Dietní limonády nejsou dietní. Miluješ mě? O kávě a cévách. Jak vzniká mrtvice. Heroin zabíjí víc než jindy.
Starší lidé tloustnou z lehkých limonád
Lidé, kteří deset let pijí sladké nápoje s náhradami cukru, mají větší sklon k nadměrné tloušťce než lidé, kteří pijí “těžké” limonády. Zjistil to srovnávací výzkum na Texaské univerzitě.
Výzkum proběhl na skoro osmi stech Američanech jak evropského, tak iberského původu ve věku nad pětašedesát let. Ukázalo se, že většina těch, kteří pili lehké limonády, měla větší objem pasu než ti, kteří se umělým sladidlům v nápojích vyhýbali, konstatoval server Live Science.
Není to zdaleka poprvé, kdy se okolo umělých sladidel zvedl větší či menší poprask. V sedmdesátých letech minulého století vzniklo pozdvižení okolo sacharinu, protože studie na laboratorních potkanech ukázala, že jeho příjem ve větším množství vyvolává vznik zhoubných nádorů. Od té doby byla provedena řada dalších studií a dnes je zřejmé, že závěry ze studie na potkanech, kteří navíc dostávali sacharinu skutečně obří dávky, se na člověka tak docela nevztahují. Stejně jako další umělá sladidla se podezření ze škodlivosti nevyhnul ani aspartam. Nejrůznější zdroje mu připisují například spojitost se vznikem rakoviny, s vypadáváním vlasů, depresí, demencí a poruchami chování. A i když pečlivě provedená zkoumání nic z toho nepotvrdila.
Miluje mě, nemiluje mě? Ptejme se magnetické rezonance.
Čínským neurologům se pomocí vyšetření na funkční magnetické rezonanci podařilo izolovat konkrétní části mozku, které jsou nejvíce aktivní během končící milostné romance. Mají tak první indicii pro hledání hypotetického centra lásky. Koncept údajně otevírá také nové možnosti v oblasti soudních sporů a zločinů z (údajné) vášně.
Studie zkoumala mozek stovky mužů a žen v různých stádiích zamilovanosti. Vyšetření ukázalo, že chemické procesy související s láskou jsou provázány s produkcí dopaminu, oxytocinu a vazopresinu, tedy hormonů uvolňovaných z neurohypofýzy. Tyto hormony přitom hrají důležitou roli při vzniku motivace, emocí, ale hlavně v systému potěšení a “odměn“. Hormony stojí u vzniku příjemných pocitů buď v reakci na různé události či aktivity, nebo vlivem požití drog.
Autor digestu měl v úmyslu na tomto místě přičinit vsuvku o tom, co že to láska vlastně je. Jak se ale ukazuje, snazší bude prostě jen přiložit odkaz na encyklopedické heslo a nechat to na ctěném čtenáři.
Pití kávy snižuje riziko ucpávání tepen, míní Jihokorejci
Jihokorejští vědci se domnívají, že pitím několika šálků kávy lze zásadně snížit riziko ucpávání tepen.
V rámci šetření provedeného na pětadvaceti tisících lidí se ukázalo, že u těch, kteří vypili tři až pět šálků kávy denně, bylo zjištěno snížené riziko srdečních chorob. Ve studii vědci použili lékařské skeny, aby mohli odborně posoudit zdraví srdce. Specializovali se přitom na zkoumání koronárních tepen, které zásobují srdce krví. V případě aterosklerózy se tuk ukládá a hromadí ve stěnách tepen.
Žádný ze zaměstnanců, kteří se účastnili korejské studie, neměl žádné známky srdeční nemoci, ale u jednoho z deseti byly zjištěny usazeniny vápníku ve stěnách věnčitých tepen. Díky pozorování tohoto jevu se může včas předejít právě nebezpečné srdeční chorobě.
Vědci dále porovnávali výsledky testů se spotřebou kávy, přičemž brali v úvahu i další faktory, jako je kouření, cvičení a rodinná anamnéza. U lidí, kteří vypili hned několik šálků kávy denně, bylo méně pravděpodobné usazování vápníku v tepnách než u těch, kteří kávě příliš neholdují nebo ji nepijí vůbec. Autoři výzkumu zároveň ale upozorňují, že je potřeba dalších výzkumů pro to, aby se pravdivost jejich výzkumu potvrdila.
Jak souvisí mrtvice se sebepoškozováním organismu
Lékaři z University of Manchester nalezli souvislost mezi obrannou reakcí těla na poškození mozku a atakem mrtvice.
Imunitní systém podle lékařů při mozkové cévní příhodě spustí takzvanou imunopatologickou reakci, která v zásadě není ničím jiným než sebepoškozováním organismu. Přínos britských vědců spočívá v tom, že se jim podařilo odhalit přesné metabolické pochody, kterými imunitní systém poškozuje mozek.
Jedná se aktivaci určitého konkrétního typu inflamazómů, tedy proteinových oligomer, které vyvolávají zánět. Nový objev by mohl přispět k vývoji léků při léčbě následků mrtvice a možná také preparátu umožňujících lepší prevenci.
Prozatím může přinést pozitivní výsledky i zkoušení běžných protizánětlivých léčiv jako je například aspirin a ibuprofen. Jenom v Česku každoročně cévní mozková příhoda postihne přes pětatřicet tisíc lidí. Téměř třetina z nich zemře a další třetina se po zbytek života musí vyrovnávat s trvalými následky.
Počet lidí, kteří zemřeli na předávkování heroinem, se za čtyři roky zčtyřnásobil
Počet úmrtí připadajících na sto tisíc předávkování heroinem se za poslední roky zčtyřnásobil na téměř tři. Autority nevědí, jak toto zvýšení uspokojivě vysvětlit.
Současně se prudce zvýšil i počet jednotlivých předávkování, a to o sedmatřicet procent. Celkem ve Spojených státech v loňském roce na předávkování heroinem zemřelo 1700 žen a 6500 mužů. Podle lékařů, které oslovil web Live Science, za nárůst úmrtí spojených s předávkováním heroinem může zvyšující se spotřeba léků proti bolesti, které narkomani berou současně s užíváním heroinu.
Heroin jako lék poprvé vyrobil Felix Hoffmann z německé farmaceutické společnosti Bayer v Elberfeldu 11 dní poté, co objevil aspirin. Bayer registroval heroin jako ochrannou známku.
Od roku 1898 do 1910 byl prodáván jako nenávyková náhražka morfinu a jako dětská medicína proti kašli. Bayer prodával heroin jako “lék“ pro lidi závislé na morfinu do té doby, než bylo objeveno, že se (stejně jako jiné opiáty) v játrech metabolizuje na morfin. Tento objev společnost Bayer zdiskreditoval a znemožnil další legální prodej heroinu. Stejně jako u aspirinu přišel Bayer o některé ze svých ochranných známek kvůli I. světové válce.
V USA začal být prodej heroinu přísně kontrolován v roce 1914, kdy byl povolen pouze pro lékařské účely. V roce 1924 tam byla jeho výroba a distribuce zakázána úplně.
Ondřej Fér
