Když kvasinky vyrábějí opiáty. Na provázku. Na AIDS se méně umírá. Zachraňte čerty. Epidemie a exkrementy z letadel.
Geneticky upravené kvasinky vyrábějí opiáty
Pokud by kvasinky dovedly vyrábět opiáty ve velkém, znamenalo by to průlom v produkci celé řady různých medikamentů.
Badatelům se povedlo přeprogramovat genom klasických kvasinek tak, že rychle rostoucí buňky udělají za tři až pět dnů z cukru opioid hydrokodon. Opioidy od kvasinek se tímto způsobem vyrábějí rychleji a levněji než jak to dokáže současná technologie, píše The Verge.
Tak třeba hydrokodon, semisyntetický opioid odvozený od dvou v přírodě se vyskytujících opiátů, kodeinu a thebainu. Průmyslově se vyrábí z máku a celý proces výroby léků tudíž trvá skoro rok, od vysetí semen máku na farmách v Austrálii nebo Evropě s licencí na pěstování máku setého, přes jeho sklizení, zpracování biomasy, její komplikovanou přepravu do farmaceutických továren v zámoří, až po hotový hydrokodon a jeho úpravu do požadovaného léčiva.
Šéfka výzkumu, bioinženýrka Christina Smolkeová, říká, že když před desetiletím začali s vývojem opiových kvasinek, tak jim mnozí experti tvrdili, že je nemožné kvasinky geneticky vylepšit do té míry, aby nahradily celý proces pěstování a zpracování máku.
Podle všeho to ale jde. Biotechnologická výroba léku proti bolesti má zatím nízkou výtěžnost, ale funguje to. Smolkeová prorocky říká, že tohle je jenom začátek. Koneckonců – ve Spojených státech už začala debata na téma “Jsme připraveni na syntetický heroin.” A právě hlas Christine Smolkeové je v ní slyšet velmi nahlas. Třeba ve Forbesu.
Spolknout, vytáhnout, vyšetřit
Vědci z Univerzity v Cambridge vyvinuli speciální pilulku na provázku, díky které by nemusela být při pátrání po stopách rakovinného bujení nutná biopsie.
Tabletu pacient spolkne, obal se poté rozloží a odhalí materiál připomínající mycí houbu. Tím, jak je obsah pilulky tažen jícnem vzhůru, se na materiál zachytí povrchové buňky tkáně. Vědci je pak mohou analyzovat bez invazivního zákroku, píší v Cambridge News.
Rakovinu často předchází onemocnění známé jako Barrettův jícen. Sliznice při této nemoci není odolná vůči kyselým šťávám žaludku a vzniká zde zánět. Při dlouhodobém přetrvávání choroby dojde k postupné přeměně horní vrstvy buněk, ty jsou pak podobné buňkám ve střevě, které jsou celkově odolnější. Barrettův jícen se projevuje neustálým pálením žáhy. Lidé s tímto onemocněním mají větší riziko vzniku rakoviny, onemocní jí 1 – 5 lidí ze sta. Pilulka na provázku by mohla představovat efektivní způsob, jak u ohrožených lidí indikovat rakovinu v raném stadiu.
A to přesto, že celá představa pilulky na provázku je tak trochu… přinejmenším zajímavá.
Počet úmrtí v souvislosti s AIDS poklesl
Od roku 2000 se díky boji s virem HIV podařilo snížit počet nově nakažených o třetinu, což představuje pokles o asi 30 milionů lidí. Zároveň se snížil počet úmrtí na následky AIDS o 8 milionů, což je až o 40 procent méně. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila agentura OSN pro boj s AIDS (UNAIDS).
Právě boj s virem HIV, ale i malárii a dalšími závažnými onemocněními byly jedním z osmi miléniových cílů, které si před 15 lety OSN stanovilo. Podle UNAIDS se podařilo dosáhnout cíle v boji s AIDS už nyní, tedy pět měsíců před vypršením lhůty na konci tohoto roku.
Dalším cílem je úplné vítězství nad epidemií do konce roku 2030. K tomu by však bylo potřebné navýšit současných 22 miliard, které jsou k dispozici na příštích pět let, které budou v boji s AIDS klíčovými na 8 – 12 miliard ročně.
Na tomto místě by nebylo od věci podívat se, jak na tom s AIDS je Česká republika. Tedy: Za rok 2014 se nově nakazilo virem HIV 232 lidí. Z tohoto počtu bylo 162 homosexuálně orientovaných mužů a 6 homosexuálně orientovaných intravenosních uživatelů drog. Dále se nakazilo 9 heterosexuálně orientovaných intravenosních uživatelů drog, (4 muži a 5 žen). Pohlavním stykem se nakazilo 27 heterosexuálně orientovaných mužů a 17 heterosexuálně orientovaných žen. U 10 heterosexuálně orientovaných nebyl zjištěn způsob přenosu. Jeden případ je přenos z HIV pozitivní matky na narozené dítě. A to jsou pořád nikoliv nevýznamná čísla.
S trochou štěstí tasmánští čerti nevyhynou
Výzkum vedený vědci z univerzity v Southamptonu má za cíl vyvinout očkovací látku, která by zachránila tasmánského čerta před nakažlivým druhem rakoviny, píše se na univerzitním webu.
Tasmánský čert je největším žijícím masožravým vačnatcem, dorůstá délky kolem šedesáti centimetrů a dožívá se přibližně šesti let. V současné době je rozšířen pouze v Tasmánii, kde se kvůli nemoci jeho populace rapidně zmenšuje.
Přenosná rakovina (DFTD) se objevila asi před dvaceti lety. Onemocnění způsobuje na krku, čenichu a obličejových částech nádory, ty zvířatům brání v přijímání potravy. Tasmánští čerti na onemocnění umírají do tří měsíců od nakažení. Příčinou je přenos rakovinných buněk kontaktem v době páření, kdy samci bojují o samice. Rakovinné buňky se uchycují v ranách a začnou se množit. Genetickou analýzou bylo prokázáno, že se skutečně jedná o zmutovaný klon ďáblových buněk, vzniklý nedávno (pravděpodobně až v posledním desetiletí 20. století). Obdobná přenosná rakovina CTVT je také známa z pohlavních orgánů psa domácího. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje způsob, jak tuto jejich nemoc léčit, se opatření omezují na přemisťování nakažených jedinců a karanténu zdravých pro případ že by populace v divoké přírodě zcela vyhynula. Extrémně malá genová diverzita a chromozomální mutace jedinečné mezi savci způsobují, že ďábel medvědovitý je náchylný k této infekční rakovině
Britští vědci nyní získali tříletý grant na výzkum DFTD, aby díky pochopení nemoci mohli vyvinout účinnou vakcínu. Studie se také zaměří na princip, jak zhoubné bujení obchází imunitní systém, což by mohlo pomoci i k léčbě rakoviny u lidí.
Dánové zkoumají exkrementy z letadel. Kvůli prevenci epidemií
Vědci z Technical University of Denmark se rozhodli prozkoumat exkrementy z letadel přistávajících na kodaňském letišti. Analýza exkrementů má pomoci včas odhalit propukající epidemie.
Myšlenka testování lidského odpadu není nijak nová, napsal Wired. V mnoha velkých městech již léta probíhá sběr odpadních vod v místních kanalizacích. Rozbor odpadu může vědce včas upozornit na hrozící epidemie, nebo jiné závažné problémy. Sběr z kanalizace je ale omezen pouze na konkrétní oblast. Dánský model je nový v tom, že jde o sběr vzorků lidí z celého světa.
První výsledky ukázaly vyšší výskyt bakterie Salmonella enterica u cestujících z jižní Asie. U cestujících ze severní Ameriky se zase hojněji vyskytovala bakterie Clostridium difficile, způsobující průjem a jiná onemocnění trávicího traktu, v souvislosti se změnou střevní mikroflóry způsobené užíváním antibiotik. Výzkum se nezaměřuje pouze na detekci konkrétních bakterií ale i jejich mutací. Skutečně nebezpečné látky, jako například anthrax, vědci neobjevili.
Dosavadní postupy jsou podle molekulárního biologa dánské univerzity Thomase Sicheritz-Ponténa příliš pomalé. V praxi se nejčastěji monitorují výstupy z lékařských zpráv. V případě, že se objeví ohnisko epidemie, bývá už ale pozdě a náklady na řešení propuknuvší epidemie bývají mnohem vyšší.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
