Německo zažívá boom zdravotních mobilních aplikací

Hitem je aplikace „Husteblume“ pro pacienty s alergií na pyl. Kromě vypracování osobního deníku alergika, poskytuje pylové zpravodajství na další tři dny nebo zaznamenává užívání léků. Foto: Techniker Krankenkasse

Každý pátý Němec aktivně používá některou z mobilních aplikací, které se věnují medicíně, zdraví či zdravému životnímu stylu. V Německu jich je dostupných kolem 120 tisíc, celosvětově téměř 400 tisíc.

 

Německá zdravotní pojišťovna Technische Krankenkasse (TK) si nechala zpracovat studii o mobilních aplikacích, které se stále častěji využívají jako součást léčby chronicky nemocných pacientů. Podle studie vypracované fakultní nemocnicí ve Freiburgu si v budoucnu budeme zcela běžně do mobilů či notebooků stahovat aplikace, jež nám pomohou při léčení.

Na základě výsledků studie vytvořila pojišťovna seznam, podle kterého si uživatelé ověří, zda aplikace opravdu vyhovuje bezpečnostním podmínkám. „Většinou chybí potvrzení, že daná aplikace opravdu pomáhá v tom, co slibují výrobci,“ uvádí autorka studie Ursula Kramerová. Mnoho aplikací také pokulhává při zabezpečení dat uživatelů.

Bezpečnostní slabiny zdravotních aplikací, třeba v porovnání s bankovnictvím, potvrdila i analýza 730 aplikací z různých oborů představená na veletrhu conhIT (Connecting Healthcare IT) v Berlíně. Například 70 % zdravotních aplikací neuvádělo prohlášení o ochraně dat a 64 % nepoužívalo bezpečnostní certifikát. Ani jedna zkoumaná zdravotní aplikace nebyla zabezpečena proti zneužití třetí stranou.

Pacienti se chtějí léčit „online“

I přes tyto problémy zažívá tento segment zdravotnického trhu v Německu velký boom. Nejde už jen o aplikace specializované na zdravý životní styl nebo wellness. Do popředí se dostávají aplikace pro diagnostiku a terapii. Od března 2014 používají oční lékaři i první německou zdravotní aplikaci financovanou zdravotní pojišťovnou. Konkrétně při léčení tupozrakosti.

„Současným hitem na trhu je aplikace „Husteblume“ pro pacienty s alergií na pyl. Kromě vypracování vašeho osobního deníku alergika si můžete zkontrolovat pylové zpravodajství na další tři dny nebo zaznamenávat užívání léků,“ uvedla ředitelka berlínské agentury Welldoo Inga Bergenová na eHealth fóru ve Freiburgu.

Na pravidelném App Circus, který je součástí berlínského veletrhu, ocenila odborná porota tři aplikace – WoundDesk, CardioSecur active a Smart Medication.

Smart Medication je monitorovací aplikace, kterou již hemofilikům „předepisuje“ třetina lékařů na domácí léčbu. Využívá ji celkem 15 % pacientů s touto diagnózou.

Aplikace CardioSecur active pomáhá zase pacientům po infarktu. Jde o aplikaci na bázi EKG. Pacientovi se pomocí lehce ovladatelných elektrod zaznamenávají srdeční funkce na 15 kanálech. Pomocí algoritmu se pak údaje vyhodnocují. Pokud je zaznamenán podezřelý nález, aplikace vytvoří dokumentaci s aktuálním EKG i předchozím měřením. Tento materiál se poté automaticky zašle přímo lékaři, který určí další postup léčby. Výhodou tohoto systému je, že lékař okamžitě uvidí EKG naměřené v kritickém momentu.

WoundDesk je již pravou lékařskou aplikací na léčbu poranění. S její pomocí se rány vyfotí, změří a vyhodnotí podle nastavených kritérií. Výsledkem je lékařská zpráva o zranění. Možný je také přenos detailních údajů přes webové rozhraní.

Jako úplně nejlepší aplikaci roku 2015 porota na veletrhu conhIT vybrala Mimi Hearing Test, která pomáhá lidem s poruchou sluchu odhalit problémy. Pomocí její sesterské aplikace Mimi Hearing Amplifier a sluchátek se z mobilního telefonu stává přístroj na zesílení zvuku.

Lékař na kliknutí?

Rozšíření mobilních aplikací vytváří zároveň některé problémy. Kromě bezpečnosti je to v Německu i legislativní „zpoždění“ vůči technologickému vývoji. S rozšířením aplikací zatím nepočítá ani systém zdravotního pojištění.

Již zmíněná Inga Bergenová předpovídá, že k masovému rozšíření mobilních aplikací ve zdravotnictví dojde do 10 let. Do té doby se musí vyjasnit role zákonného zdravotního pojištění. To sice počítá s využitím telemedicíny při léčbě, ale zatím neví, jak bude proplácet ošetření, které proběhne prostřednictvím aplikace. Problémem je i financování v soukromých ambulancích a při samoléčbě.

Na legislativní překážky narazil v Německu berlínský start-up Goderma, který navrhl aplikaci pro „bleskovou“ diagnózu. Lékař pomocí fotografie poslané pacientem může určit problém bez přímého kontaktu. Díky aplikaci by se tak mohl snížit počet návštěv přímo v ambulancích.

V Německu ale existuje nařízení, které lékařům zakazuje léčbu „na dálku“. Konečnou diagnózu proto lékaři nemohou sdílet přes aplikaci. Zaslat mohou pouze posudek a doporučení k dalšímu vyšetření. Tento problém německého trhu vedl majitele Godermy Simona Bolze až k přesunu firmy do USA. Tam lékaři mohou pacientům prostřednictvím aplikace sdělit kompletní diagnózu včetně způsobu léčby a medikace. „Museli jsme z Německa odejít…, v USA si můžeme dovolit dělat mnohem více,“ vysvětlil Bolz.

Od začátku letošního roku však mohou němečtí pacienti tuto aplikaci použít alespoň pro získání rychlého doporučení od kožních lékařů. Uživatel nahraje do aplikace dvě fotografie problematického místa a vyplní dotazník. Dermatolog posoudí snímky a popřípadě doporučí návštěvu ambulance.

V USA je aplikace velmi populární, protože její stažení je o více než 100 dolarů levnější než návštěva lékaře. Přímo v Německu si tuto aplikaci za 29 euro stáhlo již 60 tisíc uživatelů. Nejvíce ji používají muži, kterým je v průměru 35 let. Podle výrobců se v kožním lékařství dá podle fotografie určit diagnóza až v 90 procentech případů.

Gita Vašíčková