARKTEM
Alec Momont, student postgraduálního inženýrského oboru z Delft University of Technology v Nizozemí před pár dny představil bezpilotní stroj v zatím nevyužité roli. Zachraňuje pacienty se srdeční zástavou. Momentova kvadrokoptéra dokáže rychlostí 100 kilometrů za hodinu donést na místo incidentu defibrilátor a další lékařské vybavení. A aby těch inovací nebylo málo, jedná se navíc o stroj vyrobený metodou 3D tisku.
Při zástavě srdce rychlost pomoci hraje zásadní roli. Obvyklou cestou pomoc postupuje po zemi, čelí dopravním zácpám a jiným nástrahám silničního provozu. Představený dron ale dokáže překonat vzdušnou čárou vzdálenost jednoho kilometru za pouhých 37 sekund, skrze domy, silniční provoz nebo vegetaci.
„Je velmi důležité, aby správná lékařská pomoc byla provedená v prvních minutách srdeční zástavy,“ říká Momont. „Pokud se nám podaří k pacientům dostat rychleji, můžeme zachránit mnoho životu a usnadnit zotavení pacientů. To platí zejména pro mimořádné situace, jako je srdeční zástava, utonutí, traumata a dýchací problémy.“
Podle vize Momonta záchranný bezpilotní stroj neponese jen lékařské vybavení, ale zprostředkuje také video a hlasovou komunikaci mezi zachraňujícím člověkem a profesionálem ve středisku. V současné době jen jeden z pěti lidí dokáže použít defibrilátor. Díky telemostu lze údajně dosáhnout úspěšnosti až 90 procent.
„800 000 lidí v Evropské unii ročně utrpí srdeční zástavu, ale pouze osm procent přežije,“ tvrdí Momont. „Hlavním důvodem je poměrně dlouhá doba reakce záchranné služby. Přitom mozek odumírá po čtyřech až šesti minutách bez kyslíku. Záchranný dron dokáže defibrilátor doručit pacientovi uvnitř zóny o rozloze dvanácti kilometrů čtverečních do jedné minuty. Tato rychlost reakce zvyšuje šanci na přežití po srdeční zástavě z 8 na 80 %.“
Zatím rozšíření dronů do všech oblastí lidského života brání především právní překážky. Řada zemí omezuje používání bezpilotních létajících strojů, především z důvodu bezpečnosti. Očekává se však, že jednotlivé země začnou omezení pro provoz dronů postupně rušit.
STRACH Z PAVOUKŮ JE EVOLUČNÍ DĚDICTVÍ
Evoluční psycholog Joshua New z Barnard College v New Yorku zjistil, že člověk má v mozku zakódovanou schopnost okamžitě zaregistrovat pavouka i při zběžném pohledu.
Při testu dobrovolníkům promítali rychlé sekvence obrázků. Výsledky ukázaly, že stačilo, že zahlédli na pouhou osminu sekundy drobný obrázek pavouka, aby se plně aktivovala jejich pozornost a ostražitost. Moderní nebezpečí, jako jsou zbraně nebo injekční stříkačky, přitom podobný efekt neměly.
Na rozdíl od racionálního strachu například ze zbraní je ten z pavouků vrozený a evolučně zakořeněný. Zajímavé je, že na člověka nepůsobí jiná nebezpečná zvířata, jako například jedovatí hadi. Ačkoliv je většina současných pavouků pro člověka neškodná, ale stále si v mozku neseme strach našich pradávných předků z tehdejších strašných pavouků.
Ondřej Fér, Start Up!
