Čichové či zrakové testy by mohly pomoci rozeznat autismus i u dětí mladších než jeden rok

Lidé s autismem mají problém se vztahy a sociálními dovednostmi. Včasná diagnostika a s ní terapie by jim ovšem mohla pomoci. Foto: Flickr

Rozpoznat autismus dřív, než se objeví první problémy – to je cíl, který si klade studie provedená odborníky z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli, jež testovala reakce na čichové vjemy u autistických dětí. Ty totiž nereagují na vůně a zápachy tak jako ostatní. Podle práce publikované v časopise Current Biology dokázal čichový test s 81 procentní pravděpodobností určit, zda jde o dítě s autismem.

 

Zatímco zdraví lidé si rádi zhluboka přičichnou ke kytici květin či parfému, ale na veřejných záchodcích si přikrývají nos a snaží se příliš zhluboka nedýchat, autisté takto čichové vjemy nevnímají. Podle Noama Sobela a jeho kolegů z Weizmannova institutu by mohlo jít o marker, který by časem mohl vést k vývoji lékařského testu.

Potřeba včasné diagnózy přitom roste s tím, jak stoupá výskyt autismu – v USA jím trpí jedno z 68 dětí, přičemž jde o vývojovou poruchu, které v poslední době přibývá vůbec nejrychleji. V současnosti bohužel žádné lékařské testy neexistují a obvykle se porucha diagnostikuje prostřednictvím vývojového screeningu, kdy doktor vyhodnocuje, jak se dítě hýbá, mluví, učí se a chová. Díky tomu následně určí, zda je dítě v daných oblastech nějak vývojově opožděné.

Zkažená ryba vyjde nastejno jako růže

Tým Noama Sobela ovšem nyní přichází s tím, že lidé s autismem mají postižení v části mozku, která je zodpovědná za senzorickou a pohybovou koordinaci čili interní modely činností. Porovnali proto reakce 18 dětí s autismem se stejným počtem zdravých dětí prostřednictvím počítačem kontrolovaného olfaktometru, tedy přístroje určeného k měření čichu. K němu přidali dětskou nosní kanylu, díky níž mohli dávat dětem čichnout k různým pachům, a měřili přitom reakci na příjemné vůně, jako je růže či šampon, a zápachy, např. zkyslé mléko a zkaženou rybu.

Jaká byla zjištění? Děti, které autismus neměly, zareagovaly a přizpůsobily svůj dech v závislosti na vdechnutém pachu během 305 milisekund. Oproti tomu děti s autismem nezareagovaly nijak. Díky rozdílům mezi oběma skupinami byli vědci schopní identifikovat děti s autismem či bez něj s 81 procentní pravděpodobností. Navíc zjistili, že čím neobvyklejší je reakce na pach, tím má dítě vážnější formu autismu.

Stačí necelých deset minut

Odborníci ovšem zdůrazňují, že k potvrzení jejich domněnek bude potřeba dalších studií. Jde ale o první krůček k tomu, že by čichový test mohl být při diagnostice autismu užitečný. „Můžeme rozpoznat autismus a jeho závažnost s přijatelnou přesností během méně než deseti minut. Test je přitom kompletně nonverbální a nevyžaduje žádné další úkony. To zvyšuje naději, že zjištění mohou formovat základ pro vývoj diagnostického nástroje, který může být použit ve velmi nízkém věku – tedy už u několikaměsíčních batolat. Takto brzká diagnóza by pak umožnila včasné zahájení léčby,“ uvedl pro Medical News Today Noam Sobel.

Vědci nyní chtějí zkoumat, zda se narušený čich u dětí s autismem podílí na narušené sociální komunikaci. Chtějí také zjistit, zda mají i další lidé s neurologickými vývojovými poruchami podobné reakce na pachy, jako měli ti s autismem zapojení do studie.

Děti s autismem mají lepší pozorovací schopnosti

Čich ovšem není jediný smysl, který u lidí s autismem zřejmě funguje trochu jinak. Minulý měsíc byla totiž v časopise Current Biology zveřejněna studie o tom, že už od devíti měsíců věku je možné poruchu rozpoznat díky sledování pohybu očí. Děti s autismem mají totiž velmi rozvinutou schopnost vybrat ze skupiny něco, co tam nepatří – např. ve skupině samých písmen Z vybrat jedno S.

Teodora Gligová z Londýnské univerzity proto využila faktu, že nemluvňata s autismem orientují svůj zrak na cokoliv, co se objeví v zorném poli. Zaznamenávala přitom pohyb jejich očí, když na obrazovce promítala písmena. Gligová přitom provádí standardní screening u devítiměsíčních, patnáctiměsíčních a dvouletých dětí. Díky tomu zjistila, že děti, které mají v devíti měsících lepší schopnost zrakem něco vyhledat, mají v patnácti měsících a dvou letech více příznaků autismu.

-mk-