Jak jsme na tom v ČR s výskytem a léčbou úrazů? Odpovědět mají data pojišťoven a registrů

Nejčastější příčinou úrazů u dějí jsou podle Svatopluka Němečka pády. Foto: Wikipedie

Při jakých činnostech dochází nejčastěji k úrazům, jak a kde jsou pacienti ošetřeni a jaké jsou léčebné výsledky – to jsou data, která by měl obsahovat Národní registr úrazů. Že je z těchto údajů možné zpracovat analýzy a vylepšovat prevenci, už přitom vyzkoušel Národní registr dětských úrazů, který u nás funguje od roku 2008. I data o zraněních u dětí by ale nyní mohla být ještě podrobnější a posunout prevenci zase o krok dál. Posloužit by k tomu měla novela zákona 372 o zdravotních službách, která právě prochází závěrečným kolem připomínkového řízení.

 

„Rozebírat příčiny úrazů dnes můžeme hlavně díky národnímu registru hospitalizací a národnímu registru úrazů, který nám umožňuje poměrně přesně zjistit příčinu, místo úrazu, léky i výsledek léčby,“ uvádí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Národní registr hospitalizovaných obsahuje údaje o všech hospitalizacích v zdravotnických zařízeních v Česku včetně prováděných výkonů, jejich komplikací a diagnózách pacientů. U lidí, kteří zemřeli na místě a do nemocnice se nedostali, se pak používají údaje z listu o prohlídce zemřelého. Novou záležitostí pak je Národní registr úrazů, který obsahuje údaje týkající se úrazů ošetřených při hospitalizaci včetně detailních údajů o místě, času, transportu, poskytnuté péči a klinických charakteristikách úrazu. V současnosti jsou ovšem k dispozici data jen z traumacenter.

Kořeny Národního registru úrazů sahají do roku 2004, kdy profesor Petr Gál z výboru České společnosti pro úrazovou chirurgii poukázal na nedostatek informací o zraněných pacientech a stal se tak hybnou silou pro vznik registru. Byla tedy vytvořena první aplikace, která se postupně dostala do traumacenter. Nejdříve se přitom sbírala data o polytraumatech, od začátku letošního roku se však zaznamenávají všechna zranění. Sběr dat se postupně rozšiřuje i do dalších nemocnic, takže bychom měli získat údaje o všech pacientech hospitalizovaných kvůli úrazu.

Nová data má zařídit novela zákona o zdravotních službách

Že se sběr dat o úrazech v praxi osvědčuje a pomáhá vytvářet standardy či preventivní opatření, už potvrdil Národní registr dětských úrazů. Sebrané údaje přitom může využít každý zájemce – po zaregistrování jsou dostupné na stránkách www.destskeurazy.cz, kde je už nyní přes 40 tisíc záznamů. „Průběh testu je příslibem, jak bude možné v budoucnu využívat data i pro dospělé pacienty a jak bude možné podrobně informovat o závažných úrazech,“ uvádí profesor Ladislav Plánka, přednosta kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno.

Velký krok pro sběr informací by ovšem nyní měla znamenat novela zákona o zdravotních službách. „Plánujeme poměrně velikou změnu, která umožní, aby byl systém efektivnější, rychlejší a zároveň sníží administrativní zátěž. Na podzim chceme předložit novelu zákona 372, kde by měl být zakomponován Národní zdravotní informační systém. Novela umožní pro mapování úrazů využít data zdravotních pojišťoven, která, byť jsou asi nejdetailnější, pro toto nikdy nebyla dostupná. Jsme přesvědčeni, že v kombinaci s Národním registrem úrazů získáme velmi přesné informace a budeme schopni ještě detailněji veřejnosti říci, kde je třeba si dát pozor,“ popisuje Svatopluk Němeček.

Všechny tyto údaje (registr úrazů registr hospitalizací, listy o prohlídce zemřelého a data pojišťoven) sdružené na jednom místě by tak měly vést mimo jiné ke zlepšování prevence směrem k rodičům, dětem a lidem, kteří o ně pečují. Jak totiž ukazují data o smrtelných dětských úrazech, kterých bylo za posledních pět let celkem 696, k většině úmrtí dojde před příjezdem do nemocnice – zatímco ve zdravotnických zařízeních zemřelo 197 dětí, mimo ně to bylo 499. „Zlepšování péče v nemocnicích probíhá kontinuálně, nicméně největší podíl na snížení úmrtí mají preventivní opatření vně zdravotnických zařízení,“ zdůrazňuje profesor Plánka.

Úmrtí, kterým jde zabránit

Právě nyní je přitom čas, kdy je na místě rodičům důraz na prevenci zopakovat. Počet úrazů u dětí je totiž během léta o 15 procent vyšší než v jiných měsících. Pozitivní ovšem je, že počet dětských úrazů, ale hlavně úmrtí, se kontinuálně snižuje. Zatímco v roce 2010 bylo dětí, které skončily v nemocnici, 31 866, loni jich bylo 30 706. Chlapci se přitom zraní častěji než dívky, a to o více než 18 procent.úrazy během roku

„Nejčastější příčinou dětských úrazů jsou pády, dopravní nehody, poranění nejrůznějšími předměty, riziko ale představují i otravy, a to nejen houbami, či popáleniny. Na děti je třeba dávat pozor při různých sportech, protože 22 procent úrazů vzniká právě při sportu. Ovšem to, že děti zůstanou doma, nezajistí absolutní bezpečnost, protože 40 procent úrazů vzniká v domácím prostředí,“ vypočítává ministr Němeček.

Ačkoliv se počet úmrtí kvůli úrazům snížil od roku 2005 třikrát (loni zahynulo 110 dětí), stále jde o nejčastější příčinu smrti u dětí od jednoho roku – v adolescentním věku dokonce stojí za 70 procenty všech úmrtí.

počet úrazů čas

Za posledních pět ukončených let bylo v naší republice 152 tisíc dětských úrazů, kdy děti musely zůstat v nemocnicích. Z toho půl procenta byly úrazy smrtelné, což vypadá jako číslo velmi pěkné, ale pořád je vyšší, než v rozvinutých zdravotnických systémech, takže pořád je co zlepšovat,“ zdůrazňuje Ladislav Plánka. Když si vezmete, jak velká mediální pozornost je věnována dětské onkologii, tak toto je segment medicíny, který představuje pro dětskou populaci o jeden dva řády vyšší nebezpečí a přitom je z velké části preventabilní,“ uzavírá Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Desatero prevence dětských úrazů

1. Znalost příčin, mechanizmů a následků úrazů na podkladě zdravotnických dat o počtu, závažnosti úrazů a věkovém rozložení úrazovosti

2. Znalost rizik v prostředí kde se děti pohybují

3. Dohled nad dětmi ze strany dospělých

4. Výchova k ochraně zdraví

5. Používání ochranných pomůcek

6. Bezpečnost prostředí

7. Vzdělávání veřejnosti, rodičů, pedagogů a zdravotníků v prevenci úrazů

8. Podpora preventivních projektů, kampaní a aktivit

9. Sekundární prevence – kvalita ošetření a následné péče

10. Terciární prevence – návrat k běžným životním aktivitám

 

Michaela Koubová