Velký věkový rozdíl mezi rodiči může ovlivnit riziko autismu dítěte

Nejvyšší podíl dětí s autismem byl pozorován v případech, kdy otci bylo mezi 35 až 44 lety a jeho partnerka byla o deset a více let mladší. Foto: Autism Epicenter

Vyšší riziko vzniku poruch autistického spektra mají, v porovnání s ostatními, děti náctiletých matek, starších rodičů a rodičů, jejichž vzájemný věkový rozdíl činí deset let a více. Ukázala to dosud nejrozsáhlejší mezinárodní studie na téma vztahu mezi věkem rodičů a rizikem autismu. Analýza zahrnovala více než 5,7 miliónu dětí z Austrálie, Dánska, Izraele, Norska Švédska. Práce byla publikována v časopise Molecular Psychiatry.

 

Skutečnost, že vyšší věk rodičů je spojen s poruchami autistického spektra, už potvrdil předchozí výzkum. Mezi jednotlivými studiemi však existovaly podstatné rozdíly a chyběly jasné informace o tom, zda věk matky nebo rodičů jsou nezávislými rizikovými faktory.

Podle spoluautora nové studie Michaela Rosanoffa je jejich práce na dané téma unikátní (Rosanoff je ředitelem výzkumů veřejného zdraví organizace Autism Speech, která studii sponzorovala). „Propojením národních zdravotních registrů napříč pěti státy, jsme vytvořili světově největší sadu dat pro výzkum rizikových faktorů autismu. Velikost souboru nám dovoluje podívat se na vztahy mezi věkem rodičů a autismem ve vyšším rozlišení, pod mikroskopem, chcete-li,“ vysvětlil Rosanoff serveru Medical News Today.

Z celkového počtu 5 766 794 dětí zařazených do studie (ročníky  1985-2004) mělo více než 30 tisíc poruchu autistického spektra. Prevalence (počet existujících nemocí či zdravotních problémů ve vybrané populaci k určitému datu) těchto poruch byla o 66 procent vyšší u dětí, jejichž otec byl starší padesáti let a o 28 procent vyšší u dětí čtyřicátníků, a to obojí ve srovnání s dětmi dvacetiletých tatínků. Podobné to bylo s prevalencí u dětí starších matek. V případě čtyřicetiletých matek byla prevalence autismu o 15 procent vyšší než u dvacetiletých. Vyšší výskyt – o 18 procent – byl také zaznamenán u náctiletých maminek. Výskyt nemoci rostl i pokud byli oba rodiče starší a také jestliže je od sebe dělil velký věkový rozestup. Nejvyšší podíl dětí s autismem byl pozorován v případech, kdy otci bylo mezi 35 až 44 lety a jeho partnerka byla o deset a více let mladší.

„Po zjištění, že věk rodičů, věk matky a věkový rozdíl rodičů, mají navzájem nezávislý vliv na riziko autismu, spočítali jsme, který aspekt je nejdůležitější. Vyšel nám věk rodičů, i když věkový rozdíl také statisticky významně přispívá,“ říká spoluautor studie Sven Sandin,

Vyšší riziko zjištěné u otců starších 50 let by mohlo být vysvětleno předpokladem, že k autismu přispívají genetické mutace ve spermiích, které se vyskytují častěji s přibývajícím věkem. Nicméně spojení autismu a věku matky, nebo rozdílu věku rodičů, zůstává záhadou.

„V této studii jsme poprvé ukázali, že autismus je spojen s nesouladem věku rodičů. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na pochopení mechanismu tohoto vztahu,“ řekl serveru  Medical News Today  další spoluautor studie Abraham Reichenberg, neuropsycholog a epidemiolog z lékařské z New Yorku ( Icahn School of Medicine at Mount Sinai in New York City).

Autoři přiznávají, že studie má mnoho omezení. Chybí informace o některých proměnných, které by mohly ovlivnit výsledek, jako je například psychiatrická anamnéza rodičů anebo jako je skutečnost, že observační studie nemůže vyloučit faktory související s věkem rodičů, například porodní váhu nebo komplikace porodu

„Ačkoliv věk rodičů je rizikovým faktorem autismu, je důležité připomenout, že obecně, většina dětí, které se narodí starším nebo naopak mladším rodičům, se vyvíjí normálně,“ zdůrazňuje Sandin.

-cik-