Češi se více obávají rakoviny tlustého střeva než Parkinsonovy nemoci

Dnes si připomínáme Světový den Parkinsonovy nemoci, a to podle britského chirurga Jamese Parkinsona, jenž se narodil před 260 lety 11. dubna 1755. Přesto o nemoci veřejnost mnoho neví. Například, že průměrný věk, kdy lidé onemocní Parkinsonovou nemocí, je 50 – 60 let, přibližně 10 % nemocných však onemocní již před 40. rokem. Foto: Pinterest

Neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba, se Češi obávají méně než rakoviny tlustého střeva či infarktu myokardu. Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK mají Češi o Parkinsonově nemoci také velmi málo informací. Přitom Parkinsonovou nemocí u nás trpí kolem 20 tisíc lidí a jejich počet se má podle výzkumů  do roku 2030 zdvojnásobit. V roce 2040 má dokonce více lidí zemřít v důsledku degenerativního onemocnění mozku než na rakovinu tlustého střeva, plic, ledvin a zhoubný melanom dohromady. V Česku však stále chybí národní strategie pro Parkinsonovu nemoc – a tratí na tom nejen pacienti, ale i česká ekonomika. Tvrdí to občanské sdružení Parkinson-Help.

 

Parkinsonova nemoc jako druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění si v české společnosti teprve těžce získává potřebnou pozornost. „Z průzkumu vyplynulo, že Češi jako nejvíce závažnou chorobu z daného seznamu onemocnění vnímají na prvním místě rakovinu tlustého střeva, na druhém infarkt myokardu, na třetím Alzheimerovu chorobu a na čtvrtém Parkinsonovu nemoc,“ uvedla Barbora Večerková z agentury STEM/MARK. „Toto pořadí může úzce souviset s deklarovanou špatnou informovaností respondentů o Parkinsonově chorobě.“ Parkinsonova nemoc je často vnímána jako nemoc starých lidí. To potvrdily i výsledky průzkumu – nejčastěji respondenti uváděli, že nejvíce osob onemocní mezi 61 a 75 lety. Realita je ale jiná – průměrný věk, kdy lidé onemocní Parkinsonovou nemocí, je 50 – 60 let, přibližně 10 % nemocných však onemocní již před 40. rokem. Nemoc tedy postihuje i lidi v produktivním věku.

Situaci v Čechách se snaží změnit občanské sdružení Parkinson-Help. „Naším největším problémem je, že v České republice neexistuje propracovaný mezioborový systém péče o nemocné s Parkinsonovou nemocí. V západních zemích i Skandinávii je běžné, že se o nemocné s diagnózou stará interdisciplinární tým, který zahrnuje neurologa, psychiatra, psychologa, fyzioterapeuta, logopeda, ergoterapeuta i nutričního specialistu. Sociální pracovník, který za pacientem a jeho rodinou dochází, mu vysvětluje, na jaké dávky má nárok, a rodině se snaží pomoci vypořádat se s novou situací,“ přibližuje situaci předsedkyně Parkinson-Help Romana Skála-Rosenbaum.

V současné době v České republice neexistuje ani přesná evidence nemocných s Parkinsonovou chorobou (na rozdíl od Národního onkologického registru či registru kardiovaskulárních operací). Statistické údaje se vzájemně velmi liší – ÚZIS udává v roce 2012 celkem 26 680 nemocných, podle EPDA (Evropská asociace Parkinsonovy choroby) je to 18 000, podle publikace Parkinsonova nemoc z různých pohledů je to 15 000. Neexistuje ani národní strategie pro Parkinsonovu chorobu, schází
i rovnoměrné rozdělení specialistů napříč českými a moravskými regiony.

V České republice se pacienti mohou obracet na tři specializovaná pracoviště  – v Praze, Brně a Olomouci. Jsou však přetížená a pro pacienty ze vzdálenějších regionů obtížněji dostupná. Přitom správná a včasná diagnóza neurologa je u tohoto onemocnění klíčová. „Parkinsonova choroba je progresivní a nevyléčitelné onemocnění. V současné době dokážeme úspěšně a často i dlouhodobě ovlivnit pouze ty příznaky nemoci, jež se objevují v důsledku úbytku a kolísání hladiny dopaminu v těle, nedokážeme ale nemoc zastavit, ani vyléčit,“ říká prof. MUDr. Jan Roth z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze. „Pokud se ale pacient dostane k odborníkovi včas a je správně léčen, jsme schopni prodloužit jeho soběstačný a kvalitní život a předejdeme zbytečně časnému úpadku jeho psychických i fyzických sil,“ dodává prof. Roth.

Včasná diagnóza je proto důležitá zejména u ekonomicky aktivních lidí, tzv. young onset – tedy pacientů, u kterých Parkinsonova nemoc propukne před 40. rokem života. Mladých nemocných před čtyřicítkou je zhruba 10 % z celkového počtu diagnostikovaných pacientů. Jejich správná léčba, která je jim předepsána včas, dokáže zmírnit sociální i zdravotní výdaje státu. Pokud totiž budou delší dobu schopni kvalitně žít, neztratí zaměstnání a o práci nepřijde ani pečující osoba v rodině, která by musela zajistit předčasnou domácí péči o nemocného.

-TZ Parkinson-Help-