Zvýší nový studijní obor dětská sestra zájem uchazečů o práci ve zdravotnictví?

Nedostatek zdravotnického personálu je zejména v některých oborech alarmující. I když do našeho zdravotnictví nastupují například zdravotní sestry ze zahraničí, jakmile získají praxi a zkušenosti odcházejí za lepšími podmínkami dále na západ. Foto: Wikimedia

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) již pět let připravuje novelizaci zákona č. 96/2004, o nelékařských zdravotnických povoláních. Měl by například zrušit odborný dohled na pracovištích, kde nyní část práce sester mohou zastávat zdravotničtí asistenti. Dojít má také k utlumení vzdělávání v některých oborech.  Zákon, který se dostává do vnitřního a vnějšího připomínkového řízení, má ministerstvo předložit vládě do konce listopadu 2015. Účinný by tak mohl být v lednu 2017.

 

Nový zákon má mimo jiné řešit i otázku rozsahu potřebného vzdělávání sester, tedy zmírnění podmínek tak, aby mohly sestry rychleji a naplno pracovat v praxi či umožnit zaměstnavatelům, aby sami rozhodli, jak se sestra osvědčuje.

„U zákona 96 stejně jako u zákona 95 nastaly problémy. Chceme funkční a lepší systém, návrh tohoto zákona se na ministerstvu zdravotnictví tvořil pět let. Není naším cílem zrušit vysoké školy, nejde vše vrátit na střední školy, nutno je vyřešit kompetence zdravotnických asistentů a vysokoškolských zdravotních sester,“ vysvětluje náměstek pro zdravotní péči MZ Josef Vymazal.

Nový zákon se týká všech nelékařských profesí, kterých je v Česku nyní 47. Podle ministerstva školství se ale nedostává  uchazečů o studia nelékařských profesí. „Vítáme proto snahu ministerstva zdravotnictví, zařadit diplomovanou dětskou sestru do další nabídky. Jednoznačně totiž chybí uchazeči, kteří půjdou do praxe,“říká Vladimír Krieg z Oddělení středního a vyššího odborného vzdělávání ministerstva školství.

Jak se ale odborníci shodují, rodiče radící dětem s výběrem povolání, uvažují, jaký budou jejich děti mít plat a jakou má povolání prestiž.  A pokud rodič nevidí atraktivitu oboru, dítě od profese odradí.

Budou utlumeny obory, o které není na trhu zájem

„Návrh zákona byl zveřejňován na webu v září 2012, od té doby nenabyl zásadních změn, krom problému dvojkolejnosti, kde se původně navrhovalo dvojkolejnost odstranit úplně. Ustoupili jsme od toho a dvojkolejnost (současný systém vzdělávání, kdy lze řadu oborů studovat na vyšší odborné škole i na vysoké škole –  poznámka redakce) je nyní navrženo odstranit jen někde,“ uvádí Lenka Hladíková z Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ.  K odstranění dvojkolejného vzdělávacího systému podle ní dojde pouze u oboru zdravotnický záchranář, ortotik – protetik a zubní technik. Zdravotnický záchranář, který se nyní studuje na vyšší odborné škole (VOŠ) i formou bakalářského studia, se nově bude studovat jen na bakalářském studiu, stejně jako ortotik – protetik. Naopak na zubního technika bude možno studovat pouze na VOŠ.

Nově navrhuje zákon zrušit některé obory asistentského povolání. Skončit by tak měl nutriční asistent, asistent zubního technika či laboratorní asistent. Podle MZ je navrhovaná změna, vycházející z nezájmu o tato povolání na trhu práce, podpořena i odbornou veřejností. V těchto profesích je v současné době zaměstnáno jen několik desítek lidí.

Další významnou změnou je zrušení odborného dohledu. Ten by se měl odstranit a ponecháno by mělo být jen odborné vedení v době, kdy čerstvý absolvent půjde do praxe, dále u osoby, která přeruší výkon zdravotnického povolání v délce šesti let, nebo v době specializačního vzdělávání.

Dojde tedy k odstranění dohledu nad zdravotnickými asistenty.  S novým zákonem bude však vydána nová vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků, kde mají být mimo jiné kompetence této profese přesně specifikovány.

Právě to je jedním z živě diskutovaných témat nového zákona.  Zatímco někteří žádají zvýšení kompetencí zdravotnických asistentů, jiní je chtějí zachovat a volají po celkovém zvýšení počtu personálu. „Volá se po tom, aby kompetence zdravotnických asistentů byly takové, aby mohli být například ve službě sami přes noc,“ připomíná závěry z jednání s odbornými pracovníky u kulatých stolů profesor Vymazal s tím, že toto by bylo možné jen na některých odděleních.

Nová odbornost dětské zdravotní sestry

„Zákon nově navrhuje vzdělávat zdravotní sestru na úrovni pregraduálu. Je to i na základě požadavku odborné společnosti, kde opravdu chybí dětské sestry.  Dětská sestra by se nevzdělávala specializačním studiem po získání odborné způsobilosti všeobecné sestry, ale už rovnou po středoškolském vzdělání by nastupovala do kvalifikačního studia dětské sestry. Navrhuje se to jak na VOŠ tak na bakalářské studium,“ uvádí Lenka Hladíková s tím, že nyní dětská sestra musí nejprve vystudovat všeobecnou zdravotní sestru a poté nastoupí do specializačního studia. Nově by tedy podmínky pro studium dětské zdravotní sestry byly obdobné jako u všeobecné zdravotní sestry.

“Podmínkou pro získání středoškolského vzdělání je dokončení studia maturitní zkouškou, splnění zdravotní způsobilosti a splnění podmínek stanovených ředitelem školy. To znamená, že jak pro všeobecnou sestru, tak pro dětskou sestru nemůže být pro přijetí ke studiu žádné předchozí vzdělání podmínkou,“ říká Vladimír Krieg.

Změny v magisterském studiu i atestacích

Ke změně má dojít i u magisterských oborů, které odpovídají obsahově současnému specializačnímu vzdělávání a u nichž je nyní možné získat titul odbornosti specialisty právě magisterským studiem. To nový návrh nepovoluje, magisterské studium bude umožněno pouze pro pedagogiku, vědu a výzkum a pro klinické obory. To pak podle ministerstva zdravotnictví bude souviset i s navýšením kompetencí sester, například dlouhodobé, domácí a možná i intenzivní péče.

V současné době lze u některých profesí nastoupit do specializačního vzdělávání, aniž by bylo nutno prokázat výkon praxe v oboru. Například u všeobecné zdravotní sestry je podmínka prokázat výkon povolání v oboru až k atestační zkoušce. Nově je navrhováno sjednotit podmínky pro všechny obory, s výjimkou klinického logopeda a klinického psychologa, kteří nebudou mít povinnost prokázat praxi před vstupem. Všechny ostatní profese budou muset prokázat alespoň jeden rok praxe.

Mezi další změny patří, že specializační vzdělávání bude muset být studováno při výkonu povolání, či že atestační zkouška, kterou nyní ten, kdo neuspěl, mohl opakovat po 12 měsících, bude nově moci být zopakována již za pět měsíců.

Oblastí dalších změn je registr, přičemž v současné době je registrováno 27 povolání. Návrh ukotvuje povinnost registrovat všeobecnou sestru, dětskou zdravotní sestru, patřit by sem měl i radiologický asistent, porodní asistentka, zdravotnický záchranář, fyzioterapeut, logoped či psycholog. Ti budou muset opět prokazovat výkon zdravotnického povolání a vzdělávání, kde jsou také navrhovány změny.

V současné době je desetileté registrační období, kdy se prokazuje alespoň rok výkonu zdravotnického povolání a 40 kreditů. Návrh mění to, že za desetileté období se nebude sbírat 40 kreditů, ale v ročním období bude u povolání, která se vzdělávají na VOŠ nebo formou bakalářského studia třeba 12 hodin (v rozsahu 45min). Pro pracovníky se střední školou to bude 6 hodin a pro ostatní nelékaře bude vzdělávání také povinné, ale jeho rozsah si určí zaměstnavatel sám.

S tím však již nyní řada zdravotníků nesouhlasí, jelikož podle nich je pro poskytovatele či zaměstnavatele prioritou, aby byli v práci, nikoli se účastnili kurzů. Zaměstnavatelé by tudíž neměli určovat počet hodin, podle zdravotníků by toto mělo být v kompetenci odborných společností.

Podle ministerstva zdravotnictví není v současné době situace, kdy si zdravotníci volí vzdělávání sami, v souladu se zájmy zaměstnavatele. A právě to má nový zákon změnit. Každý zdravotnický pracovník bude mít s poskytovatelem sestavený roční plán vzdělávání, který bude vyhovovat i potřebám poskytovatele. „V souladu se zákonem o zdravotnických pracovnících je navrhováno, že celoživotní vzdělávání je považováno za výkon povolání, tudíž by mělo být hrazeno zaměstnavatelem,“vysvětluje Hladíková.

Nástupní plat? Téměř jako prodavačky

Zatímco diplomovaný zdravotní laborant nastupuje za plat o málo vyšší než 14 000 Kč, bakaláři za 16 000 Kč, činí nástupní plat prodavače v Kauflandu  12 až 13 000 Kč. Zamyslet bychom se podle zdravotnických pracovníků proto měli ani ne tak nad tím, jak narovnávat platy v souladu s Evropou, ale zejména nad tím, jak je narovnat v rámci vlastního trhu práce.

Zdravotnická veřejnost však současnou situaci, kdy rapidně ubývá zejména zdravotních sester a je ohrožena budoucnost řady oddělení, označuje za krizovou a žádá okamžité řešení situace.

„Úprava zákona přinese spíše kosmetické změny k lepšímu, jak ale ze současné krize teď? I kdyby změny platily zítra, dopad bude vidět za pět let,“ namítají kritici práce ministerstva, podle nichž je třeba razantně zvýšit mzdy a přitáhnout zpět personál, který odešel mimo rezort.

„Evropská Unie doporučuje, aby 9 % HDP šlo do zdravotnictví, u nás je to ale jen ostudných 7,4 %. Pokud se to zlepší, zlepší se i odměny ve zdravotnictví,“ uzavírá Lubomír Francl z Odborového svazu zdravotní a sociální péče.

Zdena Kolářová