Středa, 21. dubna, 2021

Sestry v USA žádají kvůli bezpečnosti méně přesčasů. V ČR jsou k nim tlačeny pro peníze

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nepracovat více než 40 hodin týdně a nedohánět na přesčasech nedostatek zaměstnanců – to jsou některá z doporučení Americké asociace sester. Unavené sestřičky totiž podle ní riskují nejen vlastní zdraví, ale také se častěji dopouštějí chyb při péči o pacienty.

 

„Výzkumy ukazují, že dlouhotrvající práce snižuje výkonnost sester a má negativní dopad na bezpečnost a stav pacientů. Jsme znepokojeni nejen větším rizikem chyb, omezenou schopností řešit problémy, pomalejším reakčním časem a dalšími nedostatky ve výkonu souvisejícími s únavou, ale také nebezpečím pro zdraví samotných sester,“ uvádí v prohlášení prezidentka asociace Pamela F. Ciprianová. Výzkumníci z univerzity Illinois prokázali, že unavené sestry litují svých rozhodnutí v klinické praxi častěji než sestry odpočaté. Více pak také rozhodnutí litují sestry na nočních službách a 12 hodinových směnách. Čtvrtina sestřiček pak přiznává, že někdy udělala kvůli únavě chybu, dvě třetiny se ocitly v situaci, kdy se pochybení málem dopustily.

Podle studií navíc může dlouhá pracovní doba vést u sestřiček ke spánkovým poruchám, pohybovým a trávicím potížím, poruchám nálady, obezitě, cukrovce, kardiovaskulárním onemocněním, rakovině či poruchám plodnosti. Asociace také varuje před řízením automobilu po cestě domů po dlouhé směně. „Mnohé studie zjistily, že chování osoby, která je vzhůru déle než 17 hodin, se podobá chování pod vlivem alkoholu. Vedle zdravotních a bezpečnostních rizik má únava a nedostatek spánku i ekonomické důsledky. Přímé náklady zaměstnavatelů zahrnují nárůst prostředků na péči, kompenzace pro zaměstnance, náklady na časnou invaliditu, náklady na nábor a zaškolení nových zaměstnanců a zákonné poplatky,“ uvádí asociace sester v prohlášení.

Doporučení pro (americké) sestry a zaměstnavatele

V návaznosti na zjištění proto jak po zdravotních sestrách, tak po jejich zaměstnavatelích požadují následující:

Zapojit sestry do přípravy rozpisu služeb, používat pravidelný a předvídatelný předpis, aby si sestry mohly plánovat práci a domácí povinnosti.

Omezit pracovní týden na 40 hodin a maximálně 12 hodinové směny.

Odstranit povinné přesčasy jako řešení nedostatku personálu.

Podporovat časté a nerušené přestávky mezi prací.

Uzákonit politiku, která dává právo sestrám přijmout či odmítnout přidělenou práci, protože nechce riskovat kvůli únavě. Zároveň by mělo být zaručeno, že pacient nezůstane bez pomoci a sestra za rozhodnutí neponese následky.

Podpora sester v dodržování odpočinu a udržování zdraví – mj. spánek 7-9 hodin denně, omezování stresu, vhodná výživa a pohyb, využívání přestávek podle předpisů.

Ve zdravotnických zařízeních by také podle asociace měl být zaveden anonymní systém, kde budou sestry moci nahlásit nehody, pochybení a situace, při nichž málem k chybě došlo. Vyšetřovatelé by pak měli posoudit možnou souvislost s únavou a případně dohlédnout na opatření, aby zaměstnanci unavení nebyli.

Situace v ČR: málo lidí, minimum přestávek

Problém ohledně únavy zdravotních sester se ovšem neomezuje zdaleka jen na USA. Ačkoliv u nás díky zákoníku práce sestry nesmějí sloužit déle než 12 hodin, často jsou nuceny sloužit delší než 40 hodinový týden – ovšem ne na nátlak zaměstnavatele, ale kvůli penězům.

„Pro nepřetržitý a směnový provoz je u nás sice pouze 37,5 hodiny týdně, ale je tam možnost osmi hodin přesčasů. Opakovaně jsme upozorňovali, že by se v ČR měla přesčasová práce snížit a sestrám by se mělo umožnit lepší slaďování osobního a pracovního života. Problém, na který to ale vždy narazí, je nízká cena práce sester v ČR. V mnoha případech sestry stojí před volbou, zda sloužit více hodin a mít více peněz, nebo kratší pracovní dobu a méně peněz. Ve většině případů volí přesčasy, což je obecně špatně, protože jsou pak přetížené,“ vysvětluje šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

Podle ní je přitom přetíženost sester v mnoha zařízeních přímo dramatická. Podle dotazníku z poloviny letošního roku 80 procent sester uvedlo, že jsou po jednotlivých směnách velmi vyčerpané a unavené.

„Ještě závažnější byly odpovědi sester v souvislosti s jejich dalším setrváním ve zdravotnictví. Mladé sestry do 35 let ve 37 procentech odpověděly, že pokud by našly uplatnění mimo resort, ať už u nás, nebo v zahraničí, a dostaly za to odpovídající finanční ohodnocení, tak odejdou. Tristní je i situace u sester nad 45 let. Byli jsme překvapeni, protože tam bylo 27 procent sester, které odpověděly, že by v případě lepší nabídky profesi změnily. Informace jsme předali ministerstvu zdravotnictví jako jeden z podkladů pro změnu personální vyhlášky. Bohužel za sebou máme skoro půl roku a nic se nestalo. Doufám tedy, že teď, kdy se hovoří o ustanovení pracovní skupiny pro tuto vyhlášku, dojde ke změně parametrů,“ doplňuje Dagmar Žitníková. Personální vyhláška totiž byla postavena na minimálních počtech zaměstnanců. Kvůli snížení úhrad nemocnicím v roce 2013 pak podle odborů mnoho zařízení přistoupilo ke snížení počtu sester a dalších pracovníků na minimum dané vyhláškou, takže se toto minimum stalo normou.

Vedle přesčasů je v ČR problém i s dodržováním přestávek. „Ve většině zařízení není možné vyčerpat přestávku na jídlo a oddech. Dostali jsme se do naprosto extrémních situací, kdy jsou často na nočních směnách sestry po jedné a řeší se, zda jim vůbec zaměstnavatel přestávku proplatí. Celá problematika tak, jak byla v posledních letech nastavena, vede k přetěžování sester, jejich nedocenění a v mnoha případech i ke snižování platů. Proto jsme se také na tripartitě dohodli, že by měla 2. února projednat celostátní tripartita právě situaci ve zdravotnictví,“ uzavírá šéfka zdravotnických a sociálních odborů.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY