Hnutí ANO vytahuje na Němečka audity, které nic neprokázaly

Poslanec hnutí ANO Miloslav Janulík se snaží ugrilovat ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka z ČSSD na cétéčku. Opírá se přitom o své okresní zkušenosti, které, zdá se, ale nelze s nároky na fakultní úrovni, srovnávat. Foto: Koláž ZD

Včerejší sněmovní interpelace poslance hnutí ANO Miloslava Janulíka na nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) znovu obrátila pozornost na vratké základy, na kterých jsou postaveny takzvané audity Evropské unie, ve skutečnosti audity ministerstva financí s utajenými experty a neznámou metodikou. Poslanec hovořil o nákupu jednoho přístroje CT ve FN Ostrava v roce 2009 a odvolával se na čísla z auditu, jež však podle závěrečné auditorské zprávy už neplatí. Jak potvrdil Zdravotnickému deníku ředitel David Feltl, fakultní nemocnice poslala auditorům stanoviska soudních znalců, kteří shledali cenu všech auditovaných nákupů jako přiměřenou času a místu. Sami auditoři nyní už ani nepožadují po nemocnici „penále“.

 

V podobné situaci se nacházejí i ostatní velké nemocnice, které za evropské peníze vybavily svá moderní centra superspecializované péče a odmítají, že by přitom porušily zákony nebo postupovaly ekonomicky nevýhodně. Tvrdě se postavily jak proti výsledkům auditu, tak zejména proti způsobu jakým je prováděn. Vadí jim srovnávání nesrovnatelného, okresních zařízení s fakultními nemocnicemi a nezohlednění účelu nákupu, specifik špičkových pracovišť i cenové hladiny v dané konkrétní době. Auditoři nakonec museli ustoupit a škrtli původně plánované sankce fakultní nemocnici nejen v Ostravě, ale také Hradci Králové, Motole, VFN v Praze a brněnské Nemocnici u svaté Anny. Podle odhadů Zdravotnického deníku se mohlo jednat o škrt zhruba více než 100 miliónů ze 160 miliónů korun, původně vyměřených jako pokuta všem auditovaným nemocnicím. Původní sumu obsahovala celková předběžná zpráva auditorů, která „unikla“ z ministerstva financí vybraným novinářům.

„Rád bych se pana ministra Němečka zeptal na nákup multidetektorového CT přístroje Siemens SOMATOM Definition AS 64, který ve Fakultní nemocnici Ostrava nakupovala pod jeho vedením v roce 2009 od pro mě obskurní firmy VarioMedical,“ prohlásil ve sněmovně Miloslav Janulík, přičemž poukázal na adresu sídla zmíněné firmy, která podle něj dokazuje, že jde pouze o dutou schránku. Poslanec kritizoval cenu za CT, která prý činila 28,4 miliónu korun. „Já bych ho dokázal koupit minimálně za polovinu,“ chlubil se. Miloslav Janulík byl v minulosti ředitelem nemocnice v Břeclavi. Z funkce byl ale odvolán v roce 2003 poté, co bývalou okresní nemocnici převzal kraj a bylo potřebné zastavit zhoršování její negativní ekonomické bilance (v roce 2002 byla tato nemocnice ve ztrátě – 82 miliónů korun, viz výroční zpráva z roku 2003 zde).

Pohled z Ostravy: prostě to zauditujeme

Jak vypadal audit ministerstva financí z pohledu Fakultní nemocnice v Ostravě? Předběžná zpráva auditorů jí vytkla 23 miliónů korun, z toho 21 miliónů šlo na vrub údajného předražení a na dva milióny byla vyčíslena formální chyba ve výběrovém řízení. „V předběžné zprávě to bylo napsáno jako fakt. Neuvádí metodiku, ani kdo a jak nákupy posuzoval. Bylo to napsáno formou: prostě to zauditujeme,“ říká ředitel FN Ostrava docent David Feltl a Zdravotnickému deníku popisuje, co se dělo dál „Abychom nepostupovali stejně, pořídili jsme na takzvaně předražené přístroje znalecké posudky a to od čtyř různých znalců, kteří nám napsali, že u všech přístrojů je cena v místě a čase obvyklá.“

Nemocnice tedy rozporovala předběžnou zprávu, kolem auditů mezitím nastala mediální vřava a pak se dva měsíce nedělo nic. Nyní doputovala do Ostravy finální zpráva auditorů, v níž zůstala sankce za formální chybu při výběrovém řízení, ale hlavní částka 21 miliónů byla nemocnici odpuštěna. Jenže ve zprávě nadále zůstalo konstatování, že nákupy byly předražené. „Částku nebudou požadovat, protože je to prý chyba ministerstva jako poskytovatele dotace, který finálně schvaloval výběrová řízení, takže to nemocnice pořídily v dobré víře, protože to zřizovatel schválil,“ kroutí hlavou nad podivným závěrem ředitel Feltl s tím, že ve zprávě opět chybí metodika a navíc je tam srovnání pouze s některými přístroji. „Například naše proslulé CT (to, o kterém hovořil v interpelaci poslanec Janulík – pozn. redakce), je tentokráte srovnáváno s Prachaticemi a Litomyšlí. Není přitom posuzována například konfigurace, účel použití, softwarové vybavení,“ zlobí se docent Feltl, který je přesvědčen, že nelze srovnávat nákup přístroje pro bývalou okresní s velkou fakultní nemocnicí a už vůbec ne v traumatologii, kde se v ostravském centru řeší daleko složitější a přístrojově náročnější případy. Také čas hraje u nákupu přístrojů velkou roli. Zmíněné CT o rok později firma Siemens náhle drasticky zlevnila o 30 procent, protože na trh uvedla nový model. Pokud ho koupila nějaká nemocnice až v této době, má její nákup jiné parametry. Proto je cena vždy posuzována jako obvyklá „v čase a místě“.

„Buď znalecký posudek něco váží, pak nechápu, jak mohli auditoři nechat ve své zprávě konstatování, že je nákup předražený, nebo je znalecký posudek neplatný a pak zrušme justici, protože soudní znalec má kulaté razítko se lvíčkem, je vázán nějakou etikou a nějakými pravidly. Přijde mi, že pokud něco soudní znalec napíše, mělo by se k tomu přihlížet,“ vysvětluje ředitel FN Ostrava.

Zpráva auditorů je konečná, ale nemocnice jim přesto pošle své námitky. Bude se auditorů ptát, zda přihlédli ke stanovisku soudních znalců, nebo nikoliv.  „Zdá se nám to celé naprosto vágní, chtěli bychom do způsobu posouzení nahlédnout více, protože nás jako traumatologické centrum neuspokojuje pouhé konstatování, že v Litomyšli mají levnější CT,“ říká D. Feltl.

Nemocnice se nehodlá ani smířit s pokutou za formální pochybení při výběrovém řízení. Pravděpodobně se obrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ředitel poukazuje na to, že bylo postupováno podle tehdy platných zákonů a hlavně vždy byla vybrána nejlevnější nabídka. Také se vyjádřil k kompletátorským firmám. „Traumacentrum, které bylo vybaveno za 98 miliónů korun, jsme rozdělili na sedm funkčních celků, podle toho k čemu byly přístroje určeny. Například vybavení sálů tvořilo jeden funkční celek, CT se softwarem pro krvácení další funkční celek atd. Přístroje dodali kompletátoři, protože každý funkční celek měl několik částí (třeba čtyři), ale to přeci není zakázáno. Kompletátor poskytuje službu navíc, ve finále přinejmenším zajišťuje a garantuje kompatibilitu, administrativní náležitosti a různé přejímací zkoušky a další činnosti. Kompletátoři nepředstavují veškeré zlo ve zdravotnictví a je mylná představa, že když se zruší, nastane mír na zemi. Obecně – ze sklonu k jednoduchým řešením, mi běhá mráz po zádech,“ uzavírá ředitel FN Ostrava doc. Feltl.

Tomáš Cikrt