Užívání některých léků proti bolesti zvyšuje riziko spáchání vraždy

Proč? Otázka, která trápí detektivy po každé vraždě. Nyní se k nim přidávají lékaři a pokládají si otázku: mají podíl na vraždění léky a když, tak které? Překvapivě nejsou na prvním místě antidepresiva, ale analgetika. Obraz s názvem Vražda v domě namaloval český umělec Jakub Shikaneder v roce 1890

Některé léky, ovlivňující centrální nervový systém (CNS)  – jako jsou léky proti bolesti (analgetika) a léky proti úzkosti (benzodiazepiny) – mohou zvyšovat riziko spáchání vraždy. Zjistila to  nová studie publikovaná v časopise World Psychiatry. Finští vědci, spolu se svými švédskými kolegy, chtěli vědecky ověřit tvrzení, že léky ovlivňující psychiku mohou vyvolávat násilné chování. Takový názor se objevil během diskusí, které následovaly po několika masakrech, k nimž došlo ve školách a na veřejných místech ve Spojených státech i ve Finsku. 

 

„Opakovaně bylo tvrzeno, že antidepresiva užívaná pachateli těchto masakrů, byla spouštěčem jejich násilného chování,“ vysvětlil pro server Medical News Today hlavní autor studie profesor Jari Tiihonen. „Je možné, že velká publicita tohoto tématu už ovlivňuje praxi v předepisování antidepresiv,“ dodal.

Profesor Tiihonen míní, že je třeba se držet následujících kritérií, pokud se má odpovídajícím způsobem prozkoumat vztah mezi užívanými léky a rizikem spáchání zločinu:

– vzorek musí být reprezentativní,

– musí být vzat v úvahu důvod, proč je lék užíván,

– účinek léku musí být ověřený,

– musí být také zvažován účinek dalších léků a jedovatých látek, které jsou současně užívány.

Tým analyzoval data ze dvou důležitých národních zdrojů, které jsou ve Finsku k dispozici: z databáze vražd, kterou vede kriminální ústav a z registru předepisovaných léků sociální pojišťovny. Kombinací obou zdrojů byl získán přehled o tom, jaké léky na lékařský předpis užívalo 959 odsouzených vrahů, předtím, než se dopustili svých zločinů, k nimž došlo ve Finsku v období 2003-2011.

A výsledky byly zajímavé. Vědci nenašli signifikantní (čili statisticky významnou) souvislost mezi užíváním antipsychotik a zvýšeným rizikem spáchání vraždy. Nicméně nalezli mírně zvýšené riziko spáchání vraždy (31% zvýšení) spojené s užíváním léků proti depresi. Ovšem v případě benzodiazepinů, které jsou určeny k léčbě úzkosti či nespavosti, už bylo zvýšení rizika signifikantní (45% zvýšení rizika), u opiátových analgetik vysoké (92%) a u analgetik s protizánětlivých účinkem bylo dokonce vůbec nejvyšší (206%). U lidí mladších 26 let bylo zjištěno 95% zvýšení rizika spáchání vraždy jestliže užívali benzodiazepiny a 223% zvýšení rizika pokud těmito léky byly opiáty. Pro představu – zvýšení rizika o 100 procent znamená, že je riziko dvojnásobné.

Profesor Tiihonen tvrdí, že v mnoha případech vražd měli jejich pachatelé předepsány vysoké dávky benzodiazepinů po dlouhý časový úsek. „Benzodiazepiny mohou oslabit sebeovládání (zvládání impulzivity) a dřívější výzkumy zjistily, že léky proti bolesti ovlivňují zpracování emocí. Proto je třeba doporučit opatrnost při předepisování benzodiazepinů a silných analgetik u lidí, kteří mají závislost v anamnéze“, řekl prof. Tiihonen.

Průměrný věk osob zařazených ve studii činil 36.3 roku, zhruba 88 procent tvořili muži, méně než čtyři procenta vrahů zabilo více než jednu oběť. 79 procent bylo pod vlivem alkoholu a pět procent zakázaných drog, i přesto jsou vědci přesvědčeni, že rozdíl mezi vlivem různých druhů léků není možné vysvětlit současným nadužíváním alkoholu nebo drog. Nicméně v roce 2008 studie univerzity v britském Manchesteru dospěla k závěru, že alkohol a drogy jsou spojeny se zvýšeným rizikem vražedných úmyslů.  Z 58 vrahů jich byla závislost na alkoholu zjištěna v 41 případech a na drogách 45 případech.

„Jsem zvědav, zda někdo zopakuje tyto výsledky v dalších zemích,“ řekl profesor Tiihonen Medical Daily, dalšímu serveru, který o finské studii informoval. Je mu však jasné, že to nebude snadné. Například většina zemí světa nemá takové databáze jako Finové. V některých zemích, jako třeba v Kolumbii, jsou navíc vraždy na denním pořádku z důvodu organizovaného zločinu a tento vliv bude obtížné odfiltrovat.

Zdroj: Tiihonen J, Lehti M, Aaltonen M, Kivivuori J, Kautiainen H, Virta L, Hoti F, Tanskanen A, Korhonen P. Psychotropic drugs and homicide: a prospective cohort study from Finland.World Psychiatry. 2015.

-cik-