Děravé zuby, vředy, abscesy či žloutenky – to jsou nejčastější zdravotní problémy uživatelů drog. Počet infikovaných HIV se naštěstí stále drží na nízké úrovni. Problém ovšem je, že se většina narkomanů snaží choroby léčit svépomocí, a když už se rozhodne pomoc vyhledat, zdaleka ne vždy ji dostane – najít si například gynekologa je pro drogově závislou ženu téměř nemožné. Velmi nevyvážená je pak i dostupnost léčby zaměřující se na podstatu problému – tedy závislost. Konstatuje to Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2013, kterou má dnes projednat vláda.
„Jádro adiktologické péče v ČR tvoří přibližně 250 programů, zhruba 200 z nich má jen ambulantní nebo terénní charakter, 50 poskytuje také nebo výhradně rezidenční služby. Geografická dostupnost není rovnoměrná. Problematická je zejména v krajích Pardubickém, Středočeském a Libereckém,“ konstatuje zpráva. „Kraje ve svých výročních zprávách za rok 2013 upozornily na nedostatky v síti služeb ambulantní léčby, na jejich nerovnoměrné rozložení a poddimenzovanost. Poukazují na nedostatky v síti ambulantních zdravotnických zařízení a na nízký počet lékařů a terapeutů, kteří jsou ochotní s uživateli drog pracovat,“ doplňuje zpráva (o problému nedostatku ambulancí jsme psali zde).
Jenže dostupné služby by byly potřeba více než kdy jindy – zájem o léčbu totiž stoupá. V registru žádostí je za loňský rok zapsáno 9784 klientů (polovina jsou prvožadatelé), což je nejvíce za posledních deset let. Sedm z deseti klientů se přitom chce léčit ze závislosti na pervitinu.
„Obecně ti nejrizikovější, nejnemocnější a společensky nejnebezpečnější injekční uživatelé drog v Česku stárnou a mladých se objevuje méně a méně. Řada lidí, kteří dlouhá léta vydrželi přežívat na opiátech a hlavně na pervitinu, teď žádá o pomoc. Neznamená to tedy, že přibývá závislých, spíše naopak – do léčby a dalších zařízení dorazili „ostřílení feťáčtí vlci“ a na drogové scéně je nenahrazuje mladší generace. Takže mezi závislými narůstá především skupina léčených – a to je dobře,“ vysvětlil před časem v rozhovoru pro Zdravotnický deník (můžete si ho přečíst zde) adiktolog Tomáš Zábranský. Celkově se odhaduje, že loni bylo v kontaktu s některým typem služeb 73 tisíc závislých – téměř 45 tisíc bylo uživatelů nelegálních drog, 23 tisíc klientů pak tvořili alkoholici.
O jehlu se dělí méně závislých
V ČR se naštěstí dlouhodobě daří udržet mezi injekčními uživateli drog nízký výskyt HIV – loni se tímto způsobem nakazilo šest lidí a celkový výskyt HIV mezi narkomany je nižší než jedno procento.
V únosných mezích se pohybuje i výskyt žloutenky. „Počet nově hlášených případů virové hepatitidy C u injekčních uživatelů drog v posledním roce nepatrně stoupl, nicméně prevalence se spíše snižuje a pohybuje se v rozmezí 15 až 50 procent podle charakteristik vzorku vyšetřených. Počet případů virové hepatitidy B u injekčních uživatelů drog dlouhodobě klesá a projevuje se tak příznivý vliv plošného očkování zavedeného od roku 2001,“ popisuje zpráva. Jedním z důvodů klesajících čísel je zřejmě to, že se snižuje počet narkomanů, kteří sdílejí jehlu. Zatímco v roce 2002 se někdy o stříkačku podělilo 40 procent uživatelů, loni to bylo 33 procent.
Vůbec nejčastěji narkomany trápí nemoci zubů a kůže. Podle studie mezi klienty nízkoprahových zařízení v Praze si 60 procent uživatelů vyslechlo někdy v životě diagnózu žloutenka typu C, 55 procent onemocnění zubů, 40 procent absces v místě vpichu a 34 procent zápal plic.
Přestože během posledního měsíce trápily více než třetinu dotazovaných bolesti svalů a kloubů, problémy se spánkem, úbytek hmotnosti či potíže se zuby, lékaře vyhledá jen málokdo. Uživatelé drog se totiž obvykle domnívají, že léčbu nepotřebují nebo by jim nepomohla, často také mají strach a negativní předchozí zkušenost.
„Uživatelé drog řeší své zdravotní problémy pokud možno svépomocí, nejčastěji pomocí nelegálních drog (pervitinu) nebo volně prodejných léků. Pokud jsou nuceni navštívit zdravotnické zařízení, raději svůj problém s drogami zamlčí z obavy z negativních reakcí lékařů a sester. Negativní přístup ze strany zdravotníků vnímají uživatelé drog jako agresi a nepochopení jejich situace, jsou přesvědčeni, že jim v podstatě pomoci nechtějí. Setkání se zdravotnickým personálem se často mění ve vzájemný konflikt. Jsou si vědomi, že pokud se oni sami chovají vstřícně a slušně ke zdravotnickému personálu, dočkají se často lepšího chování. Velmi problematická je situace pro ženy, pokud chtějí řešit gynekologické problémy či nechtěné těhotenství. Nejsou schopny najít gynekologa, pokud přiznají užívání drog,“ konstatuje zpráva.
Za každý dvacátý úraz mohou návykové látky
Návykové látky stály loni nejen za řadou onemocnění, ale také úrazů. Z celkového počtu více než 204 tisíc ošetřených úrazů jich drogy způsobily pět procent. Nejvíce, 3,4 procenta, vzniklo pod vlivem alkoholu, 1,3 procenta kvůli psychoaktivním lékům. Kapitolou samu pro sebe jsou pak dopravní nehody. „Policie ČR v roce 2013 eviduje 4686 nehod zaviněných pod vlivem alkoholu (tj. 6,1 procenta z celkového počtu), při kterých bylo usmrceno 52 osob (tj. devět procent z celkového počtu) a dalších 2306 osob bylo zraněno. Více než každá 16. nehoda je zaviněna pod vlivem alkoholu a každá 11. usmrcená osoba přišla o život při této nehodě. Dále bylo policií evidováno 213 nehod s pozitivním nálezem nealkoholových drog u viníka nehody, při nichž bylo 10 osob usmrceno a 102 zraněno,“ uvádí zpráva o drogách.
Počet zemřelých v souvislosti s požitím návykových látek byl loni podle výkazu o činnosti oboru soudní lékařství přibližně 3,5krát vyšší než počet smrtelných předávkování. Na předávkování zemřelo celkem 258 osob, z toho 118 kvůli omamným a psychotropním látkám, zbytek zavinil alkohol. V souvislosti s požitím návykové látky pak přišlo o život 929 osob, z toho 124 kvůli omamným a psychotropním látkám.
-mk-
