Anglie nezvládá maximální čekací doby na plánované zákroky. Čeká na ně 40 tisíc pacientů

Britská NHS v Anglii nezvládá plnit maximální čekací lhůty na plánované operace. Foto: koláž ZD

V Česku stále zaznívá kritika, že máme málo lékařů, nemocniční personál je přetížený a doktoři často musí překračovat zákoník práce. Jenže se stačí podívat na problémy systémů ve vyspělých zemích a nezbývá než konstatovat, že i ony mají k dokonalosti velmi daleko. V Anglii totiž letos už podruhé musí odložit termíny plánovaných operací, na které tak přes stanovený limit čeká čtyřicet tisíc lidí. Informoval o tom deník Independent.

 

Národní zdravotní služba (NHS) Anglie letos přetáhla maximální čekací doby na plánované zákroky, takže podle oficiálních čísel čeká na operaci déle než 18 týdnů čtyřicet tisíc lidí. Z celkového počtu pacientů vyžadujících hospitalizaci jich bylo přijato jen 87 procent, tedy méně, než bylo cílem. Ten byl ve stanoveném období 90 procent. Jde o vůbec nejhorší výsledek za sedm let.

Průměrná čekací doba pro plánované zákroky je nyní deset týdnů od chvíle, kdy je pacient poslán na léčbu – což je taktéž nejvíc během posledních sedmi let. Podle labouristů jsou čísla důkazem toho, že NHS udělala během působení koaliční vlády krok zpět. Konzervativci oproti tomu poukazují na to, že snížili počet pacientů, kteří na operaci čekají až rok.

Maximální čekací doba stanovená na 18 týdnů je jedním z klíčových měřítek výkonnosti NHS. Vláda přitom už loni v létě poslala do Národní zdravotní služby 250 milionů liber navíc, protože se tyto lhůty nedařilo plnit. Ministři také proto požádali nemocnice, aby se zaměřily na pacienty, kteří za sebou už mají dlouhé čekání. Politici zároveň přiznali, že to povede k řízenému skluzu v osmnáctitýdenním limitu.

Platit, nebo trpět?

Podle labouristů je počet 39 466 čekajících déle než osmnáct měsíců (zatím poslední čísla jsou dostupná u pacientů, kteří se začali léčit v únoru) dvakrát vyšší než v květnu 2010, kdy nastoupila koaliční vláda. „Čekací doby jsou nejdelší za sedm let a tisíce lidí tak čelí staré volbě konzervativců: čekat déle a trpět, nebo jít do soukromého zařízení a péči si zaplatit,“ říká stínový ministr zdravotnictví Andy Burnham.

Mluvčí konzervativců naopak poukazuje na to, že na dlouhodobých listinách je nyní méně pacientů. „Jsme hrdí na to, že se tato vláda dokázala vypořádat se situací, kterou zdědila – tedy s pacienty čekajícími na operaci i rok,“ zdůrazňuje mluvčí.

V Česku se maximální čekací lhůty liší podle typu zákroku a jsou stanoveny vyhláškou. Na náhradu kyčelního či kolenního kloubu se tak u nás může čekat nejdéle rok, operace šedého zákalu se provádí do 30 týdnů, angiografie se dělá do osmi týdnů, endoskopie do čtyř a ultrazvuk či rentgen do dvou týdnů. Průměrné čekací doby jde často najít na webových stránkách nemocnic. Např. ve FN Hradec Králové se tak pacient dočká jednoduché plánované operace srdce za jeden až dva měsíce, čekání na kombinované výkony srdce může trvat tři až čtyři měsíce. V pražské Thomayerově nemocnici se provádí neakutní odstranění žlučníku za sedm týdnů, operace kýly pak za šest týdnů. Rozdíly mezi jednotlivými zařízeními přitom mohou být v řádech mnoha měsíců, takže se pacientovi vyplatí zkontrolovat si webové stránky.

-mk-