Nukleární medicína nechce být nástavbou. Její protest ale zřejmě neuspěje

Posilování hybridních metod a sbližování radiologie a nukleární medicíny bylo jedním z důvodů, proč se pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví rozhodla vyřadit nukleární medicínu ze základních oborů. Foto: Wikipedie

Má být nukleární medicína základním oborem, anebo nástavbou? Tímto tématem se včera zabýval podvýbor pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci. Zatímco podle odborníků se vzdělávání s nástavbou zbytečně protáhne a lékařům jdoucím ze základního oboru radiologie bude chybět background z vnitřního lékařství, poslanci a ministerstvo zdravotnictví trvají na tom, že počet základních oborů se musí snížit. Zajistit to má novela zákona 95/2004, která je nyní na legislativní radě vlády.

 

„To, že se obory radiologie a nukleární medicína sbližují, je fakt, kterému nelze zabránit. Musíme hledat věci, které nás spojují, ne se vůči sobě vymezovat. V současnosti u nás máme 96 oborů, což je zřejmě nejvyšší počet na světě. Bohužel lékařů bude u nás i v Evropě ubývat, takže jedním z hlavních úkolů komise ustanovené na ministerstvu bylo racionalizovat počet oborů. Pracovní skupina jako poradní orgán ministra navrhla z důvodu velkého rozvoje hybridních zobrazovacích metod PET-CT a PET-MR a z důvodu minimálního počtu atestantů zařazení oboru nukleární medicína mezi obory nástavbové,“ popisuje náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal (ANO).

Ministerstvo si přitom od snížení počtu oborů slibuje větší prostupnost systému. „Dívali jsme se na to z praktické stránky medicíny. Dnes když jdete za internistou, neřekne vám, co je na EKG – musíte jít za kardiologem. Na okrese potřebujeme lidi, kteří mají široký základ, takže budou vědět o metodách, a k tomu nechť se na něco specializují. Lidé s širším základem jsou ale schopni říct, co v kterém okamžiku udělat za vyšetření,“ domnívá se poslanec David Kasal (ANO), který zasedal v ministerské pracovní skupině.

„Nebude cennější lékař s nukleární medicínou, který bude mít plnou atestaci z interny nebo radiologie a zobrazovacích metod? Takový lékař bude pro zdravotnické zařízení mnohem lépe využitelný,“ konstatuje ředitel odboru vědy a nelékařských povolání na ministerstvu zdravotnictví Zbyněk Podhrázký s tím, že zatímco z oboru nukleární medicína vycházejí maximálně jednotky atestovaných lékařů ročně, u radiologie jsou to desítky. Další otázkou je, kam se rychle rozvíjející obory, jako je radiologie a nukleární medicína, dostanou za několik let.

Sedm let studia

Jenže podle odborníků na nukleární medicínu má obor mnohá specifika, která při nástavbovém studiu budou činit potíže. Problém je například u nukleární kardiologie, kde radiologům chybí znalost vnitřní medicíny. V současnosti podle profesora Milana Kamínka většina z nich nedokáže interpretovat EKG, což je v nukleární kardiologii jedna ze základních dovedností. V nukleární medicíně jsou také specifická pravidla radiační ochrany, protože se pracuje s otevřenými zářiči.

Pokud se nukleární medicína stane nástavbou, prodlouží se celková doba postgraduálního vzdělávání až na sedm let. „To v tuto chvíli nemá analogii. Ve většině evropských zemí jde o samostatný specializační obor s minimálně čtyřletým vzděláváním. V současném systému je během pěti let 39 nebo 33 měsíců na nukleární medicíně, přičemž lékař může nastoupit na pracoviště nukleární medicíny, kde pak funguje jako lékař bez specializace. Podle novely by toto bylo při sedmi letech studia pouze 24 měsíců. Poměrně velký problém by byl také v rozdílu mezi lékaři, kteří by nastupovali na nukleární medicínu přes základní radiologickou atestaci a z interny. Bylo by obtížné zabezpečit u lékaře z radiologie dostatečnou erudici z vnitřního lékařství,“ upozorňuje Pavel Koranda, předseda České společnosti nukleární medicíny ČLS JEP.

Odborníci pak varují také před vytvořením příliš širokého oboru, kde by pak kompetence neodpovídaly znalostem. V tomto směru ale ministerstvo uklidňuje s tím, že sloučení radiologie a nukleární medicíny dnes není reálné. Náměstek Vymazal sám uznává, že má nukleární medicína svá specifika, jako je terapeutická část využívaná například v onkologii.

Ministerstvo zároveň uklidňuje obavy, že nástavba nebude uznávána v zahraničí. „Ze strany Evropské komise dodnes nezaznělo zpochybňování našich atestací. Něco jiného jsou partikulární zájmy odborných společností sdružených v evropské obdobě české Purkyňky, ale není žádný oficiální signál, že by byl problém s nějakou českou atestací. Je tedy třeba vzít v úvahu, čí je to stanovisko,“ říká Podhrázký. Zároveň připomíná, že i u nás byla nukleární medicína do roku 2004 nástavbovým oborem.

Podle Podhrázkého chce také ministerstvo obor podpořit dalšími kroky. Letos už pro nukleární medicínu vypsalo deset rezidenčních míst a posílit by pak chtělo také lékárnický obor radiofarmaceutů, kteří by měli lékařům na pracovištích nukleární medicíny ulehčit práci.

Nukleární medicína zdaleka není jediným oborem, který proti novele zákona o postgraduálním vzdělávání protestuje. Asi nejhlasitější jsou praktičtí dětští lékaři, kteří by nově měli spadat spolu s dětskými lékaři pod obor pediatrie. Dále se ozývají například geriatři či dětští chirurgové. Více jsme psali např. zde či zde.

Michaela Koubová