Ministerstvo zdravotnictví slibuje nárůst úhrad ve všech segmentech, ambulance už ale varují před opakem

Jak správně očekával ministr Němeček, s návrhem úhradové vyhlášky není většina segmentů spokojena. Silně protestují zejména ambulantní lékaři. Foto: koláž ZD

Zvednutí platů v nemocnicích o pět procent, zvýšení ceny práce na seznamu výkonů o deset procent a odměňování praktiků, kteří se soustředí na prevenci a občas slouží v pohotovostní službě. To jsou sliby ministerstva zdravotnictví prezentované v souvislosti s úhradovou vyhláškou pro příští rok, která nyní šla do připomínkového řízení. Už teď se však z druhé strany ozývají velká ale: na avizované zvednutí platů možná nebudou prostředky dle současných návrhů stačit, úhrada řadě ambulancí je zalimitována tak, že fakticky dojde k jejímu snížení, a kroky ministerstva zaměřené na prevenci dopadnou na praktiky, kteří už beztak nestíhají, slouží v odlehlých oblastech nebo jsou dávno v důchodovém věku a se současnými prostředky vystačí jen tak tak. Ministerstvo prozatím uvedlo, že po připomínkovém řízení je ochotno ještě v případě závažných argumentů současnou podobu úhradové vyhlášky upravit.

 

„Jsme si vědomi, že ať uděláme úhradovou vyhlášku jakkoliv, pro většinu to bude špatně s tím, že dostávají málo. Vždy se ozvou někteří poskytovatelé, že měli dostat víc a že to nestačí. Přesto si myslíme, že je tato vyhláška prorůstová. I když si někteří kolegové budou stěžovat, že jde o malý růst, všude jde o nějaký růst,“ podotýká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček s tím, že podoba vyhlášky ještě není definitivní a po připomínkovém řízení může doznat změn.

Jak tedy ministerstvo plánuje celkem 258 miliard korun rozdělit? Vyhráno by měly mít segmenty, kterým se podařilo uzavřít s pojišťovnami dohodu – tedy laboratorní komplement, ambulantní gynekologové, zdravotnická dopravní služba, zdravotnická záchranná služba, hemodialyzační péče a praktičtí lékaři pro děti a dorost. Dohodnuté podmínky by měly být překlopeny do vyhlášky tak, jak byly domluveny.

Bez limitů a regulací budou porody a screening

Co se týče lůžkové péče, počítá vyhláška se zdroji pro pětiprocentního navýšení platů zdravotníků. Finance na něj chce ministerstvo dodat navýšením paušální úhrady o 2,5 procenta v akutní i následné péči, což by na avizovaný růst tarifních platů mělo podle úřadu stačit. Paušál bude podmíněný produkcí měřenou DRG a bude poměrně snížen při nedosažení produkce 98 procent (loni šlo o 96 procent). Zrušeny pak budou koeficienty přechodu pacientů. Poskytovateli bude z 85 procent hrazena produkce v pásmu od 104 procent do 120 procent casemixu roku 2015 a tato produkce bude poměrně snížena, pokud poskytovatel nedosáhne požadovaného navýšení počtu globálních unikátních pojištěnců.

„To je vstřícný krok k  zařízením s výraznou produkcí, kde se třeba nepodaří jet meziročně v pásmu 98 až 100 procent. Bude tak šance sáhnout si na peníze i u pacientů, které udělají navíc. Abychom zabránili účelovému jednání, zařadili jsme do úhradové vyhlášky regulační mechanismy, které zabrání účelovému překládání či opětovnému propouštění a přijímání pacientů tak, aby se pacienti nestali v rámci systému ekonomickou loutkou. Bez limitu bude péče o porody, novorozence a HIV pacienty, kde nemá smysl zdravotnické zařízení regulovat. V kvalitním zařízení se budou maminky kumulovat a není důvod bránit tomu, aby pojišťovna tyto služby uhradila,“ říká náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp.

Zatímco dosud do takzvaných balíčků čili individuálně smluvně sjednaných složek úhrady patřily jen kardiostimulátory, kardiovertery a stenty, nově k nim přibyly také transplantace, kochleární implantáty, totální endoprotézy a katarakty. „Dalším pozitivním krokem je vyřazení screeningů z jakýchkoliv regulací, protože si myslíme, že je to trochu protisměrné – na straně jedné chceme screeningy podporovat a na straně druhé byla regulace těch, kdo je poskytovali,“ podotýká ministr Němeček. Z regulace pak bude vyjmuta také péče o osobu v ochranném léčení.

Nemocnice, zejména ty menší, ovšem zatím neví, zda podmínky dané vyhláškou navýšení platů o pět procent umožní. „U velkých nemocni je nárůst větší. U nás ale zůstává otázka, zda na platy bude,“ říká výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Podle něj je totiž sice uvedeno navýšení paušálu 102,5 procenta letošního roku, v další části vyhlášky se však mluví o navýšení úhrady o 1,5 procenta. Jasné stanovisko pak bude mít AČMN po pečlivějším prostudování návrhu příští středu, do kdy mají jednotlivé nemocnice dodat své připomínky.

Bez prevence se praktikům sníží kapitace

Poměrně výrazných změn by se měl dočkat způsob úhrad praktickým lékařům. Ti by měli mít kapitační sazbu ve výši 52 korun, pokud splní dané ordinační hodiny, návštěvní službu, preventivní prohlídky a screeningy. Při neplnění podmínek by jim měla být kapitační sazba snížena až na 49 korun. Nižší kapitační sazba také hrozí za ty pojištěnce, kteří v posledních třech letech praktického lékaře nenavštívili, a to v případě, že jich má poskytovatel více než 15 procent. Odměnu ve výši zhruba 30 tisíc za rok by pak měli dostat praktici, kteří v rámci lékařské pohotovostní služby odslouží za rok alespoň deset služeb.

„Jde o krok zevrubně prodiskutovaný s plátci péče i na půdě ministerstva. Snažíme se podporovat screeningy a preventivní prohlídky, a když si uděláme analýzu, zjistíme, že nemalá část praktických lékařů má ve svém kmeni pacienty, které několik let neviděla. To znamená, že pacient asi neměl pocit, že by potřeboval k lékaři, ale nemusí to nutně znamenat, že je zdravý. I on by měl mít preventivní prohlídku, aby nedošlo k tomu, že se u něj bude netušeně rozvíjet závažné onemocnění. Snažíme se tedy, aby praktický lékař svůj kmen znal a preventivně ho vyšetřoval,“ vysvětluje náměstek Philipp.

Postup se ale vůbec nelíbí praktickým lékařům. „I my chceme motivovat praktické lékaře, aby přebírali odpovědnost, ale musí být vybaveni kompetencemi v oblasti preskripce léků, prostředků zdravotnické techniky či indikací k výkonům, což nyní nejsou. Praktičtí lékaři tvoří záchrannou síť – když pacientovi v nemocnici nebo u specialisty odmítnou něco napsat, tak skončí u praktika. Pokud na ně uvalíme stejně přísné regulace, odejde pacient bez ošetření či toho, co by skutečně potřeboval. K tomu ne všichni lékaři mají na práci navíc prostor, což může být dáno polohou, počtem klientů nebo věkem. Proto bychom chtěli kapitační platbu vyšší alespoň o pět procent, tedy o dvě koruny. Hlavně ale chceme, že udělám-li nějakou činnost navíc, bude mi zaplacena, ne že mi bude snižována základní kapitační sazba, pokud se mi nepodaří naplnit stanovená kritéria. Kapitační platba se už sedm let nehnula a některým lékařům tak tak stačí k udržení praxe, natož aby něco investovali. Nemůžeme připustit, aby docházelo ke snižování. Je to paradox v době, kdy ekonomika roste a kdy se přidává státním úředníkům i kolegům z nemocnic. Byli bychom tak asi jedinou skupinou pracujících, která na tom bude v době růstu hůře než předtím, a to ve chvíli, kdy se snažíme motivovat lékaře, aby šli do praxe a zaujímali pozice i na místech, která nejsou úplně atraktivní,“ nechápe postup předseda Sdružená praktických lékařů Václav Šmatlák. Zároveň poukazuje na to, že jsou lékaři biti na zrušení regulačních poplatků. „Dnes jsou nám poplatky kompenzovány maximálně do výše roku 2013, ale počet kontaktů se zvýšil o 30, ale někde dokonce i o 60 procent. Praktici tak za stejnou cenu odléčí mnohem více pacientů,“ dodává.

Ambulantní specialisté se obávají jednoprocentního snížení

Velmi rozhořčeni jsou i ambulantní specialisté. Ti byli v minulém týdnu rádi za ministerský příslib, že bude hodnota práce na seznamu výkonů navýšena o deset procent. Částka však byla zalimitována tak, že k navýšení zřejmě reálně nedojde.

„Krok jsme projednávali s prezidentem ČLK Kubkem. Došli jsme ke konsenzu, že navýšíme cenu práce a lékaři uvidí, že si jejich práce ceníme. Na druhou stranu nebyl tento segment dobře limitován, takže jsme se dohodli, že pro něj budou snesitelné limity. Zatím jsme navrhli jednoprocentní růst, ale je možné, že po debatách v rámci připomínkového řízení dojde ještě k úpravám. Je třeba si také uvědomit, že řada segmentů, jako jsou dětští i praktičtí lékaři či záchranka, je nelimitovaných. Ať udělají, co udělají, bude cena jejich práce zvednutá o deset procent,“ říká náměstek Philipp.

„Máme stanovený limit úhrad roku 2014 s prostým navýšením jednoho procenta, což je v porovnání s rokem 2015 de facto snížení. Absolutní limit znamená, že ať se upraví seznam výkonů jakkoliv, jsme na nule. Úhradová hodnota bodu v roce 2014 byla 1,02 koruny a v roce 2015 1,03 koruny. S většinou pojišťoven však máme domluveno 1,04 koruny. Pojišťovny jsou přitom dnes v situaci, kdy je v úhradové vyhlášce natolik vypreferovaná lůžková péče, že s největší pravděpodobností nebudou mít prostředky na to, aby nám vyhověli s nějakým dalším navýšením. Jestli tedy v roce 2015 pracuji za 1,04 a v roce 2016 za 1,03 koruny, tak jdeme o procento dolů, nikoliv nahoru,“ zlobí se Zorjan Jojko, šéf Sdružení ambulantních specialistů.

Svých požadavků nedosáhli ani stomatologové, kteří chtěli desetiprocentní navýšení úhrad. „Ve vztahu ke stomatologům je z minulosti co napravovat, ale desetiprocentní navýšení není reálné,“ konstatuje ministr. Úhradová vyhláška tak plánuje navýšení úhrady výkonů extrakce, anestezie a plomb tak, aby měl segment zajištěn celkový růst úhrad o dvě procenta. Zvýšena pak bude také úhrada pro akutní ošetření v rámci pohotovostní služby.

Tvorba úhradové vyhlášky letos probíhá ještě hektičtěji než v předchozích letech. Kvůli změně v rámci tzv. transparenční novely musí být hotová do konce října, tedy o dva měsíce dříve než loni. „Na jedné straně jde o výhodu pro zdravotnická zařízení, že mohou v předstihu plánovat, na stranu druhou máme méně aktuální prognózy ekonomické situace pro příští kalendářní rok a jednotlivé skupiny mají méně času pro jednání a dohody,“ shrnuje ministr Němeček.

Michaela Koubová