Nechcete, aby vám v lékárně zaměňovali původní lék za generikum a zároveň odmítáte platit víc z vlastní kapsy? V Kanadě se rozšiřuje nový způsob, jak toho dosáhnout: slevové kartičky, které rozdíl ceny připíšou na vrub výrobce originálního léčiva – tedy alespoň na první pohled. Někteří lékaři totiž varují, že tento marketing povede ke zvýšení pojistného pro zaměstnavatele a zaměstnance, někdy by navíc musel zaplatit více i pacient.
Slevové kartičky propagují v Kanadě farmaceutické firmy formou reklamy v tisku i televizi, čím dál častěji je ale k receptu přikládají sami lékaři. Originálních léků, na něž farmafirmy nabízejí příspěvek, je v současnosti více než 140 – a to včetně nejlépe prodávaných statinů, léků na cukrovku či antikoncepce. „To, že přimějete lékaře, aby za vás prodávali vaše produkty, je velký úspěch,“ řekl pro CBC News, které zprávu přinesly, bývalý farmaceutický reprezentant a docent lékařské antropologie na Univerzitě Wisconsin-Whitewater Michael Oldani, podle něhož je cílem slevových kartiček propagovat prodej originálních léčiv oproti genetikům.
Jak kartička v praxi funguje? Poté, co ji pacient dostane od lékaře spolu s receptem, ji ukáže v lékárně. Díky ní pak lékárník vydá originální léčivo, které ovšem oproti generiku stojí mnohem více. V jedné torontské lékárně přijde např. devadesátitabletové balení originálního léku Lipitor na téměř 169 kanadských dolarů (cca 3537 Kč), zatímco generikum atorvastatin stojí něco málo přes 28 kanadských dolarů (cca 591 Kč). Teoreticky by pak měla farmaceutická společnost doplatit cenový rozdíl. Jenže realita je někdy jiná: farmafirma totiž vůbec účet dostat nemusí. Zdravotně-pojistné plány některých zdravotních pojišťoven umožňují hradit v plné výši i originální lék, pokud lékař specifikuje jeho použití. Poté, co přišly farmaceutické společnosti se slevovými kartičkami, už ale mnohé pojišťovny odmítají pacientům hradit originál, pokud je k němu dostupné generikum. Aby toto pravidlo bylo možné obejít, snaží se farmaceutičtí reprezentanti přimět lékaře, aby na recept psali „nezaměňovat“ – lékárník pak totiž musí vydat pouze předepsaný lék, nesmí ho zaměnit za levnější alternativu. V případě, že pojišťovna nehradí plnou cenu, použije lékárník kartičku a vyúčtuje rozdíl farmaceutické společnosti. Bohužel se ovšem čím dál častěji stává, že něco navíc musí zaplatit i pacient – farmafirmy totiž začaly omezovat sumu, kterou jsou ochotny doplácet.
„Některé společnosti prostě nemohou vyrovnat celý cenový rozdíl a ještě vydělat peníze. Pokud tedy chce pacient setrvat u originálu, čeká ho v některých případech doplatek,“ podotýká Craig Martin ze společnosti Cameron Stewart LifeScience, která má na starosti slevové kartičky k více než čtyřiceti originálním léčivům.
Marketingová strategie na podporu originálů
Někteří lékaři se proti marketingu slevových kartiček ohrazují a nechtějí je využívat. Jedním z nich je rodinný lékař a výzkumník z nemocnice sv. Michaela v Torontu Nav Persaud, který odmítl být součástí prodejního řetězce. „Celé to vymysleli velmi dobře: dají jen kartičky poskytovatelům péče, jako jsou lékaři a zdravotní sestry, a ti je pak předají pacientům. Je v tom zabudovaná podpora a farmafirmy není vidět. Ze strany farmaceutických společností nejde o žádné charitativní dárcovství – rozhodně z toho chtějí mít zisk. Je to součást marketingové strategie,“ říká Nav Persaud, který na své torontské klinice odmítá přijímat reprezentanty farmafirem rozdávající slevové karty.
Jde tedy o marketingovou strategii, která má na trhu udržet podíl originálních léčiv, jimž už vypršela patentová ochrana. Když nyní některé z neprodávanějších léků čelí generické konkurenci, snaží se velké farmaceutické společnosti usilovně držet krok. Někteří lékaři v tom vidí výhodu. Podle doktorky Salvy Gideonové kartičky umožňují předepisovat pacientům i nadále léky, které jim dobře zabírají, a nemuset přitom stále kontrolovat, jaké generikum tentokrát lékárník vydal. „Přípravek, který předepisuji, jsem už prostudovala, znám ho skrz na skrz. Když tedy přišla možnost slevových kartiček, snažím se je pacientům dávat, aby skutečně dostali to, co dostat mají,“ uvádí Gideonová. I ona však postřehla, že někdy musí pacienti doplácet, aby originální léčivo dostali. Znepokojuje ji to hlavně kvůli starším lidem. „Pět dolarů se může zdát jako nic, pro některé pacienty to ale může být problém,“ upozorňuje Salva Gideonová.
Potenciál ušetřených miliard
Dalším problémem je, že když budou zdravotní pojišťovny za originální lék platit více než za generikum, bude to znamenat miliardy dolarů navíc ze soukromých lékových plánů – což ve výsledku pocítí zaměstnanci a zaměstnavatelé. „Jde o skryté náklady, které lidé nevidí,“ podotýká Marc-André Gagnon, docent veřejné politiky na ottawské Carletonově univerzitě. V letos publikované studii přitom Gagnon uvedl, že soukromé lékové plány v roce 2012 zbytečně utratily 5,1 miliardy dolarů – částečně také kvůli hrazení originálních léků, které mají na trhu generický ekvivalent se stejnými účinky. Minulý měsíc pak vyšla v časopise Canadian Medical Association Journal studie, podle níž by mohla Kanada ušetřit osm miliard tím, že by vytvořila národní lékový program, který by pokrýval všem Kanaďanům lékové výdaje. Úspory by přitom pocházely hlavně z využívání generik všude tam, kde je to možné, a ve sjednávání jejich co možná nejnižších cen.
Podle společností, které karty vydávají, jsou ovšem slevy návratem k tomu, aby si mohl pacient vybrat. Dosud totiž často lékárníci automaticky vydali generikum, aniž by pacientovi nabídli možnost zůstat u původního léku. V mnoha kanadských provinciích i v soukromých lékových plánech je zároveň požadavek substituce originálu generikem vždy, kdy je to možné. „Myslíme si, že je to způsob, jak opět zapojit pacienty do rozhodování. Dělali jsme výzkum a zjistili jsme, že pokud by je to moc nestálo, řada lidí by zůstala u originálních léčiv, které mají vyzkoušené,“ uvádí Craig Martin z Cameron Stewart LifeScience.
Jenže podle lékaře Nava Persauda vyvolávají slevové kartičky dojem, že mezi originálem a generikem je rozdíl. „Léky uvnitř jsou stejné – mají stejnou účinnou látku. Někdy jsou dokonce vyráběny ve stejných továrnách. Vyrábějí se ve stejných částech světa, jsou distribuovány stejným způsobem a v Kanadě musí splňovat stejné standardy,“ podtrhává Persaud.
Soukromá data v rukou farmafirem
Slevové kartičky ovšem skrývají ještě jedno úskalí. Vkládají se totiž spolu s informacemi o pacientovi do lékárenského počítače, díky čemuž mají farmaceutické společnosti nový přístup k osobním datům – tedy k tomu, kteří pacienti jejich medikaci užívají a jak je kontaktovat. „To je jedna z vůbec nejdůležitějších věcí,“ míní Michael Oldani z Univerzity Wisconsin-Whitewater s tím, že takové možnosti nikdy dříve farmafirmy neměly. Dosud mohly sbírat jen data o tom, které léky jednotliví lékaři předepsali. Podle Marca-André Gagnona povedou informace o zdravotním stavu, preskripci a dávkování k tomu, že farmaceutické společnosti budou moci ovlivňovat pacientův výběr léků v přímém kontaktu.
Pfizer Kanada sděluje na svých webových stránkách pacientům, že společnost použije data k tomu, aby nabízela „aktuální informace o svých produktech“. Uvádí také, že informace „mohou být sdíleny s poskytovateli služeb“ a „mohou být skladována a zpracovávána mimo Kanadu“.
-mk-
