Transplantace dosáhly rekordu. Ministerstvo dá peníze na dárcovská centra i koordinátory

Až zemřeš, můžeš se stát hrdinou, říká francouzská kampaň federace France adot na podporu dárcovství orgánů z roku 2008. V ČR k vysokému počtu zemřelých dárců přispívá to, že pokud se pacient za života nepřihlásí do registru odmítačů transplantací, předpokládá se jeho souhlas. Foto: CLM BBDO, Gilles Fichteberg, Jean-François Sacco, Julien Perrard,

Historicky nejvyšší počet transplantovaných orgánů, nejvíce zemřelých dárců, vůbec první transplantace tenkého střeva u nás či start programu transplantace srdce u dětí v pražském Motole. Takový byl uplynulý rok v české transplantologii. Tah na branku bychom ale neměli ztratit ani letos – další, zejména finanční podporu totiž slibuje ministerstvo zdravotnictví.

 

„Rok 2014 byl pro ty, kdo čekali na transplantaci, rokem velmi dobrým – bylo provedeno 846 transplantací, což je historicky suverénně nejvíce. Rok předtím to bylo jen 704 a ještě o rok dříve 674. Za čísly musíme vidět hlavně zachráněné životy, protože pacienti na čekacích listinách každý týden a měsíc bojují o to, zda vůbec přežijí. Nesrovnatelná je pak i kvalita života lidí, kteří se transplantace dočkají,“ připomněl na včerejší tiskové konferenci shrnující loňské úspěchy ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. „Loňský rok byl výjimečný, nejen co se týče počtu transplantací, ale také zemřelých dárců, kterých bylo 263. Tímto číslem se řadíme mezi přední evropské země. Vyzdvihl bych také účast pojišťoven, protože se proplácení transplantací v loňském roce zrychlilo a zkvalitnilo, tudíž pacienti mají péči hrazenu plně a včas,“ zdůrazňuje Miloš Adamec, šéf Koordinačního střediska transplantací (KST).

K tomu, že byly loni platby za transplantace nastaveny vyhovujícím způsobem, přispěla už v roce 2013 VZP, která s pražským IKEM nasmlouvala balíčkové ceny. Právě díky nim šlo v tomto zařízení na transplantace od VZP o 145 milionů korun více, než kolik by dostalo podle úhradové vyhlášky (např. u transplantace jater byl rozdíl balíčkové ceny oproti DRG u jednoho zákroku milionový). Místo vyhláškových 108 milionů korun tak v roce 2013 dostal IKEM zaplaceno 253 milionů, což byl jeden z důvodů, proč odtransplantoval o třetinu klientů VZP více než v roce 2008. „Pražský IKEM je vysoce specializované pracoviště, které nemá v tomto ohledu v Česku obdobu. V zájmu klientů VZP i celého zdravotního systému je, aby mělo vytvořeno co nejlepší podmínky pro své fungování a tedy pro poskytování péče těm pacientům, kteří takto specializované služby nezbytně potřebují,“ zdůvodňuje tehdejší rozhodnutí VZP přistoupit k balíčkovým cenám pro IKEM mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Při přípravě úhradové vyhlášky pro rok 2014 pak byly úhrady nastaveny tak, aby byly transplantace oceněny srovnatelně s někdejšími balíčkovými cenami VZP. Nastavení úhrad transplantací na vyhovující cenu bylo možné díky tzv. specializačnímu koeficientu, což je jeden z nástrojů pro výpočet výsledné úhrady, který zohledňuje míru specializace konkrétního pracoviště.

Koordinátoři by mohli být i v menších nemocnicích

Zatím to také vypadá, že Miloši Adamcovi, který vede KST od loňského září, se daří plnit předsevzetí. Při říjnovém rozhovoru pro Zdravotnický deník (můžete si přečíst zde) totiž mezi body, na něž by se chtěl zaměřit, uvedl lepší komunikaci s ministerstvem, odbornými společnostmi i širokou veřejností. Prvním krokem k veřejnosti jsou právě spuštěné nové webové stránky, o vztahu s ministerstvem a odbornou společností svědčí mimo jiné včerejší společná tisková konference.

„Záležitost je v rukou špičkových odborníků a to, že máme současné výsledky, svědčí, že je systém nastaven velmi dobře. Debatovali jsme ale o tom, co ještě může ministerstvo udělat. Z hlediska legislativy teď nechceme dělat nic, protože se domníváme, že systém funguje, ale program můžeme podpořit finančně. Bavíme se tedy o finanční podpoře center, která dárce vytipovávají a udržují, takže s tím mají nemalé starosti a náklady. Pak je tu podpora koordinátorů pro jednotlivá spádová území. S profesorem Milošem Adamcem a předsedou České transplantační společnosti Petrem Bachledou jsme se domluvili, že co nejdříve připraví konkrétní projekt, jak by podpora vypadala. Považuji to za velmi smysluplnou aktivitu a ministerstvo ji finančně určitě podpořit chce,“ potvrzuje navázání spolupráce Svatopluk Němeček. Ten zároveň zdůrazňuje, že skvělé výsledky v loňském roce nejsou jen o náročných operačních výkonech – jde o multioborovou záležitost, na níž se podílí řada odborníků, a to už při přípravě dárce, aby orgán k transplantaci vůbec bylo možné použít.

Kde se budou odborníci při tvorbě projektu pro ministerstvo inspirovat? „V Evropě jsou minimálně dvě země, které mají vyšší počet dárců na milion obyvatel než ČR, a to je Španělsko a Chorvatsko. I od nich se proto chceme učit. Ve Španělsku je technika taková, že jsou státem placeni dárcovští koordinátoři, což jsou lidé, kteří pomáhají s organizací ve spádových nemocnicích, s komunikací s pacienty a lékaři. Druhá cesta je v Chorvatsku používaný explantační poplatek, tedy finanční ohodnocení toho, když dárcovská nemocnice pečuje o dárce tak, že umožní transplantaci,“ vysvětluje profesor Adamec. „V současnosti sedm transplantačních center v ČR obhospodařuje regiony a mají vyškolené pracovníky, kteří pracují s intenzivisty na vyhledávání a koordinaci toho, aby dárce skutečně umožnil multiorgánový odběr. Zatím to tedy probíhá v rámci transplantcenter, ale mluvili jsme s panem ministrem o tom, že bychom rádi vyslali do budoucna dárcovské koordinátory i do menších, třeba okresních nemocnic,“ dodává šéf KST.

ČR patří mezi pět nejlepších v Evropě

I když ale hledáme inspiraci ke zlepšování i za hranicemi, ve skutečnosti jsme na tom, co se týče transplantací, v současnosti lépe než většina evropských zemí. Loni se na seznam čekatelů u nás nově dostalo 808 pacientů, přičemž transplantací proběhlo 846. Je to vůbec poprvé v historii, kdy počet transplantací převýšil počet nově zařazených čekatelů. Zatímco ve většině okolních zemí čekají lidé na orgán dva až tři roky, v Česku jsme na zhruba roční čekací lhůtě. Nabídka orgánů je tak větší než např. v Německu, kde je deset zemřelých dárců na milion obyvatel. V ČR oproti tomu připadá na jeden milion obyvatel 26,3 dárce, což nás zařazuje z hlediska transplantací orgánů mezi pět nejaktivnějších zemí Evropy a mezi top světovou desítku. Bohužel ani takto dobré výsledky nezaručují, že se orgánů dočkají všichni čekatelé – v roce 2014 jich zemřelo 75.

K poměrně vysokým číslům zemřelých dárců podle předsedy České transplantační společnosti Petra Bachledy přispívá také nastavení českého systému. „Transplantace se řídí zákonem z roku 2002, který předpokládá souhlas nás všech s eventuálním dárcovstvím orgánů. Pokud někdo nesouhlasí, musí za svého života nesouhlas vyjádřit, což je jeden z pozitivních bodů oproti některým evropských zemím, kde se naopak čeká na souhlas rodiny. U nás se koordinátor obrátí na KST a zeptá se, zda se potencionální dárce za života nevyjádřil proti dárcovskému programu. Pokud ne, předpokládá se souhlas a odběr se může provést. Jsou ale komunity lidí, s nimiž je diskuse velmi těžká a výjimečně se od orgánového odběru ustoupí,“ přibližuje profesor Bachleda.

Šéf odborné společnosti zároveň shrnuje loňské úspěchy na poli transplantací. „Z odborného hlediska je velkým úspěchem reálné zahájení programu transplantace tenkého střeva, kdy v IKEM Praha byly na sklonku roku provedeny dvě multiviscerální transplantace. V loňském roce bylo v České republice dosaženo největšího počtu transplantací jater a plic. Podíl na tomto nárůstu má také zavedení náročné chirurgické techniky splitu jater. Játra zemřelého dárce se rozdělí a jsou transplantována dvěma příjemcům. Spoluprací transplantačních center IKEM Praha a Motol byla provedena kombinovaná transplantace srdce a plic. V transplantačním centru Motol byl zahájen program transplantací srdce u dětí,“ uzavírá Petr Bachleda.

Michaela Koubová