Nový zákon o soudních znalcích: ČLK od něj požaduje odpovědnost za posudky i vyšší odměny

Soudci mohou kvůli špatným znaleckým posudkům dospět k chybnému rozhodnutí. Proto by znalci měli být za svou práci odpovědni, zároveň ale i lépe odměňováni, domnívá se šéf ČLK Milan Kubek. Foto: Pixabay, Flickr

Zvýšit kvalitu znaleckých posudků a zajistit nad nimi dohled – to je jeden z cílů nového zákona o soudních znalcích, který připravuje ministerstvo spravedlnosti. Po změně přitom volá také Česká lékařská komora, která potvrzuje, že kvalita posudků z oblasti lékařství bývá často nevalná. Prezident ČLK Milan Kubek ovšem o výsledku pochybuje. Zároveň vyslovuje nesouhlas s podobou vyhlášky, která platí od června a stanovuje seznam oborů, v nichž jsou soudní znalci jmenováni. Neodpovídá totiž lékařským oborům, které jsou dané zákonem o vzdělávání lékařů.

 

„Ministerstvo spravedlnosti v současné době připravuje v souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2015 návrh nového zákona o znalcích, tlumočnících a překladatelích, který má nahradit stávající, téměř padesát let starý zákon. Na vzniku nové právní úpravy se podílí Komise pro znalectví složená ze zástupců justice, akademické sféry a odborné veřejnosti. Prioritou je zejména úprava dopadající na problematiku kvality znaleckých posudků a jejich kontrolu jak z formálního, tak obsahového hlediska,“ uvedl pro Zdravotnický deník Jiří Hovorka z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

O vznikajícím zákonu už na konci května jednal s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem šéf lékařské komory Milan Kubek. Ačkoliv mnohé požadavky ČLK ministr odkýval, nesouhlasil s tím, aby byla komora účastna při tvorbě zákona před jeho rozesláním do připomínkového řízení.

Kvalifikace znalců? Na úrovni primářů, žádá komora

Jaké problémy současného stavu pociťuje ČLK jako nejpalčivější? „Soudní znalci dnes nejsou nijak zodpovědní za výsledky své práce, na druhou stranu jsou za ni ale špatně odměňováni. Chtěli bychom tedy, aby soudní znalec garantoval kvalitu posudku, který vypracovává, a aby byl v případě opakovaně nekvalitních posudků odvolatelný. Také bychom chtěli, aby znalci splňovali, co se týče lékařství, minimálně kvalifikační kritéria, která musí splňovat vedoucí lékaři – primáři. Proto jsme ministerstvu spravedlnosti navrhli, že bychom vydávali licence pro oficiální soudní znalce. Ne že by komora určovala, kdo bude či nebude soudním znalcem, to je plně v kompetenci krajských soudů, ale že by ten, kdo má zájem být soudním znalcem, nejprve musel získat licenci ČLK,“ vysvětlil pro ZD Milan Kubek. S požadavkem vydávání licencí potenciálním soudním znalcům ze strany ČLK však Robert Pelikán nesouhlasí, souhlasí naopak s potřebou vyšší kvalifikace znalců, odpovědností za posudky a vyššími odměnami.

Podle Milana Kubka by přitom měli lékaři odpovídat za svou práci tak, že by v případě škody způsobené nekvalitním posudkem nesli tíži odškodnění. Proto by také měli mít – stejně jako dnes zdravotnická zařízení – pojištění odpovědnosti. Při opakovaně nekvalitních posudcích by pak měli být vyškrtnuti ze seznamu soudních znalců. Kvalita posudků by se podle ČLK měla hlídat tak, že vedle poměrně snadné kontroly formálních náležitostí by měl být postihnut takový znalec, který opakovaně vydává posudky jsoucí v rozporu s jinými posudky v daných kauzách.

Odměny dvakrát až třikrát vyšší

Odpovědnost za posudky by ale měla jít podle Kubka ruku v ruce s vyšší odměnou. „Odměny jsou dnes tak nízké, že o práci soudního znalce kvalifikovaní lékaři příliš zájem nemají. Část lékařů v seniorském věku si tak posudky přivydělává. V případě ústavních znaleckých posudků to také není žádná prestiž, takže je často reálně vypracovávají lékaři začátečníci. Aby to mělo smysl, nemělo by být zvýšení o procentech, ale bylo by třeba odměny zdvoj- či ztrojnásobit. Práce je totiž velmi zodpovědná – na základě špatného znaleckého posudku soud dospěje ke špatnému rozhodnutí. Soudci jsou právníci a v odborných otázkách zůstávají zcela odkázáni na znalecké posudky. Situace, která je dnes, kdy na stejnou věc existují protichůdné znalecké posudky, svědčí o tom, že to v pořádku není. Jako lékařská komora nemáme přehled o tom, kolik je soudních znalců (podle databáze ministerstva spravedlnosti jich v oboru zdravotnictví k 30. srpnu působilo v ČR celkem 1208, pozn. red.), ale řada z nich vůbec nevykonává lékařskou praxi – jsou to senioři, kteří jsou odtrženi od současné medicíny, což je špatně,“ zdůrazňuje Milan Kubek.

Dalším požadavkem ze strany ČLK je dodržování zásady, že lékaře může posuzovat pouze soudní znalec stejné odbornosti. S tím přitom souvisí v červnu vydaná vyhláška 123/2015 Sb., která seznam znaleckých oborů a odvětví stanovuje.

Nový znalecký obor se ČLK nezamlouvá

„ČLK nesouhlasí s novou vyhláškou, která obsahuje chaotický seznam oborů, včetně oboru „Stanovení nemateriální újmy na zdraví“. Tento výčet neharmonuje s vyhláškou o základních a nástavbových lékařských oborech a nemá logiku. Stanovisko ČLK má podporu ministerstva zdravotnictví, kterou ministrovi spravedlnosti tlumočil náměstek MZ profesor Vymazal. Ministr Pelikán akceptuje výhrady ČLK a ministerstva zdravotnictví s tím, že vyhlášku bude novelizovat poté, co vstoupí v platnost redukovaný výčet lékařských specializačních oborů dle novely zákona o vzdělávání lékařů a jeho prováděcích předpisů. Zařazení oboru „Stanovení nemateriální újmy na zdraví“ ministr Pelikán zdůvodnil nutností vyplývající z nového občanského zákoníku. Zároveň akceptuje výhradu ČLK, že na školení v tomto oboru a na využívání příslušného softwaru a metodiky nemůže mít monopol privátní firma,“ stojí v zápisu z červnového zasedání představenstva ČLK.

Seznam znaleckých oborů byl před červnovou vyhláškou veden na webu ministerstva a ve směrnici, která však pocházela z roku 1973. Výčet daný nyní vyhláškou obsahuje v podstatě stejné obory, výjimkou je jen zmíněné „stanovení nemateriální újmy na zdraví“, které jako jediné přibylo nově. Důvodem byl fakt, že nový občanský zákoník platný od 1. ledna 2014 zrušil takzvané odškodňovací tabulky a nahradil je vyjádřením „podle zásad slušnosti“. Nejvyšší soud ve spolupráci se Společností medicínského práva pak připravil Metodiku pro odškodňování újem na zdraví, která s existencí oboru stanovujícího nemateriální újmy na zdraví počítá. Celkem je nyní pod odvětvím zdravotnictví 17 oborů.

„Případná změna se plánuje až v rámci nového zákona, respektive příslušných prováděcích předpisů,“ doplňuje Jiří Hovorka z ministerstva spravedlnosti.

Do konce roku 150 nových znalců

Garantem nového oboru „stanovení nemateriální újmy na zdraví“ je 1. LF UK. Lékaři, kteří budou chtít v tomto oboru vypracovávat znalecké posudky, musí absolvovat speciální nadstavbový kurz včetně závěrečných zkoušek. Specializované kurzy se uskuteční v několika cyklech od září 2015. Podle přednostky Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK Jolany Těšinové by se do konce roku 2015 mělo vyškolit 150 znalců v tomto odvětví.

Aby mohl lékař provést posouzení bolestného či ztížení společenského uplatnění poškozeného, musí být zapsán jako znalec v novém oboru. „Dosud zapsaní znalci v jednotlivých oborech, například v chirurgii či neurologii, budou i nadále soudními znalci, kteří budou posuzovat odborně správný postup, tedy například, zda u poškozeného pacienta bylo postupováno lege artis,“ přibližuje Jolana Těšinová s tím, že znalce pro obor stanovení nemateriální újmy na zdraví jmenují předsedové krajských soudů po posouzení kvalifikačních předpokladů stanovených v technické části metodiky vypracované ve spolupráci s Nejvyšším soudem. Těmi jsou dokončené vysokoškolské magisterské vzdělání ve studijním programu všeobecné lékařství, dále specializovaná způsobilost podle zákona 95/2004 Sb. a nadstavbový kurz.

Jenže právě výše zmíněný postup se vůbec nelíbí lékařské komoře. „Seznam znaleckých oborů by měl kopírovat lékařské obory. Mělo by být splněno pravidlo, že práci lékaře bude posuzovat znalec stejného oboru, tedy praktického lékaře praktik, chirurga chirurg, gynekologa gynekolog… Přes náš odpor se ve vyhlášce upravující seznam znaleckých oborů objevuje zcela nesmyslný obor stanovení nemateriální újmy na zdraví. Újmu na zdraví musí posuzovat příslušný odborný lékař, tedy pokud se jedná o poruchu zraku, pak oční lékař, pokud jde o poruchu psychiky, pak psychiatr a podobně. V žádném případě by to neměl být nějaký absolvent komerčního kurzu, který si vymyslel Spolek medicínského práva,“ zlobí se Milan Kubek. „Je to jeden velký chaos. Bohužel, ministerstvo spravedlnosti je velmi liknavé a spolupráce s ním je velmi špatná. Moc nevěřím tomu, že bychom se nového zákona dočkali,“ domnívá se šéf lékařské komory.

A co říká k termínu platnosti zákona ministerstvo spravedlnosti? „Návrh nového zákona by měl být předložen vládě k projednání v prosinci 2015. Jelikož ještě nebyl rozeslán ani do mezirezortního připomínkového řízení, není možné z pochopitelných důvodů v tuto chvíli zveřejňovat podrobnosti. Rozeslání do mezirezortního připomínkového řízení se předpokládá na podzim. Účinnost nového zákona bude navržena k 1. lednu 2017,“ říká Jiří Hovorka.

Michaela Koubová