Lékař v prestižním vědeckém časopise: je čas přehodnotit LSD a houbičky

Lysohlávky (Psilocybe) jsou houby rozšířené po celém světě. Známé jsou pro své halucinogenní účinky, slangově jsou označovány jako „houbičky“. Název lysohlávka se však v češtině používá i pro houby z rodu Deconica, které halucinogenní látky neobsahují. Halucinogenní druhy obsahují účinné látky psilocin a psilocybin. Foto: Hypescience

Psychedelické drogy jako je LSD a psilocybin by neměly být zařazeny do nejpřísněji regulované skupiny návykových látek, protože nejsou zdaleka tak škodlivé, jak se o nich tvrdí a dokonce mají příznivé léčebné účinky. Tvrdí to James Rucker, psychiatr a přednášející z Institutu psychiatrie, psychologie a neurověd londýnské King‘ s College.  Jeho provokativní článek zveřejnil tento týden prestižní odborný časopis British Medical Journal.

 

V padesátých a šedesátých letech minulého století byla psychedelika, respektive především LSD (dietylamid kyseliny lysergové), používána v psychiatrii u desítek tisíc pacientů. Jenže současně se rozvinulo jejich zneužívání jako drog a to vedlo OSN k prosazování prohibice. Spojené státy v zákoně Controlled Substances Act  v roce 1970 zakotvily ustanovení, že psychedelické drogy „nemají v současnosti lékařsky akceptované použití“ a zařadily je do první – nejpřísněji regulované – kategorie návykových a omamných látek.

Rucker míní, že restrikce přinášejí více škody než užitku a myslí si, že důvodem je politika. Jako příklad uvádí tvrzení Johna Ehrlichmana, bývalého asistenta prezidenta Richarda Nixona, že Nixonova administrativa lhala o škodlivých účincích psychedelik a dalších látek. Vyhlásila „válku drogám“ a manipulovala výstupy v médiích tak, aby tak získala politické body.

Bezpečnější, než se traduje

Dodnes tak psychedelické látky podléhají přísnější regulaci, než heroin nebo kokain.   „Ale žádné důkazy nenaznačují, že by psychedelické drogy vyvolávaly závislost,“ napsal Rucker. Připomíná analýzu z roku 2010, která hodnotila jak „rekreační“ uživatele této drogy, tak společnost jako celek a dospěla k závěru, že LSD a psilocybin (látka nacházející se v houbičkách – lysohlávkách) patří  mezi nejbezpečnější studované omamné látky. Terapeutický index, který udává poměr mezi toxickou (jedovatou) a standardní dávkou pro LSD a psylocybin se pohybuje okolo čísla 1000, kdežto u kokainu je to číslo 15, heroinu 6 a alkoholu 10.

Přesvědčení, že užívání psychedelik vede k vražedným a sebevražedným úmyslům, šířené politiky a médii, vedlo podle Ruckera v šedesátých letech k zákazu LSD. Přitom americká národní studie u 130 152 respondentů, která proběhla v letech 2001 až 2004, nezjistila u lidí, kteří užívali psychedelika (jako drogy), že by u nich byl výskyt duševních problémů a nemocí vyšší, než u běžné populace, dokonce byl u některých i nižší. Nebylo nalezeno spojení psychedelik se vznikem psychóz. Ve zmíněné národní studii se dokonce ukázalo, že užívání psychedelik bylo spojeno se statisticky významným snížením rizika výskytu sebevražd. Pro zajímavost: odhaduje se, že v USA v současnosti žije 30 milionů lidí, kteří někdy užívali LSD, psylocybin nebo meskalin.

Léčebné účinky nelze při restrikci ověřit

Rucker tvrdí, že existují klinické důkazy o tom, že psychedelika mohou pomáhat v léčbě úzkosti, obsesivně-kompulzivní poruchy, záchvatovitých bolestí hlavy a také v terapii tabákové či alkoholové závislosti. Bylo by však třeba tyto účinky prokázat v rozsáhlých hodnoceních na velkém počtu pacientů, ale to není kvůli restrikci možné. „Provádět rozsáhlé klinické studie je nemožné, protože článek jedna klasifikace omamných látek jim staví do cesty praktické, finanční a byrokratické překážky,“ upozorňuje Rucker.

Například, když by chtěli vědci zkoumat psilocybin v klinické studii, mají k dispozici pouze jediného výrobce na celém světě, který jim smí dodávat tuto drogu, což samozřejmě její cenu prodražuje extrémním způsobem. Jeden gram stojí 150 tisíc amerických dolarů, toto množství pokryje maximálně 50 dávek.  Směšně pak dopadá srovnání s heroinem, na nějž se podle Ruckera vztahuje méně restrikcí, přestože je škodlivější než psychedelické látky. Studie s psychedelikem je tudíž desetkrát dražší než s heroinem. A samozřejmě ani žádní sponzoři se do studií s látkou „na indexu“ neženou.

Výzva OSN: zrušte prohibici!

Psychedelika nejsou škodlivá a návyková tak jako jiné látky, které jsou ve stejném seznamu, zdůrazňuje Rucker a vyzývá OSN, aby přehodnotila klasifikaci psychedelik a zařadila je do druhé, méně přísné skupiny. Bude k tomu mít příležitost na zvláštnín zasedání valného shromáždění k drogám, které se uskuteční v příštím roce. Umožnila by tak podle Ruckera provést „ucelené a na důkazech založené hodnocení jejich terapeutického potenciálu“.

Česko má s psychedelickými léky bohaté zkušenosti. V padesátých a šedesátých letech ho na sobě zkoušely tisíce lékařů, pacientů a umělců v tzv. řízené intoxikaci. „LSD bývá spojováno především s hippie érou Západu konce 60. let. To, co se ale už pár let předtím odehrávalo v Československu, nemělo jinde na světě obdobu,“ řekl Hospodářským, novinám v roce 2010 kanadský novinář Ross Crockford, který prováděl v postkomunistických zemích východního bloku průzkum mezi pamětníky tehdejších pokusů.

Jako první na světě začala vyrábět LSD firma Sandoz. Poté, co se začala tato látka masově zneužívat, byla výroba zastavena, ale ještě osm let poté jí pro celý svět produkovala československá firma Spofa.

-cik-