Ukažte lékaři svůj zadek, může vám to zachránit život

„Jsem stomik a o svých zkušenostech mluvím zcela otevřeně. Jsem klaun a my klauni se vždycky hodíme, když přijde na řadu poněkud prekérní situace,“ usmívá se mim Boris Hybner, který si vyslechl diagnózu kolorektálního karcinomu před osmi lety. Foto: YouTube - televize Z1

Strach z nepříznivé diagnózy každý rok zabije tisíce Čechů, kteří se tak obávají rakoviny tlustého střeva a konečníku, že nevyužijí žádnou z možností preventivního screeningu. Když se v lékařské ordinaci konečně objeví, bývá už pozdě. U celé čtvrtiny nemocných je kolorektální karcinom diagnostikován až ve chvíli, kdy mají metastáze v různých částech těla. Ale i pro pacienty s takto pokročilým onemocněním existuje naděje, pokud dostanou vhodnou léčbu. Tu jim pomůže najít i moderní genetický test RAS. Provádí se i v Česku a plně jej hradí zdravotní pojišťovny, přesto o něm mnoho nemocných vůbec neví.

 

Genetický test pomáhá při rozhodování

Statistiky výskytu kolorektálního karcinomu jsou neúprosné. Jde o celosvětově třetí nejčastější typ zhoubného nádoru a právě Češi patří k národům, které se dlouhodobě pohybují na světové špičce ve výskytu tohoto vážného onemocnění vzhledem k počtu obyvatel. Každý rok se u nás objeví více než 8 tisíc nových případů a současně 3,5 tisíce nemocných zemře. „V České republice je více než 20 tisíc osob žijících s touto diagnózou. To je pro představu třeba počet obyvatel Náchoda nebo Kutné Hory,“ popisuje primářka Eva Sedláčková z Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která je zároveň českým odborným garantem osvětové kampaně GET TESTED pro nově diagnostikované pacienty s metastazujícím kolorektálním karcinomem. Za touto kampaní stojí odborná společnost International Colorectal Cancer Association a jejím cílem je upozornit na nutnost provádění rutinního testování biomarkerů RAS, a to v době, kdy je u nemocného poprvé toto onemocnění diagnostikováno. Na 24. března 2015 připadá celosvětově první den pro pacienty s pokročilým kolorektálním karcinomem a Česko patří k zemím, které k němu připojily.

Bohužel i u nás platí, že velká část pacientů se svou diagnózu dozví pozdě, kdy je výrazně obtížnější jejich stav řešit. Čtvrtina z nich přijde k lékaři až v okamžiku, kdy se ke kolorektálnímu karcinomu přidávají metastáze v různých částech těla. Nejčastěji jsou metastázami postiženy uzliny a játra, ale mohou se šířit i do plic, na pobřišnici nebo jinam. Takové onemocnění je pak označováno jako metastazující kolorektální karcinom. Jednou z možností, jak i nemocným ve vážném stav pomoci, je biologická léčba. Ta je ale velmi finančně náročná, a proto by měla být nabízena tehdy, může-li nemocnému skutečně přinést efekt. Právě proto, aby biologická léčba mohla být využívána co možná nejúčelněji, je nutné mít dostatek informací nejen o podobě nádoru, ale i pacientovi samotném.

„K dispozici je několik různých typů léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu a díky otestování biomarkerů nádoru lze vybrat nejvhodnější typ léčby,“ vysvětluje docent Pavel Dundr, přednosta Ústavu patologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice. Právě výsledky tohoto testu pomohou při rozhodování o tom, jaký typ moderní a také nákladné biologické léčby, bude pro konkrétního pacienta nejvhodnější a jaké léčebné varianty by naopak nepřinesly větší efekt. Proto by test měl být součástí rozhodování o léčbě. „Test biomarkerů je laboratorní vyšetření prováděné ze vzorku odebraného při biopsii či operaci které by mělo být součástí komplexního vyšetření každého pacienta,“ dodává Dundr.

Geny RAS mohou být buď „mutované“ nebo nemutované, neboli „divokého typu“, a právě test biomarkerů RAS může říci, který typ genů pacient má. „Stav RAS genů pomůže lékaři stanovit, jak dobře pacient zareaguje na určitý typ systémové léčby,“ popisuje patolog. Test genů RAS by měl být proveden v době, kdy je u člověka poprvé diagnostikován metastazující kolorektální karcinom. To je ve velkých komplexních onkologických centrech, kde je podávána biologická léčba onkologickým pacientům, obvyklou součástí rozhodovacího procesu o terapie. V menších nemocnicích genetický test ale nemusí být pacientům proveden, ačkoliv jde o důležitou součást diagnostiky onemocnění a plně jej hradí zdravotní pojišťovny. „Test biomarkerů RAS by měl být proveden v době, kdy je u člověka poprvé diagnostikován metastazující kolorektální karcinom. Jedině tak lze ušetřit čas při následném rozhodování o léčbě,“ upozorňuje onkoložka Sedláčková. I proto má smysl odeslat pacienta s touto diagnózou do jednoho z komplexních onkologických center.

Jen informovaný pacient se dokáže rozhodnout správně

I když kolorektální karcinom každý rok zabije tisíce obyvatel Česka, pořád jde o téma, které vyvolává stud a ostych. Strach z průběhu preventivního vyšetření i případné nepříznivé diagnózy je dokonce tak velký, že část nemocných návštěvu lékaře odkládá i mnoho let. „Střeva máme úplně všichni a díky nim žijeme. Každý by měl vědět, že čím dříve přijde k lékaři, tím jsou jeho šance na uzdravení vyšší,“ konstatuje Marie Ředínová, předsedkyně pacientské organizace České ILCO, které zastupuje pacienty s umělým vývodem ze střev a stará se i o nemocné, kteří se učí se stomií žít. Například od března 2014 běží ve Všeobecné fakultní nemocnici projekt dobrovolníků, zkušených a proškolených stomiků, kteří se přímo u lůžka věnují těm, pro něž je stomie životní novinou.

„Je to třináct let, co jsem já sama prodělala operaci kolorektálního karcinomu, jsem stále tady a je mi dobře,“ říká s nadějí v hlase. Sama žije se stomií stejně jako dalších deset tisíc dalších pacientů v Česku. Tři čtvrtiny z nich znají diagnózu kolorektálního karcinomu osobně. Mezi ně patří také mim Boris Hybner. „Rakovina má tu nejhnusnější pověst mezi nemocemi. Stačí jen vyslovit toto slovo a člověk přestane vnímat krásy života,“ popisuje. Diagnózu kolorektální karcinom si vyslechnul před osmi lety. „Jsem stomik a o svých zkušenostech mluvím zcela otevřeně. Jsem klaun a my klauni se vždycky hodíme, když přijde na řadu poněkud prekérní situace,“ usmívá se.

Screening kolorektálního karcinomu je plošně hrazen všem osobám starším 50 let s tím, že lidé, kteří prevenci zanedbávají, přichází adresný dopis s upozorněným na význam vyšetření a s instrukcemi, kde mohou prohlídku absolvovat. „Každý zhoubný nádor je odlišný a příznaky nemusí být specifické. Bohužel méně než polovina z nás je schopná uvést některý z příznaků kolorektálního karcinomu,“ upozorňuje onkoložka Sedláčková. Mezi možné příznaky patří krev nebo hlen ve stolici, změna pravidelnosti stolice, pocit nedokonalého vyprázdnění, bolest nebo nepříjemné pocity při vyprazdňování, ale také úbytek tělesné hmotnosti, trvalá únava nebo chudokrevnost.

Ludmila Hamplová