Němečkova transparenční novela prošla jednomyslně prvním čtením

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček v prvním kole uspěl. Čekají ho ale náročné diskuse ve zdravotním výboru sněmovny. Pozměňovací návrhy už ohlásili Ludvík Hovorka a Leoš Heger.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) včera uspěl ve sněmovně se svým návrhem tzv. transparenční novely několika zákonů, které regulují veřejné zdravotní pojištění. Novela se zabývá například zveřejňováním smluv, snížením rezervního fondu, nebo vyloučením konfliktu zájmů při řízení pojišťovny (o obsahu novely jsme psali zde). „Nestává se často, že by opoziční poslanci tak vehementně chválili vládní návrhy zákonů,“ pogratuloval ministrovi předsedající schůze Petr Gazdík (TOP 09). V prvním čtení pro novelu hlasovalo všech 142 přítomných poslanců, ale rozprava ukázala, že se někteří z nich chystají na důkladnou diskusi až na zdravotním výboru, kterému byla norma přikázána k dalšímu projednání a že případně přijdou s vlastními pozměňovacími návrhy.

 

Novela mění zejména zákon č.48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, ale také zákon č. 551/1991 o VZP a zákon č. 280/1992 o „ostatních pojišťovnách“.

„Tento návrh ukládá zdravotním pojišťovnám zveřejňovat základní smlouvy, a to včetně úhradových dodatků a všech změn, a to nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření těchto smluv. Navíc spolu s těmito smlouvami budou zdravotní pojišťovny zveřejňovat také skutečnost, zda se v daném případě řídí úhradovou vyhláškou nebo nikoliv, což zvýší přehlednost zveřejňovaných smluv,“ připomněl ve své úvodním vystoupení ministr zdravotnictví. Podle něj také návrh odstraňuje stav, kdy ministerstva zdravotnictví a financí nedisponují podrobnými informacemi, které jsou nezbytné pro výkon jejich působnosti. “Jedná se především o data a informace nezbytné k tvorbě úhradových mechanismů, sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb nebo rozvoj systému přerozdělování. Tyto informace mají k dispozici zdravotní pojišťovny, kterým ovšem není stanovena zákonná povinnost je ministerstvu poskytovat,“ uvedl S. Němeček.

Nelíbí se snížení rezervního fondu

Zpravodaj zákona, předseda zdravotního výboru profesor Rostislav Vyzula, doporučil novelu „na kterou jsme dlouho čekali“ pustit do dalšího kola. Výslovně podpořil například zákaz náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob a poukázal přitom na nestandardní přechod 24 tisíc pojištěnců ze Všeobecné zdravotní pojišťovny do Vojenské zdravotní pojišťovny (k 1.1.2012), což prý pro VZP znamenalo pokles příjmů o půl milionu za rok. Profesor Vyzula ale zapochyboval o prospěšnosti snížení rezervního fondu z 1,5 % průměrných výdajů základního fondu na 0,75 %. Má se tak uvolnit odhadem v celém systému 600 miliónů korun. „Hradí se z něho veškeré výdaje, extra výdaje, které se vyskytnou a se kterými nelze jen tak počítat a nelze je předvídat. Proto je to rezervní fond. A zdá se mi, že toto procento je příliš nízké,“ řekl předseda výboru.

S tím souhlasí i Soňa Marková (KSČM). „Toto opatření z těch všech zvažovaných, která nám jsou předkládána, je asi to nejhorší a nejnezodpovědnější. Systém, který obhospodařuje 200 miliard korun, nemůže přece fungovat bez rezerv. Již snížení ze 3 % na 1,5 % bylo nezodpovědné, ale další snížení na 0,75 % je už poněkud nepochopitelné,“ zlobila se poslankyně a dodala, že jen díky tomu, že například VZP v tzv. letech hojnosti nashromáždila zhruba 14 miliard korun rezervy, se dopady světové ekonomické krize první roky vůbec neprojevily a propad v posledních letech nedosáhl katastrofálních rozměrů. Bez rezerv pojišťovnám podle S. Markové velmi rychle dojdou peníze a začnou platit poskytovatelům pozdě a méně.  I když komunistická poslankyně novelu podpořila, kritizovala, že nejde o systémovou komplexní změnu, kterou prý vláda slibovala. Z rychlých opatření se prý částečně rozjela pouze přístrojová komise. „Dlouhodobé změny tady jsou zatím v nedohlednu. A systémově neřeší tato novela téměř nic,“ uvedla Soňa Marková. Ani zveřejňování smluv nepovažuje za nějaký zvláštní přínos. „Minimálně ze strany největší zdravotní pojišťovny již probíhá, přičemž máme k dispozici i jiné nástroje, jak zkultivovat veřejnou kontrolu smluv o úhradách, než je pouze zákon. A jak navíc vyplývá ze samé podstaty smluv o úhradách, z jejich zveřejnění se nedozvíme plnění faktické, a tak půjde o značně nedokonalou informaci,“ míní poslankyně KSČM, které se nelíbí ani provedení zákazu náboru pojištěnců. „Neboť vůbec nevylučuje možnost, že zdravotní pojišťovny přijmou na jakýkoli druh dohody mimo pracovní poměr prakticky i stejné osoby, které pro ně tuto práci vykonávaly doposud, čímž přestávají být třetí osobou a mohou stejné praktiky provozovat i nadále,“ tvrdí S. Marková.

Poslanec Ludvík Hovorka (KDU ČSL) vidí v novele dobré věci a věci škodlivé. „Snižování rezervních fondů zdravotních pojišťoven je nežádoucí a nebezpečné,“ uvedl poslanec. „Tento zákon v podstatě žádným způsobem neřeší problém, že například významný zdravotnický řetězec Agel a třetí největší zdravotní pojišťovna Česká průmyslová zdravotní pojišťovna je ovládána stejnou ovládající osobou a může tady docházet ke zvýhodňování určitých poskytovatelů na úkor druhých,“ upozornil ještě Ludvík Hovorka s tím, že předpokládá, že „budou předloženy pozměňovací návrhy“.

Poskytovatel v orgánech pojišťovny?

„Já jsem v celku spokojen s tím zákonem, s tím návrhem, to je pěkně uděláno,“ prohlásil poslanec Igor Nykl (ANO), ale nelíbí se mu § 18, který říká, že členy orgánů pojišťovny nesmí být lidé, kteří s ní mají smlouvu, čili jí poskytují své služby. „Lidé, kteří pracují ve zdravotnictví a rozumí tomu mnohdy více než lidé, kteří jsou trošku odtrženi od toho zdravotnictví. Mají výhodu, že v té správní radě jsou schopni pracovat skutečně odborněji než ti lidé, kteří nejsou v tom oboru,“ sdělil ostatním poslanec hnutí ANO. Je přesvědčen, že když budou zveřejňovány smlouvy poskytovatelů s pojišťovnami, tak to stačí. „Každý si může dohledat, zda ten člověk, který je ve správní radě a zároveň pracuje ve zdravotnictví, nemá z toho nějaké výhody,“ uvedl. Poslanec Nykl ví, o čem hovoří, dnes sedí ve správní radě VZP, současně má podíl ve společnosti Kardiologie s.r.o. a pracuje pro společnost Agel v Nemocnici v Podlesí.

Pravice chce regulovat vstup nových technologií

Bývalý ministr zdravotnictví docent Leoš Heger (TOP 09) svým předřečníkům oponoval ve věci rezervního fondu, který by „nepřeceňoval“. Podle něj byl už nyní redukován, vystačí tak na tři dny hrazení zdravotní péče a je to tak malý objem peněz, že stejně kdyby došlo ke krizi, musel by zdravotní pojištění zachraňovat stát svými půjčkami. Poslanec Heger postrádá cenotvorbu zdravotních výkonů. „Chybí pravidla pro vstup nových výkonů, nových technologií do úhrad, což vyvolává obrovské tenze mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami. …Jedna velká aféra, kterou jsme mohli sledovat – protonové ozařování – a  druhá, velmi ostrá a dlouhá debata o relativní maličkosti, a to jest o úhradě za výkony spojené s podáváním a léčbou kmenovými buňkami, jasně demonstrují, že mechanismy jsou nedostatečně propracované a že se pohybujeme na velmi tenkém ledu, i pokud jde o ústavnost ve směru nároku pacienta na péči. A zde je potřeba dále pracovat,“ uvedl exministr a avizoval, že předloží pozměňovací návrh, který rozšíří pravidla okolo tvorby seznamu výkonů a vstupu výkonů do úhrad.

Podobně se vyjádřil i docent Bohuslav Svoboda (ODS). Podle něj jsme žertovná země, kde se vede boj za hrazení metod, které ještě nejsou nikde ve světě jako standard. „Jestli tomuto nezabráníme, tak všechna tato povídání o tom, že zveřejňujeme smlouvy, jsou dobrá, ale je to prostě A, které za sebou nemá B, a zase to nebude fungovat! Prostě proto, že budeme mít údaje o tom, jak to bylo nasmlouváno, kolik tam pojišťovna platí, ale vůbec nebudeme vědět, jestli to je smysluplné,“ prohlásil B. Svoboda. Novelu, stejně jako L. Heger ale podpořil.

Ministr: potřebujeme čas

Ministr zdravotnictví na závěr shrnul, že se jeho návrh týká několika konkrétních závažných problémů českého zdravotnictví, ale že neřeší úplně všechno. „Tuto ambici jsme opravdu neměli a myslím si, že by nebyla reálná,“ uvedl Svatopluk Němeček s tím, že v minulosti se v českém zdravotnictví hodně urychlovalo a málo koncepčně připravilo. Ministr slíbil, že po novele budou následovat další kroky.   „Některé věci prostě potřebují práci a potřebují čas,“ dodal.

-cik-