Testování, kterého se chcete zúčastnit. Pili jsme a budem‘. Dýchněte si panáka. Jak poznat koninu. Člověk gekonem. Podíl psa na vyhubení neandrtálců.
GAYOVÉ TESTUJÍ LÉK NA AIDS. SOULOŽÍ BEZ OCHRANY
Ve Velké Británii začalo dvouleté testování léku Truvada, který by měl sloužit jako preventivní přípravek proti nakažení virem HIV. Test spočívá mimo jiné v provozování nechráněného sexu bisexuály a homosexuály.
Někteří odborníci soudí, že každodenní užívání Truvady coby předexpoziční profylaxe by mělo vést ke snížení rizika přenosu viru HIV při homosexuálním styku o devadesát procent.
Více než pět stovek HIV negativních gayů a bisexuálů se rozhodlo přípravek vyzkoušet na vlastní kůži. Říkají si TruvadaWhores a čeká se od nich, že se budou oddávat nechráněnému sexu s různými partnery. Dobrovolníci by si měli vést i deníček sexuálního chování, aby se zpětně dalo posoudit, zda Truvada zvyšuje jejich promiskuitu.
HIV přirozeně není jediným závažným rizikem spojeným s nechráněným sexem. Pokud by se účinnost „pilulky před“ prokázala a Truvada se rozšířila, mohlo by to znamenat (čtenář promine) průlom v problematice prevence HIV.
LIDSTVO SE ZAČALO OPÍJET SOTVA SLEZLO ZE STROMŮ
Dlouho jsme měli za to, že se poprvé opili neolitičtí farmáři zhruba před devíti tisíci lety. Někdy tou dobou osadníci z oblasti severní Číny zjistili, že ovoce společně s medem zkvasí do nápoje s obstojnou chutí a charakteristickými účinky.
Nově objevený důkaz nasvědčuje tomu, že předci dnešního člověka pili alkohol už v miocénu, tedy před deseti miliony let. K tomuto závěru dospěli výzkumníci na základě vzorků tkání, v nichž se prokázala přítomnost genu ADH4. Ten produkuje enzym zodpovědný za odbourávání alkoholu v těle.
Nejspíš to tedy bylo asi následovně: Když primáti přestali chodit po čtyřech a slezli ze stromů, věnovali se také sběru spadaného ovoce, ve kterém probíhaly kvasící procesy. Postupem času se jejich tělo naučilo zpracovávat ethanol. Genom člověka, šimpanze a gorily se tedy připravoval na promile v krvi ještě dávno předtím, než se naši předchůdci naučili ovoce fermentovat svépomocí.
Na konci tohoto evolučního procesu byl příběh pana Billa Wilsona, která se před pětasedmdesáti lety naposledy napil a založil Anonymní alkoholiky.
OPIJTE SE A NEPIJTE U TOHO
Ještě chvíli zůstaňme u ethanolu. Novým alkoholickým trendem se stal vapshot. Opít se tímto způsobem dá, aniž by člověk vypil jediného panáka.
Vapshot přeměňuje tvrdý alkohol na výpary, které se vdechují a přes plíce a krev doputují rovnou do mozku.
Někteří vědci nicméně varují před tím, že pokud nenecháte alkohol vykonat jeho běžné kolečko od úst přes žaludek a vnitřnosti, kde se jej část vstřebá a místo toho jej rovnou pošlete do mozku, může to pro tento orgán mít destruktivní účinky. Nadšená recenze nicméně naznačuje, že se najde dost lidí, kteří namísto vysedávání na baru budou bar v zásadě očenichávat tak dlouho než se od něj svalí na zem. Tragikomická vize budoucnosti.
JAK POZNAT KOŇSKÉ MASO
Vědci Institutu výzkumu potravin z Výzkumného parku v Norwichi ve spolupráci s Oxford Instruments vyvinuli rychlou a lacinou alternativu k DNA testování masa, která rozpozná koňské maso od hovězího.
Koně a skot mají odlišné trávicí systémy a tuk z jejich masa se liší ve složení mastných kyselin. Rozdílného chemického složení tuku využívá i nová metoda testování masa, která zahrnuje technologii podobnou zobrazování magnetickou rezonancí v medicíně.
Nový test slibuje během deseti minut rozpoznat například kus hovězího od koňského masa. Novou metodu nedávno prověřili v průmyslovém prostředí. Testy ve výrobě byly podle všeho úspěšné, protože vědci už zkoušejí určovat i jiné druhy masa, včetně vepřového a skopového.
Problémy s koňským masem propukly v roce 2013, kdy se koňské maso objevilo v mnoha údajně hovězích hamburgerech. Následující analýzy odhalily koňské maso i v celé řadě dalších masných produktů, což vedlo ke stažení množství potravin ze supermarketů. V současnosti se maso kontroluje hlavně DNA testy, které jsou ale relativně pomalé, drahé a také poměrné náchylné ke kontaminaci.
ŠPLHEJTE JAKO GEKONI
Postgraduální student ze Stanfordu dokázal vylézt na téměř čtyřmetrovou skleněnou zeď. Použil k tomu speciální rukavice inspirované technikou, kterou po svislých plochách šplhají gekoni. Gekonům k pohybu na nakloněných nebo kolmých plochách stačí van der Waalsovy síly. Chytré rukavice mají 24 malých lepicích polštářků o celkové ploše 140 centimetrů čtverečních, které jsou k samotné rukavici připevněny pružinami. Student vážil 70 kilogramů, rukavice by unesly až o pětadvacet kilogramů víc, což otevírá možnosti dalšího vývoje celé technologie.
Materiálem použitým na lepivé polštářky byl polydimethylsiloxan. Zajímavé je, že s jedinou přilnavou plochou by to prý nefungovalo, takhle ale nebyl ani problém příslušný „suchý zip“ od zdi zase oddělit.
Projekt podpořila americká armádní agentura DARPA a techniku by samozřejmě rády využívaly různé speciální jednotky – ale třeba i hasiči. Rukavice jsou při lezení propojeny se stupátky pro nohy, takže lezec nemusí viset za ruce, ale celkem pohodlně stojí.
PODÍL PSA NA VYMŘENÍ NEANDRTÁLCŮ
Neandrtálci se dokázali vyrovnat s obtížnými životními podmínkami dob ledových a přežili invazi druhu Homo sapiens z Afriky před pětačtyřiceti tisíci lety. Během dalších deseti tisíc let vzrostl počet našich afrických předků na desetinásobek a neandrtálci zmizeli z dějin. Antropoložka Pat Shipmanová z pennsylvánské univerzity došla k názoru, že našim předkům pomohl k vítězství nad neandrtálci pes.
V období, kdy neandrtálci a naši předkové dělili o loviště na území Evropy a Asie, měl už Homo sapiens vysoce efektivního pomocníka. Domestikoval vlka a získal psa. Odhalit počátky domestikace není jednoduché, protože první psi se od vlků anatomicky příliš nelišili a podle koster se dá jen těžko určit, které byly vlčí a které už patřily prvním psům.
Pes podle Shipmanové pravěkému člověku pomáhal nejen se stopováním kořisti, ale zřejmě i s její přepravou. První psi vážili kolem 35 kg a v kohoutku měřili asi 65 cm. Lovci je nejspíš zapřahali do jednoduchých vleků z větví a tak šetřili čas i námahu.
Člověk má oproti šelmám při lovu jednu velkou nevýhodu – má výrazné oční bělmo. V soužití se psem se ale tento handicap ukázal jako výhoda. Pes se naučil reagovat na lidský pohled, protože pohyb očí byl jasně patrným signálem, který pes nemohl přehlédnout. Pes ve schopnosti porozumět pohledu člověka předčí i lidoopy. Pravěký člověk a pes se mohli na lovu „domlouvat“ beze slova pouhým pohledem. S pomocí psa se stal pravěký Homo sapiens daleko úspěšnějším lovcem – a byl to právě tento faktor, který umožnil našim předkům „zvítězit“ nad neandrtálci.
Mimochodem: Pat Shipmanová soudí, že psi pomáhali našim předkům také lovit mamuty. Měla to být velká lahůdka.
Ondřej Fér
