Do hlukových pásem u letišť budou i nadále mluvit hygienici, usnesl se výbor

Až milion lidí bez ochrany před hlukem - to by mohl být podle hlavního hygienika Valenty dopad pozměňovacího návrhu ministerstva dopravy, který má zabránit, aby lidé nežádali od státu zaplatit protihluková opatření, i když už před stavbou o hluku věděli. Kontroverzní část návrhu zdravotnický výbor neschválil. Foto: Wikipedie

Ochrana před hlukem a očkování – to jsou dvě hlavní témata, které včera probírali poslanci zdravotnického výboru v rámci projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Návrhem se v posledních měsících zabýval výbor už podruhé – vrátil se sem totiž z druhého čtení. Důvodem bylo podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) to, aby poslanci podrobně probrali zejména změny týkající se ochrany před hlukem.

 

„Stažení ze sněmovny a navrácení do výboru jsem nepodpořil kvůli očkování. Přislíbil jsem, že povedeme veřejnou debatu, a ten slib trvá. Co považuji za oblast neméně citlivou a je podle mě vysoce odborná, takže nemám u některých otázek úplně jasno, co je dobře a co špatně – kam jít z hlediska ochrany veřejného zdraví a kde jít na kompromis s jinými veřejnými zájmy – je ochrana před hlukem. Obával jsem se, že by mohlo dojít k přijetí návrhů, u nichž bychom se pak všichni divili, k čemu vlastně došlo. To je gro, kterému bychom se tady měli věnovat,“ vysvětlil ministr.

Poslanci nakonec po diskusi skutečně přijali několik nových pozměňovacích návrhů, které hluk upravují. Jedním z nich je návrh Věry Kovářové (TOP 09) týkající se vyhlašování ochranných hlukových pásem okolo letišť. „Ta jsou vyhlašována Úřadem pro civilní letectví formou opatření obecné povahy. Zde dochází ke střetu dvou veřejných zájmů: na ochranu zdraví lidí žijících v okolí letišť a potřeby umožnit veřejnou leteckou dopravu. Navržená novela chce vypustit povinnost úřadu vyhlašovat ochranné hlukové pásmo kolem letišť v dohodě s krajskou hygienickou stanicí. V zájmu společnosti je zajistit vyvážené postavení obou těchto státních orgánů při vyhlašování ochranného hlukového pásma. Tato skutečnost je respektována v současném znění zákona, kde je zakotvena nezastupitelná úloha orgánu veřejného zdraví. Pokud by došlo ke změně, byla by rovnováha narušena. Týká se to specificky Ruzyně, kde žijí desítky tisíc lidí,“ zdůvodňuje Kovářová, jejíž návrh poslanci jednohlasně přijali.

Pouze z části pak výbor schválil návrh ministerstva dopravy. Hlavní hygienik Vladimír Valenta totiž poukázal na to, že kompletní přijetí návrhu by mohlo znamenat, že až milion lidí zůstane bez protihlukové ochrany. „Stát dává miliardy na protihluková opatření vlastníkům nemovitostí, které vznikly v době, kdy už tam komunikace existovala – šli tam s tím, že tam hluk je. Bohužel máme celou řadu podnětů od sdružení a vlastníků nemovitostí, kteří se takto domáhají protihlukových bariér. Ty v součtu tvoří obrovská čísla – jen v Libni jde o 250 milionů,“ vysvětluje náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký. Ačkoliv tento problém uznal i ministr Němeček, poukázal na druhou stranu mince, kterou návrh má. „Na straně jedné rozumím, že když si někdo už při stávajícím hluku postaví dům a pak si představuje, že tam bude mít ticho jako v národní přírodní rezervaci, tak to není v zájmu státu a není to fér. Na straně druhé bychom ale měli vyřešit, že by tito lidé najednou měli nulovou ochranu. Jak ochráníme lidi, kteří si postaví dům u silnice, něco se změní a hluk se zvýší desetinásobně? Řekneme sorry, věděli jste, že je tam hluk. Akceptoval bych tedy situaci, kdy budeme garantovat stejný hluk jako v situaci, kdy vlastník rozhodoval o stavbě,“ navrhuje ministr. Hlavní hygienik pak poukazuje také na nerovnost, kterou by přineslo rozdělení pořadí staveb. Pokud by totiž u té samé silnice stály vedle sebe dva domy, přičemž jeden by byl postaven před zdrojem hluku a druhý po něm, na jeden by se ochrana vztahovala, zatímco druhý by měl smůlu.

Očkování? Změní se pouze sankce

Nakonec se poslanci při opětovném projednávání novely nevyhnuli ani zmiňovanému očkování. Poslanci Jan Farský a Nina Nováková (TOP 09) se do zákona pokusili dostat možnost individuálního očkovacího plánu, s čímž ovšem u zdravotnického výboru narazili.

„Paragraf 46 říká, že je v zájmu ochrany veřejného zdraví povinnost očkovat. My jsme sem zařadili vedle pravidelného očkování také očkování dle individuálního plánu. Ten zajišťuje individuální přístup ke každému dítěti. Pak je na odbornících, aby to zakotvili v prováděcím předpisu. Individuální očkovací plán by se projevil v oblasti časového rozvržení a volby u nás registrovaných vakcín,“ popisuje Nováková. Nápad ovšem odmítl přímo ministr Němeček. „Tyto věci bychom měli dát do zákonné normy ve chvíli, kdy na ně budeme připraveni – budeme tedy vědět, že jsou v praxi reálné a nezpůsobí víc škody než užitku. Individuální posuny jsou dnes ze zdravotních důvodů možné. Ptal jsem se ale pediatra a poslance Davida Kasala, zda je na individuální plány z důvodu přání rodičů pediatrická společnost v masovém měřítku připravena. Bylo mi řečeno, že nikoliv. Je možné, že tyto věci půjdou reálně spustit až za několik let, i když se na nich můžeme za dva tři měsíce shodnout,“ domnívá se ministr. Striktně pak návrh odmítl i místopředseda výboru Jaroslav Krákora (ČSSD). „Individuální přístup funguje – dítě s poruchou imunity má posuzovací zprávu odborníka, jaké očkování je kdy vhodné. Jestli chcete, aby každé dítě mělo individuální očkovací plán, bude to anarchie a zmatek. Pokud to ale někdo kvůli zdraví potřebuje, je to povinnost lékaře – není třeba to dávat do zákona,“ říká Krákora. Podle hygienika Valenty je navíc už nyní v rámci očkovacího kalendáře roční rozpětí, v němž je možné schéma upravit či použít jiné očkovací látky.

Ačkoliv kromě snížení sankcí za přijetí neočkovaných dětí do zařízení či na akci poslanci změny v očkování v novele zamítli, během dvou týdnů by měla být na ministerstvu zdravotnictví ustavena pracovní skupina, která se bude problematikou podrobně zabývat. „Bylo by dobré, aby se tam dostali i zástupci alternativních názorů s výjimkou těch nejextrémnějších, protože tam se pak neshodneme zejména s odborníky,“ míní Němeček. „Diskuse musí probíhat delší dobu – během jednoho měsíce nemůžete chtít, aby se odborné společnosti a všichni dohodli na nějakém schématu. Měly by se zapojit všechny skupiny, ale rozhodně to nesmí být šito horkou jehlou, abychom si nevytvořili ještě větší problém,“ dodává David Kasal (ANO).

Protože se změnou systému očkování v rámci navrhovaného zákona poslanci TOP 09 příliš nepochodili, navrhla Nina Nováková vyjmout z něj očkování zcela a počkat až na výsledky pracovní skupiny. Návrh se ovšem setkal v celém výboru s nesouhlasem. „Nemohu souhlasit. Kdyby se vše o očkování z novely odstranilo, zůstal by status quo, co se týče vlastního očkování, a naopak sankce na něj vázané zůstanou ve vysoké podobě. Po úporných debatách jsme přitom dospěli k tomu, že se výrazně snižují. Celou věc by to tedy strašně zkomplikovalo,“ oponuje i stranický kolega Leoš Heger (TOP 09).

Podezřelé osoby se budou testovat na HIV

Poslední problém, kterému se poslanci šířeji věnovali, byl návrh poslankyně Soni Markové (KSČM) vypustit ze zákona bod týkající se testování nákazy HIV. Šlo zároveň o jediný bod včerejšího programu, kde byl výsledek hlasování velmi těsný.

„Zavedení povinného testování na přítomnost infekce HIV u tzv. podezřelých osob představuje závažný zásah do osobnostních práv jednotlivců, pro který neexistuje veřejný zájem, a proto je třeba jej odmítnout. I když se v rámci povinného testování podaří zjistit přítomnost nákazy u některé z testovaných osob, nemusí tato skutečnost vést ke změně chování osoby,“ píše se ve zdůvodnění návrhu. „Je obava z toho, že zákon přesně nedefinuje, kdy je osoba podezřelá z nákazy HIV. To by mohlo v praxi vyvolávat otazníky nad tím, jak bude nařízení využíváno. Proto na to upozorňují i lidskoprávní organizace,“ dodává Marková.

„Jde o stav, který zvýhodňuje určitou skupinu osob a má dopad na jinou skupinu, zejména na zdravotníky. Bylo by proto podle nás vhodné pravidla srovnat. Nicméně chápu, že je to otázka velmi citlivá,“ podotýká náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp. „Motivy návrhu jsou dány i hygienickou a epidemiologickou prací. Když máme podezřelý vzorek, je třeba ho ověřit. Pokud máme prošetřit kontakty, které byly se zdrojem nákazy, a máme nejistotu, zda zdroj je nebo není nemocný, jak máme přijímat opatření? U jiných nosičství to není problém,“ doplňuje Valenta s tím, že definovat podezření nelze zákonem, nýbrž jde o epidemiologickou práci.

V tomto bodě se ovšem se svými náměstky neshodl ministr zdravotnictví. „Moji kolegové mi z odborného hlediska vysvětlili důvody, které je k návrhu vedly, ale musím říct, že námitky proti změně beru velmi vážně. Ať už si to totiž přiznáme či ne, onemocnění výrazně společensky stigmatizuje a obávám se, že se tu můžeme dostat na hranu, kdy lidé mohou být z nějakého důvodu diskriminováni. Vzpomínám na případ u nás v regionu, kdy se to stalo lékaři – zjistil to, když choroba propukla, a našli ho po sebevraždě. Byl velmi mediálně ostrakizován a nastal mediální hon. Hygienická stanice dokonce vyzvala pacienty, aby se nechali testovat na HIV a byla to velmi nechutná situace. Proto si myslím, že ochrana individuálních práv má v tomto případě velkou váhu a za sebe, tedy v konečné fázi i za ministerstvo, mám k tomuto pozměňovacímu návrhu kladné stanovisko,“ rozhodl ministr. Nakonec však výbor nepřesvědčil – návrh neprošel v poměru šest hlasů pro, sedm proti, přičemž tři poslanci se zdrželi hlasování.

Michaela Koubová