Srovnávat se na Facebooku s ostatními přispívá k depresím, zjistili vědci

Pro lidi s duševními problémy může být vysedávání u Facebooku a projíždění cizích profilů poslední kapkou, která ještě posílí pocity izolovanosti a deprese. Foto: Pixabay

Vysedáváte celé dny u Facebooku a studujete profily svých přátel? Pak máte větší riziko, že budete trpět depresemi. Studie publikované v časopise Journal of Social and Clinical Psychology totiž poukázaly na to, že stálé kontrolování sociálních sítí a porovnávání se s ostatními často vede k depresím.

 

Facebook používá denně kolem 900 milionů lidí. I když je to ale skvělý nástroj ke spojení s přáteli po celém světě, může mít jeho přehnané sledování neblahé důsledky. Vědci z houstonské univerzity provedli dvě studie, v nichž zkoumali, jak může porovnávání se s ostatními ovlivnit duševní zdraví. Výsledek? Obě studie prokázaly, že lidé, kteří se na Facebooku srovnávají se svými vrstevníky, mívají deprese.

„Neznamená to, že by Facebook způsoboval deprese, ale depresivní pocity, příliš mnoho času na Facebooku a srovnávání se s ostatními jdou ruku v ruce,“ řekla pro Medical News Today Mai-Ly Steersová, doktorandka sociální psychologie, která studii vedla.

Od osobních vztahů k Facebooku

Fenomén sociálního srovnávání ovšem není nic nového. Poprvé s ním přišel už v 50. letech minulého století psycholog Leon Festinger, podle jehož teorie máme všichni potřebu hodnotit se a srovnávat s ostatními. Tým vědců z houstonské univerzity se nyní rozhodl sociální srovnávání prostudovat na novém poli internetových sociálních sítí. Od 50. let se totiž většina výzkumů tohoto fenoménu soustředila na vztahy tváří v tvář.

Vědci sociální srovnávání rozdělují na takové, které je směrem nahoru, kdy se porovnáváme s lidmi, které v nějakém směru považujeme za sociálně výše, než jsme my sami, a pak srovnávání směrem dolů, tedy s lidmi podle našeho názoru sociálně níže. Druhá studie toto dělení zvážila a hodnocení tak roztřídila do tří kategorií – srovnávání s osobou výše, na stejné úrovni či níže, než jsme podle vlastního názoru my sami.

Ztráta kontroly nad informacemi

První studie na 180 lidech zjistila, že u mužů i žen byl čas strávený na Facebooku spjat s příznaky deprese. Pouze u mužů ale vědci našli navíc spojení také s tím, že se porovnávali s ostatními. Druhá studie na 152 lidech taktéž potvrdila pojítko mezi časem stráveným na Facebooku a příznaky depresí, tentokrát ovšem hrálo roli porovnávání se s ostatními u obou pohlaví.

Podle vědců výsledky ukazují, že srovnávání se na sociálních sítích s ostatními způsobuje, že se lidé cítí hůř, než kdyby to samé dělali při běžných vztazích tváří v tvář. „Jedno nebezpečí Facebooku je, že díky němu získáváme o našich známých informace, které by nám za normálních okolností zůstaly utajeny. To nám dává ještě větší prostor pro to, abychom se s ostatními srovnávali,“ podotýká Steersová.

Další problém sociálních sítí je, že nemůžeme impulzy vedoucí ke srovnávání kontrolovat, protože nevíme, jaký příspěvek naši přátelé vloží. Oproti tomu v běžných situacích tuto možnost alespoň částečně máme – na některé věci se zkrátka neptáme nebo se o nich nebavíme. Přátelé na Facebooku mají navíc sklony ke zveřejňování pouze těch dobrých věcí, které se jim staly – ty špatné si spíše nechají pro sebe. Výsledkem je, že se srovnáváme s tím lepším u ostatních. „To nás může vést k tomu považovat jejich životy za lepší, než ve skutečnosti jsou, a svůj vlastní život tak vnímáme jako horší,“ uvádí Steersová.

Omezení Facebooku jako metoda léčby

„Tento i předchozí výzkumy naznačují, že srovnávání se s ostatními souvisí dlouhodobě s negativními emocemi. Přínos takového sociálního srovnávání je dočasný a věnovat se mu příliš často může vést ke zhoršení kvality života,“ dodává Mai-Ly Steersová s tím, že pro už beztak vystresované lidi s emocionálními problémy může pokřivený pohled na životy ostatních znamenat ještě silnější pocit osamělosti a izolace.

Odborníci díky výzkumu doufají, že lidem pomohou vidět nejen dobré, ale také ty horší stránky nových technologií. Omezení sledování Facebooku u lidí, jimž hrozí deprese, pak může být považováno za jednu z možných cest léčby.

Výzkum houstonských vědců není první, který se zaměřil na psychologii a sociální sítě. Loni publikovali australští vědci studii, v níž se zaměřili na Facebook a pocit sounáležitosti. Dospěli přitom k závěru, že záleží na tom, nakolik lidé používají Facebook ke komunikaci. Když srovnali uživatele, kteří nesměli vkládat příspěvky, s těmi, kteří to dělat mohli, zjistili, že nekomunikující skupina pociťovala méně sounáležitosti i smysluplné existence.

-mk-