Pojišťovna začne odměňovat praktiky za služby v odlehlých oblastech, pohotovosti i dlouhé ordinační hodiny

Ministerstvo zdravotnictví a VZP chtějí dostat praktické lékaře i do oblastí s nízkou hustotou osídlení. Nalákat je plánují na bonifikaci formou navýšené kapitační platby. Foto: Public Domain Image

Stovky tisíc korun ročně navíc by měli začít dostávat praktičtí lékaři, kteří se rozhodnou pracovat ve venkovských oblastech, kam se jejich kolegům nechtělo. Desítky tisíc by pak měli dostat také ti, kdo pacientům vycházejí vstříc svými ordinačními hodinami, anebo ti, kteří se rozhodnou sloužit lékařskou službu první pomoci. Novinky v bonifikacích praktiků včera představil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

 

„Jedním z klíčových problémů, které regionální reprezentace na úrovni krajů i jednotlivých měst a obcí řeší, je dostupnosti zejména praktických lékařů v regionech, kde je menší hustota obyvatel, tedy hlavně v pohraničí. Další věc, na kterou také narážíme, je problém se zajištěním služeb první pomoci tam, kde ji organizují kraje či velká města. Část praktických lékařů nemá zájem se do systému zapojovat a hledají důvody, proč tak neučinit. Proto jsem se obrátil na ředitele největší zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka a požádal jsem ho, zda bychom formou nějakých speciálních kroků tyto problémy alespoň zčásti vyřešili,“ říká ministr Němeček. Ten chce situaci i nadále monitorovat a řešit ji hodlá i ve spolupráci s regionálními představiteli. Téma má přijít na přetřes také na jednání s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem, které se má uskutečnit v následujících týdnech.

V Česku působilo podle dat ÚZIS na konci roku 2013 5331 praktiků pro dospělé, kteří provedli za rok celkem 36,5 milionu vyšetření. V 6,5 procentech případů šlo o prohlídky preventivní, 2,1 procenta byly domácí návštěvy. 55 procentům praktických lékařů bylo nad 55 let, téměř 16 procentům bylo více než 64 let. Co se týče praktických lékařů pro děti a dorost, těch v ČR působilo 2087 a provedli celkem 11,3 milionu vyšetření. Ve 24 procentech šlo o preventivní prohlídky, necelé procento pak tvořily domácí návštěvy. Dětští praktici patří mezi nejstarší lékaře – průměrný věk činí 55,4 roku.

Navýšení pomocí kapitační platby

Ačkoliv řada odborníků upozorňuje na problém stárnutí praktiků a s tím související hrozbě jejich nedostatku (co se týče dětských praktiků, psali jsme zde), ministr zatím vidí počet odatestovaných jako dostačující. „Praktiků přibývá dostatečně dle potřeby, ale problém máme v tom, že by většina chtěla zůstat ve velkých městech. Tam je i díky velké dostupnosti specialistů a nemocnic práce snazší než v odlehlých lokalitách, kde praktičtí lékaři musí zastat mnohem větší kus medicíny,“ domnívá se Němeček. Podle něj je nedostatek lékařů například na Novohradsku či Kaplicku, přesným přehledem míst s nižší dostupností péče (ovšem stále splňující zákonné limity) pak disponují pojišťovny.

Zdroj: ÚZIS, data za rok 2013
Zdroj: ÚZIS, data za rok 2013

Jak přesně chce VZP motivovat lékaře, aby šli léčit do odlehlých oblastí? „Úhrada praktickým lékařům pro dospělé i děti a dorost je realizována v rámci kapitační platby a následně platbou výkonovou. Sazba kapitace se pohybuje podle typu ordinace od 47 do 52 korun. Zaměřili jsme se na to, jak motivovat lékaře k tomu, aby realizovali svou činnost v oblastech, kde sice naplňujeme zákonné požadavky, ale jsme si vědomi problému dostupnosti zejména pro seniory a rodiny s dětmi. Snažili jsme se tak učinit prostřednictvím změny platových mechanismů, která spočívá v indexaci. Pokud v některé lokalitě dojde k tomu, že se v rámci výběrového řízení opětovně nepodaří nelézt lékaře, přistoupí pojišťovna k nabídce zvýhodněné platby zejména v oblasti kapitace zhruba o jednu třetinu. Průměrná praktická péče pro dospělé dnes poskytuje službu 1740 klientům a úhrada za rok pak činí pro ambulanci zhruba dva miliony korun. V rámci bonifikace by v případě otevření ordinace v oblasti, kde to potřebujeme, došlo k navýšení zhruba o 600 tisíc korun. U praktických lékařů pro děti a dorost jde o částku okolo 550 tisíc korun. Tím samozřejmě neodpadá forma malé praxe, kterou svým partnerům VZP nabízí již dnes. Pokud je počet klientů praxe kolem 400, doplácíme v kapitační části 300 tisíc korun. V případě, že by takováto praxe byla zřizována v oblasti, kde zájem praktických lékařů o činnost schází, navyšovala by se platba zhruba o dalších 300 tisíc korun ročně,“ vysvětluje ředitel Kabátek.

Garance peněz na pět let

Novinka se bude týkat nově zřizovaných ordinací v oblastech, o které není zájem. Praktik, který se rozhodne jít do daného místa pracovat, získá garanci bonifikace po dobu pěti let. Pojišťovna počítá, že v současnosti půjde řádově o desítky praxí, do budoucna by se ale počty mohly kvůli stárnutí praktiků zvyšovat na stovky.

Přivydělat si ovšem nově budou moci i lékaři, kteří již mají zaběhnutou praxi. „Zabývali jsme se také časovou dostupností péče, kde bychom chtěli motivovat lékaře k tomu, aby nabízeli klientům širší ordinační dobu a rozprostřeli svou činnost do pěti dnů. Podmínkou bonusu jsou ordinační hodiny alespoň dvakrát v týdnu do 18 hodin. Chceme motivovat také v oblasti preventivní péče. Celkový bonus, který takto může lékař za rok získat, činí zhruba 40 tisíc korun na ordinaci. Lékaři by také měli být jasně a čitelně motivováni k tomu, aby se podíleli na zajištění služby lékařské první pomoci. Přišli jsme s modelem, kdy nabízíme jednorázovou bonifikaci. V případě, že lékař doloží VZP účast na lékařské službě první pomoci minimálně v rozsahu deseti služeb ročně, přistupujeme k bonifikaci v řádu desítek tisíc,“ doplňuje Zdeněk Kabátek.

Bonifikace chce pojišťovna zavést v příštím roce. Nárůst výdajů by přitom měl být díky rostoucímu výběru pojistného únosný.

-mk-