V návrhu úhradové vyhlášky ministerstvo nedodrželo sliby, zlobí se lékaři

Každým rokem je kolem úhradové vyhlášky rušno. Dohodovací řízení našlo shodu v několika segmentech péče, ale ministerstvo jí, zdá se, nebude respektovat. Foto: Koláž ZD

Nedodržení příslibu ze strany ministerstva, nerespektování dohod vzešlých z dohodovacího řízení či nedostatečné prostředky na navýšení platů. To jsou některé z bodů kritiky, kterou vznesli praktičtí lékař, ambulantní specialisté a nemocnice k návrhu úhradové vyhlášky pro příští rok. Návrh dostali v úterý, připomínky k němu posílali do včerejška.

 

„Jsme naprosto rozladěni tím, že ministerstvo nerespektovalo dohodu, kterou jsme uzavřeli se zdravotními pojišťovnami, a značně se od ní odchýlilo. Proto jsme už poslali připomínky a doufáme, že si pan ministr vzpomene na slib, který dal všem zástupcům praktických lékařů na začátku října na konferenci,“ upozorňuje Václav Šmatlák, předseda Sdružení praktických lékařů.

Podle něj by současný návrh znamenal pro 60 až 70 procent praktiků pokles zhruba o dvě procenta. Ministerstvo totiž v návrhu ustanovilo, že aby praktický lékař měl nárůst z 50 korun na 52 koruny základní kapitační sazby, musí mít ordinaci 30 hodin a dvě odpoledne do 18 hodin v týdnu. A právě dvě odpoledne jsou podle lékařů problém. „To lze realizovat ve velkých městech, jako je Praha či Brno, a ještě ne všude. Pro lékaře na malých městech nebo na venkově je odpolední ordinace dva dny v týdnu nevyužitelná. Lidé tam chodit nebudou, protože jde i o otázku dopravní dostupnosti. Proč by měl mít lékař otevřeno v malém městečku, kam dojíždějí lidé do fabriky z celého širokého okolí, odpoledne, když už tam lidé nejsou? Došlo by nejen k ponížení úhrad lékařů oproti současnosti, ale i zhoršení dostupnosti péče, což je v rozporu s veřejným zájmem. Jedno odpoledne týdně je dostačující,“ vysvětluje Václav Šmatlák.

Ambulantní lékaři: vraťme se k dohodám ze srpna

Na nedodržení dohod s pojišťovnami si stěžují i ambulantní specialisté. „21. srpna odsouhlasily pojišťovny text, o němž náměstek Tom Phillip řekl, že ho bude ministerstvo respektovat. My jsme teď zjistili, že v návrhu některé body chybí,“ zlobí se šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Podle něj jde přitom paradoxně o věci, které mají minimální finanční dopad. Jedná se o to, že pojišťovna smí uplatnit regulační srážky u pěti procent lékařů dané odbornosti, kteří limity překročili nejvíce, že předepsané zdravotnické prostředky schválené revizním lékařem pojišťovny nezapočítávají do regulací a že pojišťovna poskytne lékaři přehled nákladů na jím předepsané přípravky a péči nejpozději 60 dní před koncem roku.

„Většina pojišťoven se podle těchto bodů chová nebo se o to snaží, protože by to jinak administrativně nezvládli. Jde tedy o to, aby to ve vyhlášce bylo deklarováno a lékaři věděli, jak podmínky budou nastaveny. Pokud by náhodou došlo k finančnímu kolapsu systému, tak se pak všichni můžeme divit, kolik budeme doplácet na péči o své pacienty,“ doplňuje Zorjan Jojko.

Ambulantním specialistům vadí také to, že nemocnice mají do úhradového vzorce započítány všechny body, které měly udělenou hodnotu v roce 2013, zatímco oni pouze 55 procent. „To sice odpovídá tomu, na čem jsme se dohodli 21. srpna, ale kdybychom věděli, že nemocnice mají víc, tak bychom na to nikdy nepřistoupili – proč my máme dostat 55 procent a oni sto? To je přece jasná diskriminace. To, jak je systém nastaven v návrhu, nás dostane na úroveň roku 2013, o němž se říkalo, že byl krizový – tedy kousek zpátky. Tehdy byl koeficient ve vzorci 0,98 a my nevidíme důvod, proč bychom se měli vracet k nižším úhradám, když výběr pojistného stoupá. Naším minimálním cílem proto je dosáhnout stavu z 21. srpna. Vyšším cílem, který by nám připadal spravedlivější vzhledem k tomu, že od té doby ministerstvo vyhlásilo, že má prostředky, aby navýšilo platy ve zdravotnictví, je, aby se šlo lehce nad dohodu,“ dodává Jojko s tím, že ke slibovanému navýšení úhrad na vyšší mzdy nedošlo. Zároveň podotýká, že zrušení regulačních poplatků může vést k nárůstu počtu pacientů v ordinacích a kvůli regulacím tak i ke snížení ceny práce lékaře. Některé odbornosti, které pracují s větším množstvím zdravotnického materiálu, zůstávají navíc kvůli režijním nákladům podfinancované.

Komora připomíná Ústavní soud

Výše zmíněné připomínky zapracovala do těch svých Česká lékařská komora. Ministerstvo zdravotnictví nerespektovalo v plném rozsahu dohody dosažené v dohodovacím řízení, takže ČLK na základě konzultací s lékaři jednotlivých segmentů předložila připomínky a o jejich uplatnění jsme zahájili jednání s ministerstvem,“ potvrzuje prezident ČLK Milan Kubek.

V připomínkách mimo jiné apeluje ČLK na ministerstvo, aby pojišťovna nemohla uplatnit regulační omezení, pokud lékař překročil limit v souvislosti s tím, že poskytoval dle zákona péči lege artis. „Navíc je alarmující skutečností, že návrh vyhlášky opět ignoruje zásady stanovené nálezem pléna Ústavního soudu 19/13, tedy že zdůvodní-li poskytovatel překročení limitů potřebou poskytnout zdravotní služby na náležité odborné úrovni, zdravotní pojišťovna regulační srážku neuplatní a pokud ji již uplatnila, poskytne poskytovateli zdravotní služby adekvátní kompenzaci,“ uvádí v připomínkách ČLK.

Oproti tomu ve stomatologii nedošlo oproti létu v návrhu vyhlášky ke změně. „Je v podstatě totožný s dohodou uzavřenou se zdravotními pojišťovnami v dohodovacím řízení. Vzhledem k tomu, že většina kódů standardní stomatologické péče je stále podhodnocena, nemohou být stomatologové s tímto návrhem zcela spokojeni,“ napsal Zdravotnickému deníku prezident České stomatologické komory Pavel Chrz.

Na mzdy musíte přidat, vzkazují nemocnice

Nemocnice už ohledně svých požadavků ve čtvrtek navštívily ministerstvo. Navrhovaná úhrada totiž podle nich nepostačuje ani na úhradu na úrovni 2014, natož aby bylo na slíbené zvýšení mezd.

„Byla učiněna předběžná dohoda, že by mohla být úhrada provedena paušální sazbou, nikoliv složitou vyhláškou. U akutní lůžkové péče by paušál vycházel z roku 2014 a byl by navýšen pro příští rok podle požadavku asociace velkých nemocnic o dvě procenta, našich středních a menších o tři procenta,“ podotýká Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.

Už při jednání na ministerstvu přitom nemocnice odhalily jednu chybu. U následné péče totiž návrh uváděl zvýšení na 107 procenta oproti roku 2013, ve skutečnosti ovšem mělo jít o rok 2014. „Nicméně ani to nestačí na zvýšení mezd. V roce 2014 je úhrada paušální sazbou a není u ní hospitalizační poplatek 100 korun za den, které dostanou nemocnice od pojišťoven díky zákonu. Náš návrh je paušální sazba roku 2014 pro každou kategorii pacienta navýšená na 105 procent a k tomu regulační poplatky 100 korun za den za pojištěnce. Spolu s požadavkem ohledně akutní péče by to umožnilo, abychom doporučili i nemocnicím, na které se nevztahuje navýšení schválené vládou, aby také mzdy zvedly. V opačném případě doporučíme platy nenavyšovat z důvodu nedostatku prostředků z úhradové vyhlášky. To jsme sdělili i na ministerstvu,“ uzavírá Fiala.

O stanovisko jsem požádali náměstka ministra zdravotnictví Toma Philippa, jakmile jej obdržíme, seznámíme vás s ním.

 

Michaela Koubová

 

Podívejte se na zápis ze závěrečného jednání dohodovacího řízení ze dne 24. srpna, kde je uvedeno ve kterých segmentech péče došlo ke shodě mezi poskytovateli a pojišťovnami:

dohodovací řízení zapis_2015_21_08