Podfuk s čokoládovou dietou obletěl svět. Mizernou studii si nikdo neověřil

Že po tabulce hořké čokolády budete rychleji hubnout, je nesmysl. Studie s velkým počtem měřených údajů a malým počtem subjektů dokážou téměř cokoliv, varuje novinář zabývající se vědou John Bohannon. Foto: Pixabay, koláž ZD

Nevěřte všemu, co se o dietách píše v novinách. Tak by se dal shrnout výsledek experimentu s čokoládovou dietou, který provedl novinář John Bohannon a tým dokumentaristů v Německu. Během svého pokusu dokázali, že mnohá média okamžitě a bez ověřování sáhnou po studiích, které se tváří bombasticky a boří dosud zavedené pravdy ohledně výživy.

 

Zpráva, že se díky čokoládě hubne, proběhla svého času řadou světových médií. Nyní ovšem zodpovědní autoři blamáže vyšli s pravdou ven a řekli, jak to bylo doopravdy. Šlo totiž o plánovanou snahu vyzkoušet, nakolik se senzacechtivá média chytnou špatné vědecké práce, kterou si ani neověří u dalších odborníků.

„Svět se topí v pseudovědeckých pracích o dietách a výživě. Když dojde na pravou vědu, o té dá zprávu málokdo. My novináři bychom měli dělat lepší práci, a jediný způsob, jak toho dosáhnout, je celý systém trochu šokovat,“ řekl pro CBC News novinář zaměřující se na vědu John Bohannon, který se na podfuku podílel.

Jak celá věc vznikla? „Loni v prosinci mi zavolal reportér německé televize Peter Onneken. On a jeho spolupracovnice Diana Löblová dělali na dokumentárním filmu o špatné vědě v oblasti byznysu zabývajícího se dietami. Poprosili mě, zda bych jim pomohl demonstrovat, jak snadno se špatný výzkum změní v palcové titulky v novinách,“ popisuje John Bohannon na webu io9.com.

Že dostat téměř jakýkoliv pseudovědecký nesmysl do některých rádoby odborných časopisů není problém, se Bohannon přesvědčil už dříve. Rozeslal totiž na první pohled mizernou studii do magazínů, které si za publikování nechávají platit, zároveň však tvrdí, že u každého článku provádějí důkladnou recenzi. Práci jich odmítla vydat méně než polovina.

Hořká čokoláda chutná špatně, tak musí být zdravá     

Tým tedy sehnal skupinku 16 lidí, kteří budou ochotni za 150 euro držet tři týdny dietu s tím, že část bude jíst navíc tabulku hořké čokolády denně. Proč zrovna hořké? „Chutná špatně, tak přece musí být zdravá. To je mantra všech fanatiků ohledně jídla,“ říká praktický lékař Gunter Frank, který klinickou studii vedl. Aby vše bylo na oko kompletní, vytvořil Bohannon s filmový štáb webové stránky Institutu pro dietu a zdraví, který si vymysleli.

Během studie, které se na konec zúčastnilo 15 lidí, zhubli všichni kolem 2,5 kilogramu – ti s čokoládou ale o deset procent rychleji, navíc měli lepší cholesterol a celkově se jim dařilo lépe. Kde je tedy háček?

„Tady je jedno špinavé tajemství vědy: když měříte hodně věcí u malého počtu lidí, máte téměř jistotu, že vám vyjde nějaký statisticky signifikantní výsledek. Naše studie obsahovala 18 měření,“ popisuje Bohannon s tím, že alternativní výsledky mohly být ve stylu, že čokoláda podporuje dobrý spánek nebo snižuje tlak. „Ve studii s malým počtem subjektů se navíc znásobuje vliv nekontrolovatelných vlivů. Např. hmotnost ženy může kolísat o 2,5 kilogramu během menstruačního cyklu, což je mnohem větší rozdíl, než jaký byl mezi naší skupinou na čokoládové dietě a kontrolní skupinou na klasické dietě. Nemůžete věřit ani hmotnosti, kterou měli lidé v obou skupinách shodit. Kdo ví, co vlastně ve skutečnosti jedli? Ani jsme se jich nezeptali,“ dodává Bohannon.

Za peníze jde publikovat cokoliv

Dalším úkolem bylo dostat výsledky do nějakého rádoby odborného média. Dnes už řada časopisů provádí důkladné recenze, dbá na to, aby výsledky skutečně byly signifikantní, a nebere vážně studie s méně než 30 subjekty. Jenže některé magazíny nezajímá odbornost, ale peníze. „Naši studii akceptovalo během 24 hodin k publikování hned několik časopisů. Nemusím ani říkat, že žádná recenze neproběhla. Nakonec jsme si vybrali International Archives of Medicine,“ uvádí Bohannon s tím, že za dva týdny studie vyšla za poplatek 600 euro, přičemž v ní nebylo změněno jediné slovo.

Posledním krokem pak bylo využít lenosti novinářů: napsat tedy dobrou tiskovou zprávu, v níž bude příběh, silné sdělení a pár rádoby dat. Většina pak text převezme, aniž by ho jakkoliv doplnila – což se také skutečně stalo i se studií o čokoládové dietě, v níž pochopitelně chyběla data o počtu zapojených subjektů i reálném rozdílu váhy mezi oběma skupinami.

„Chytili jsme velkou rybu pomalu ještě dřív, než stihla zabrat. Časopis Bild přišel s titulkem Kdo jí čokoládu, zůstane hubený!, a to aniž by se se mnou vůbec spojili,“ nechápe John Bohannon. Když už se mu při mediálním humbuku, který následoval, nějaký novinář ozval, obvykle se ptal jen na to, pro koho se dieta hodí – téměř nikoho nezajímala skutečná data ze studie. Stejně tak se nikdo neobtěžoval zeptat se na názor jiného odborníka. Paradoxní je, že na věci, na které se měli ptát novináři, začali upozorňovat čtenáři v diskusích pod články. Proč u všech zúčastněných subjektů nejsou počty zkonzumovaných kalorií? Web institutu byl spuštěn v březnu, proč se nikdo nezajímá, kdo za ním stojí?, ptali se.

Problematické pole dietologie

Podobným stylem přitom novináři informují o velké části studií z oblasti dietologie a obezitologie. S výzkumem na tomto poli ovšem mají nezřídka problém i seriózní výzkumníci. Podle chirurga Petera Atii, který spoluzaložil Iniciativu pro výzkum v oblasti nutrice, ani miliardová investice do výzkumu nedokázala odpovědět na otázku, zda je nízkotučná dieta dobrá či ne. Pak se tedy nemůžeme divit, že se jeden měsíc dočteme, že nějaká potravina škodí zdraví, a za pár týdnů narazíme na článek tvrdící pravý opak.

Jak tedy odhalit, že nějaká studie není úplně košer? „Pokud nemá ani seznam, kolik lidí se jí účastnilo, nebo proklamuje chabé tvrzení, že je něco statisticky signifikantní, ale už neříká, k jak velkému efektu vlastně dochází, měli byste se ptát proč,“ konstatuje Bohannon ve svém článku s názvem Oblafnul jsem miliony lidí, že po čokoládě můžou zhubnout.

„Jestliže vám dává nějaký článek radu ohledně diety – třeba tvrzení, že jíst tohle nebo tamto je dobré či špatné, neobtěžujte se číst dál. Vědecké výstupy ohledně diety a lidského zdraví nejsou ve fázi, kdy jde předkládat nějaká tvrzení. Je to tvrdá věda. Obávám se, že musím říci, že většina článků v této oblasti, zvláště pak ty, co najdete v lesklých magazínech o mužském a ženském zdraví, jsou buď úplný nesmysl, nebo jsou v lepším případě velmi špatně napsané,“ uzavírá Bohannon.

-mk-