Diag Human se nevzdává, žaluje Česko v dalších dvou zemích

Odebraná krev obsahuje: krevní plasmu, bílé a červené krvinky. Z krevní plasmy lze vyrobit různé léky. Ministr Martin Bojar se v 90. letech snažil krev českých dobrovolných dárců ochránit před nekontrolovaným kšeftováním spojeným s rizikem pro zdraví populace. Foto: National Cancer Institute, upraveno ZD

Společnost Diag Human SE zažalovala koncem loňského roku Českou republiku u soudů v Nizozemsku a Belgii a dožaduje se vykonatelnosti rozhodčího nálezu z arbitráže, která se v naší zemi vlekla 18 let a skončila prohrou firmy. Zdravotnický deník má tuto informací z důvěryhodných zdrojů.  Firma podobný krok udělala od roku 2011 již v šesti jiných zemích a v pěti z nich, tedy tam kde už soud rozhodl, prohrála, z toho ve třech případech definitivně.  

 

Spor se vede o údajně zmařené obchody s krevní plasmou. Nejnovější krok Diag Human je spíše teoretickou možností, jak zvrátit pro ni zcela zdrcující situaci.

Firma se snaží zahraniční soudy přesvědčit, že je vymahatelné rozhodnutí rozhodců z roku 2008, které jí přiřklo 12 miliard korun (i s údajnými úroky). Argumentuje, že není platné odvolání České republiky, na jehož základě arbitráž pokračovala. Skončila v roce 2014, kdy jiní rozhodci smetli požadavky firmy se stolu.  Česká republika by podle Diag Human měla zaplatit miliardy na základě tzv. New Yorské úmluvy, která napomáhá vítězům arbitráží dostat se k penězům, kdyby jim je některá země chtěla upřít. Jenže soudy pěti zemí firmě neuvěřily.

Stát vs. Diag Human

Definitivní vítězství ČR: Rakousko, Francie, Švýcarsko

Vítězství ČR s možností odvolání: Velká Británie, USA

Další země, kde je kauza projednávána: Lucembursko, Nizozemsko, Belgie

Naposledy soud v USA – bez nařízeného jednání – žalobu zamítl s odůvodněním, že nemá věcnou příslušnost o věci rozhodnout. Také uvedl, že Newyorská úmluva o výkonu rozhodčích nálezů se dle amerického práva na tento spor nevztahuje. Americký soud tak přijal argument předložený právními zástupci České republiky.

Loni rozhodoval i francouzský soud, který se přiklonil k právnímu názoru Prahy, že Diag Human nemůže na České republice vymáhat v exekuci miliardy korun, protože daný rozhodčí nález není pravomocný. „Soud poznamenává, že podle článku 5 rozhodčí smlouvy si strany vyhradily právo požádat o přezkoumání rozhodnutí rozhodčího tribunálu a že by se stalo pravomocným, pokud by nebyla podána žádost o jeho přezkum v rámci dohodnuté doby,“ uvedl k svému rozhodnutí Nejvyšší soud (Cour de cassation). Ztotožnil se tak s rozhodnutím soudu nižší instance z roku 2012 a tedy i s výrokem rakouského Nejvyššího soudu z roku 2008.

Vedle Francie dosáhla ČR úplného a definitivního vítězství také v Rakousku a Švýcarsku.

Česko uspělo i u obchodního soud v Londýně, který také zamítl veškeré uplatněné nároky Diag Human. Vyhověl tak žádosti České republiky o zrušení soudního příkazu téhož soudu z roku 2011, nařizujícího na základě žádosti Diag Human SE exekuci rozhodčího nálezu (ze dne 4. 8. 2008).

Diag Human vykládá odlišně (než stát) i rozhodnutí arbitrů z roku 2014 a to tak, že platí verdikt z roku 2008. Rozhodci ale jasně ve svém závěru napsali, že když už jednou bylo o věci rozhodnuto, a to v roce 2002 částečným rozhodčím nálezem a vyplacením 327 milionů korun, všechna následující rozhodnutí postrádají jakékoliv právní účinky, čili jsou nicotná. Po roce 2002 mělo být tedy celé řízení zastaveno. Nicotný je tím pádem i rozhodčí nález z roku 2008 a nemůže být ani způsobilým exekučním titulem (více o rozhodnutí z roku 2014 zde).

Tomáš Cikrt

 

Celá historie kauzy je popsána v knize šéfredaktora Zdravotnického deníku Tomáše Cikrta nazvaná Krev a peníze. Dostanete ji v knihkupectvích, nebo si ji můžete objednat po kliknutí na obrázek.

krev a penize