Vzniknou nové zdravotní registry, návrh zákona je v mezirezortním řízení

Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek jde za světlem na konci tunelu dat českého zdravotnictví. Navrhovaná novela zákona učiní z ÚZIS správce Národního informačního systému, kterému budou zdravotní pojišťovny předávat data do nového registru úhrad. Foto: Koláž ZDN

Novelizací zákona č. 372/201 o zdravotních službách budou zřízeny nové zdravotní registry a posílena role Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který převezme některé úkoly, které dosud plnilo ministerstvo zdravotnictví. Klíčový bude především vznik Národního registru úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, ale vzniknou i dva nové specializované registry: Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Do hry se vrací i Národní registr zdravotnických pracovníků., který přede dvěma lety zrušil Ústavní soud. Novelu zákona poslalo ministerstvo zdravotnictví do mezirezortního připomínkového řízení.

 

Podle předkladatele bylo novelou třeba sjednotit správu jednotlivých součástí Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), kterou nyní provádí vícero subjektů a je roztříštěná. Dále pak doplnit účel sběru dat o sledování kvality a bezpečnosti poskytovaných zdravotních služeb i o zajištění kvality a udržitelnosti systému jejich úhrad.

Nový správce: ÚZIS

Dosud bylo správcem NZIS ministerstvo zdravotnictví, a to mohlo pověřit spravováním jeho části některou z organizací vyjmenovaných v zákoně. Podle návrhu novely zákona by se stal právě ÚZIS správcem systému namísto ministerstva. Současně se rozšíří „záběr“ NZIS. Stane se zdrojem dat pro hodnocení tzv. indikátorů kvality zdravotní péče. Toto hodnocení je předpokladem certifikací a auditů poskytovatelů zdravotní péče, zejména u specializovaných center. Indikátory kvality po nás chce i Evropská unie.

NZIS bude také určen ke zpracování údajů o úhradách z veřejného zdravotního pojištění. Data budou do nově zřízeného Národního registru úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění předávat zdravotní pojišťovny. Návrh doslova říká, že pojišťovna bude do registru předávat „údaje o zdravotních službách, které uhradila podle zákona o veřejném zdravotním pojištění“. Pojišťovna přitom uvede své identifikační údaje, dále identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, ale také poskytovatele sociálních služeb, pokud je příjemcem úhrady zde zdravotního pojištění. Musí uvést, za jakou zdravotní službu pro jednotlivého pojištěnce zaplatila (provedla úhradu) a přesně sdělit výši, typ a důvod úhrady. Tím ÚZIS získá data, která potřebuje zejména pro tzv. Restart DRG.

Ředitel ÚZIS docent Ladislav Dušek bude se svými spolupracovníky netrpělivě čekat, zda zákon – a v jaké podobě – projde parlamentem. Již na několika seminářích dal srozumitelně najevo, že bez zákonné opory pro novou roli ÚZIS a pro získávání dat od zdravotních pojišťoven není možné projekt Restartu DRG dokončit. Vzhledem k renomé docenta Duška v odborné veřejnosti i jeho komunikativnosti lze očekávat, že by zákon nakonec mohl parlamentem projít. Pravděpodobně jej budou podporovat oba předsedové zdravotních výborů: jak senátního (profesor Jan Žaloudík, ČSSD), tak i sněmovního (profesor Rostislav Vyzula, ANO). Oba jsou onkologové, oba vedli Masarykův onkologický ústav v Brně a oba s docentem Duškem úzce spolupracovali zejména při budování jednoho z nejlepších českých zdravotnických registrů vůbec, totiž tzv. NOR – Národního onkologického registru.

Registr pracovníků znovu a lépe

Naopak problémy mohou mít s novelu ti poslanci a senátoři, jimž se registry v principu moc nezamlouvají, protože mají pochybnosti o rozsahu a účelu sbíraných dat. Předkladatel ale v důvodové zprávě ujišťuje o užitečnosti zdravotnických registrů i zabezpečení proti zneužití dat, která obsahují. Ministerstvo zdravotnictví se poučilo u Ústavního soudu, který svým nálezem z 10. prosince 2012 zrušil Národní registr zdravotnických pracovníků kvůli neoprávněnému zásahu do soukromí zdravotnických pracovníků. Nově navrhovaná úprava proto významně redukuje sledované údaje a stanovuje rozsah veřejných údajů a jejich zveřejňován. Detailně určuje výčet subjektů, které budou mít přístup k záznamům registru a také výčet subjektů, které budou údaje do registru hlásit.

V Česku zatím jednotnou evidenci zdravotnických pracovníků způsobilých vykonávat zdravotnické povolání nemáme. Existují pouze dílčí evidence, které sledují odlišné druhy údajů, nejsou vzájemně propojené a nehodí se k statistickému sledování. Ovšem funkční evidenci o oprávněních k výkonu činnosti zdravotnických pracovníků musí mít Česko mj. kvůli směrnice EU o přeshraniční zdravotní péči. Pacienti migrující po Evropě musejí mít jistotu, že všude najdou kvalitní a bezpečné zdravotní služby.

Registr ale potřebuje i české ministerstvo. „Má-li Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s univerzitami, vzdělávacími institucemi, komorami a odbornými společnostmi stanovovat počet rezidenčních míst a kalkulovat výhledově náklady na specializační vzdělávání, musí mít též přehled o počtu pracovníků s odbornou, specializovanou a zvláštní odbornou způsobilostí, kteří vykonávají zdravotnické povolání na území České republiky. Jen tak lze dosáhnout efektivního využití finančních prostředků a podpořit zvýšení počtu nedostatkových zdravotnických profesí na trhu práce,“ píše se v důvodové zprávě. Registr prý bude koncipován tak, aby byly jednoznačně chráněny údaje vedené o zdravotnických pracovnících. Je navržen jako referenční agendový systém s omezeným přístupem jednotlivých subjektů oprávněných do registru nahlížet na základě vydání certifikátů s přístupovými hesly. Bude sledována historie provedených nových záznamů, změn stávajících záznamů, nahlížení do registru atd.

Nové registry: diabetologický a intenzivní péče

Národní zdravotní registry v ČR

1. Národní onkologický registr

2. Národní registr hospitalizovaných

3. Národní registr reprodukčního zdraví

4. Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí

5. Národní registr kloubních náhrad

6. Národní registr nemocí z povolání

7. Národní registr léčby uživatelů drog

8. Národní registr úrazů

9. Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve

10. Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství

11. Národní diabetologický registr

12. Národní registr intenzivní péče

K desítce existujících „specializovaných“ národních registrů (přehled v rastru) přibydou dva nové. Zřízení Národního diabetologického registru je zdůvodněno závažností cukrovky a rostoucím výskytem v populaci. Sledování statistik o diabetu je požadováno i řadou významných mezinárodních organizací ve studiích analyzujících stav a výkonnost zdravotnických systémů (OECD, WHO, EUROSTAT).

U dalšího nově zřízeného Národního registru intenzivní péče, který se týká výhradně poskytované akutní lůžkové péče, se argumentuje přínosem pro sledování kvality a výsledků péče vybudováním referenčního zdroje dat a poskytováním srovnávacích analýz jednotlivým poskytovatelům. „Intenzivní péče v indikovaných případech zachraňuje život nemocného, je však velice nákladná. V ČR je její poskytování vázané na jednotlivé odbornosti (AR, interna, chirurgie atd.), lokální situace v organizaci intenzivní péče se v jednotlivých nemocnicích velice liší. V dnešní době, kdy jsou finanční prostředky ve zdravotnictví omezené, je nutné tyto alokovat podle skutečných potřeb,“ uvádí ministerstvo s tím, že pokud mají být omezené prostředky rozděleny spravedlivě, je nutné znát vstupní data, a ta v případě intenzívní péče nejsou k dispozici.

U všech registrů je pak navrhováno zrušení ustanovení o anonymizaci údajů po definovaném intervalu let po úmrtí. Důvodem této změny je podle ministerstva skutečnost, že anonymizace pacientů většinou po pěti a více letech od úmrtí nijak nepřispívá ke zkvalitnění ochrany osobních údajů, ale spíše komplikuje zpracování dat v dlouhodobém horizontu. „Není známo, že by kdykoliv v minulosti došlo v Národním zdravotnickém informačním systému k incidentu porušení ochrany osobních dat, natož k úniku informací z pracovišť správce nebo zpracovatele NZIS. Zrušení ustanovení o anonymizaci údajů tak reálně nemá žádný vliv na stupeň zabezpečení NZIS a na ochranu osobních údajů,“ píše ministerstvo.

-cik-