Lékařská komora odmítá návrh zákona o zbraních

Podle důvodové zprávy bylo v Česku loni evidováno 292 283 držitelů zbrojních průkazů. Odpovědnost lékařů posoudit jejich zdravotní způsobilost je těžké břímě. Pomoci by mělo nahlížení do Centrálního registru zbraní. Foto: Koláž ZD

Když před necelým měsícem Zdravotnický deník jako první médium přinesl zprávu o parametrech chystaného zákona č. 119/2002 o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), byla to čerstvá informace i pro Českou lékařskou komoru. Ta zaujala opatrné stanovisko s tím, že by si nejprve chtěla promluvit s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD), jakožto předkladatelem zákona. Jenže ke schůzce zatím nedošlo. Čas běží a tak komora poslala na ministerstvo své připomínky. K zákonu má zásadní výhrady Především zcela odmítá, aby lékaři byli povinni prostřednictvím Centrálního registru zbraní kontrolovat, zda jejich pacienti jsou či nejsou držiteli zbrojního průkazu. Naopak přichází s vlastními podněty, jak zákon vylepšit.

 

„V pátek 5.6. má proběhnout oficiální vypořádání připomínek k návrhu zákona. Zároveň jsem požádal pana ministra Chovance o osobní jednání. Rozumím tomu, že ministr vnitra potřebuje jako politik reagovat na tragické události uplynulých měsíců, avšak nemohu souhlasit s tím, aby Policie ČR přenášela své povinnosti na lékaře,“ uvedl pro Zdravotnický deník prezident ČLK Milan Kubek. O schůzku požádal ministra i oficiálním dopisem.

„Skutečnost, že Česká lékařská komora návrh odmítá, v žádném případě neznamená, že bychom nechtěli s ministerstvem vnitra spolupracovat při prosazování takových změn, které by skutečně mohly snížit riziko páchání zločinů prostřednictvím legálně držených zbraní,“ píše ve zmíněném dopise z 27. května Milan Kubek.

Problémy: registr, internet, informace o lékařích

Zákon upravuje zdravotní způsobilost držitele zbrojního průkazu. Podle novely je každý lékař, který nabyde důvodné podezření, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují tuto zdravotní způsobilost, oprávněn nahlédnout do Centrálního registru zbraní. Komora míní, že je oprávnění neurčitě a obecně formulované a bude znamenat, že bude třeba prověřovat v registru všechny pacienty, u nichž se objeví podezření, že trpí stavy, které vylučují držení zbrojního průkazu. Lékaři totiž nebudou mít jistotu, zda jim držení průkazu pacient netají a z důvodu postihu raději prověří každý případ. To podle komory „mimo jiné povede k prodloužení času určeného k vyšetření, které s touto oblastí v drtivé většině případů nebude vůbec souviset“. Proto tuto část zákona ČLK „zcela odmítá“ a žádá jeho přepracování.

Navrhovatel prý také neřeší problematiku technického přístupu poskytovatelů zdravotních služeb do registru. Komora u této výtky přichází s argumenty, které známe s debaty o elektronizaci českého zdravotnictví. „V primární péči je pouze 80 procent lékařských praxí vybaveno příslušným SW a HW. V sekundární péči  (psychiatři a jiní ambulantní specialisté) není aktuální situace známa, ale lze zde předpokládat ještě nižší vybavenost. Rovněž je nutno namítat nedostatečné síťové pokrytí (internet) ČR, které není dostupné ve všech oblastech ČR,“ píše se v připomínkách lékařské komory.

Pochybnosti mají zástupci lékařů i o technické připravenosti a fungování Centrálního registru zbraní. Jak budou postupovat, když registr nebude fungovat? Budou se někde evidovat přístupy do registru? Ptá se komora a připomíná, že navrhovatel novely neřeší úhradu nákladů spojených se zřízením dálkového přístupu, ani náhradu nákladů, které poskytovatelům zdravotních služeb v důsledku plnění nové zákonem uložené povinnosti vzniknou.

Podle komory je návrh nepromyšlený, například není jasné, jak by Policie ČR získávala informace o registrujících lékařích žadatelů či držitelů zbrojního průkazu od ministerstva zdravotnictví, když to s těmito informacemi v současnosti nedisponuje.

Komora navrhuje zkrátit intervaly prohlídek

Česká lékařská komora přichází s vlastními návrhy, jak zákon o zbraních upravit a nabízí v tomto ohledu spolupráci ministerstvu vnitra. Konkrétně navrhuje:

  • aby kontrolní a informační mechanismy byly v kompetenci Policie ČR. Lékaři by měli v doposud stanoveném rozsahu posoudit zdravotní způsobilost žadatele či držitele na základě konkrétního podnětu, anebo vlastního uvážení.
  • upravit dobu platnosti posudku o zdravotní způsobilosti držitelů zbrojního průkazu. Pro skupiny A, B, C, by doba platnosti posudku o zdravotní způsobilosti nebyla delší než 5 let (původně bylo 10 let) a pro skupiny D, E než 2,5 roku (původně 5 let).
  • uvádět informaci o držení zbrojního průkazu jako povinnou informaci v průkazech totožnosti s právem lékaře tuto skutečnost ověřit.
  • zkrátit lhůtu pro dostavení se držitele zbrojního průkazu ke zdravotní prohlídce v případech důvodného podezření Policie ČR, že došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla mít za následek ztrátu způsobilosti, a to z 1 měsíce na 10 pracovních dnů.

-cik-