Óda na špínu a další malé velké zprávy

Hygienická teorie upozorňuje na čím dál nepřirozenější prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Ilustrační foto: Zimbio.com

Zahoďte dezinfekci. Hormon sportu. Damoklův meč nad kolébkami. Evropa proti klonování.

 

 

 

 

 

Čistota, půl nemoci

Přílišnou čistotností lidé ničí schopnost svého organismu vyrovnávat se třeba s alergiemi.

Tvrdí to alespoň hygienická teorie vzniku autoimunitních onemocnění, která se snaží vysvětlit záhadu rostoucího počtu těchto onemocnění ve vyspělých západních zemích zhruba od konce druhé světové války.

Zatímco se jiné teorie zaměřují na škodlivé účinky znečištění nebo zvýšené množství chemikálií, hygienická teorie upozorňuje na čím dál nepřirozenější prostředí, ve kterém děti vyrůstají.

Zatímco si jejich prapředci po tisíce let hráli v bahně a prachu, žili v kontaktu s hospodářskými zvířaty a na hygienu moc nedali, dnešní zejména městské děti se s venkovskou „čistou špínou“ téměř nesetkají. Podle hygienické teorie ale je takový kontakt naprosto zásadní pro správné nastavení imunitního systému, který si potřebuje prostředí „osahat“, aby ho do nejvyšší pohotovosti nevybudilo každé zrnko prachu či roztoč z polštáře.

Dřívější výzkumy opakovaně ukázaly ochrannou roli venkovského prostředí, prachu či nákazy dříve běžnými parazity. Konkrétní cesta, kterou úprava imunitního systému probíhá, ale zůstávala záhadou.

Týmu evropských vědců se však nyní podařilo nalézt konkrétní mechanismus ochrany před vznikem alergií.

V rozsáhlé studii využili experimenty na myších a kulturách lidských buněk i data o genetické výbavě a alergiích evropských dětí.

Jednoznačně prokázali, že před rozvojem autoimunitních chorob chrání jak venkovský prach obsahující zlomky hub a bakterií, střevní bakterie hospodářských zvířat a rozložené zbytky rostlin, tak i součásti bakteriálních stěn samotné.

Klíčovou roli zřejmě hraje enzym s nepříliš poetickým názvem A20, který redukuje množství látek určených k alarmování buněk imunitního systému. Podobnou roli může hrát i ve střevech, kde upravuje citlivost k prospěšné střevní mikroflóře. Děti, které nesly v genu pro tento enzym mutace snižující jeho funkčnost, byly navíc daleko více odkázány na správný vliv prostředí.

I když tato cesta nepochybně není jedinou, kterou nastavování imunitního systému probíhá, i tento dílčí objev otevírá cestu k novým možnostem léčby autoimunitních chorob a jejich předcházení.

 

Položte dítě do kolébky… nebo do hrobu

Studie amerických lékařů přinesla šokující zjištění: téměř 55 procent kojenců ve Spojených státech spí v potenciálně nebezpečném prostředí.

Měkké ložní prádlo a polštáře zvyšují pravděpodobnost výskytu syndromu náhlého úmrtí kojence. Ilustrace: Flickr.com
Měkké ložní prádlo a polštáře zvyšují pravděpodobnost výskytu syndromu náhlého úmrtí kojence. Ilustrace: Flickr.com

Měkké ložní prádlo a polštáře totiž zvyšují pravděpodobnost výskytu syndromu náhlého úmrtí kojence. Studie zveřejněná v odborném magazínu Pediatrics vůbec poprvé ukázala, jak je toto číslo vysoké. A to navzdory doporučení, že dítě nemá spát na příliš měkké matraci a nemá se ničím přikrývat. „Spaní na břiše v měkké postýlce zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí hned jednadvacetkrát,“ varuje newyorský neonatolog Michael Goodstein, který se zabývá výzkumem úmrtí novorozenců během spánku.

Analýza vycházela z dat nashromážděných v letech 1993 až 2010 od téměř 19 tisíc rodičů. Zatímco počet rodičů, kteří své děti ukládají do peřin, v letech 1993 až 2000 meziročně klesal o 23 procent, nyní se pokles zpomalil na zhruba šest procent, nebo dokonce zastavil.

Podle Carrie Shapir-Mendozové z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí za to může hlavně to, že se k rodičům dostávají protichůdné informace. A velkou roli hraje samozřejmě i reklama. „V časopisech třeba vidí děti spící s polštářem,“ připomíná lékařka s tím, že malé dítě by navíc nikdy nemělo spát s rodiči v posteli.

 

Hormon sportu existuje a měl by pomoct léčit třeba cukrovku

Vědci z Harvardovy univerzity jsou o něco blíž vytvoření léku na obezitu či cukrovku, podařilo se jim prokázat existenci hormonu sportu – irisinu.

Hormon stimulující spalování tuku je sice v těle přítomen v minimálním množství, ale jeho koncentrace roste úměrně tomu, jak se člověk pohybuje. Časem by tak mohli vědci pomocí hormonu vyrobit dokonce pilulku na hubnutí, píše Daily Mail. Objev irisinu, o němž psal časopis Nature v roce 2012, obletěl svět. Byl zjištěn v kosterním svalstvu myší, a protože jeho množství se zvyšovalo s fyzickou aktivitou, přezdívalo se mu hormon sportu. Je totiž schopen urychlovat metabolismus a prospívat nejen naší váze, ale také mozku a srdci.

„Irisin působí na tukové buňky tak, že se mění na hnědý tuk, jenž funguje jako spalovač tuků, které přeměňuje na teplo. Vylučování irisinu do krve vede ke zrychlení metabolismu i bez fyzické aktivity. Hormon může sloužit k novým léčebným metodám u metabolických poruch jako je cukrovka nebo obezita,“ uvedli tehdy jeho objevitelé.

 

Dost bylo klonování

První klonovaným zvířetem byla ovečka Dolly, dnes k vidění Národním skotském muzeu v Edinburghu. Foto: geograph.org.uk
Prvním klonovaným zvířetem byla ovečka Dolly, dnes k vidění Národním skotském muzeu v Edinburghu. Foto: geograph.org.uk

Evropský parlament navrhuje ještě zpřísnit navrhovaný zákaz klonování zvířat určených k jídlu, aby tím zajistil, že se nikdy neobjeví na evropských farmách.

Evropská komise hodlá zakázat klonování živočichů, ale členové Evropského parlamentu chtějí jít ještě dál a zastavit veškeré dovozy všeho klonovaného, aby tím rozptýlili obavy veřejnosti o bezpečnost potravin, píše agentura Bloomberg.

Podle poslankyně Renaty Sommer, která tento názor prezentovala v Evropském parlamentu ve Štrasburku, jsme prý až doposud mohli dovážet reprodukční materiál ze třetích zemí a nechat je tak dělat za nás špinavou práci.

Sommerová chce totální zákaz klonování. Nejen používání klonovacích technik, ale také dovoz reprodukčních materiálů, klonů a jejich potomků. Poslanci evropského parlamentu a veřejnost prý podezřívají Brusel, že v rámci vyjednávané smlouvy o volném obchodu s USA Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) dopustí, aby Evropu zaplavily jistě nesmírně nebezpečné klony a geneticky modifikované organismy.

Představitelé jednotlivých členských zemí EU se dušují, že kvůli TTIP nebudou ohroženy evropské zdravotní standardy, Evropský parlament ale zůstává skeptický. Stanovisko Renaty Sommer EP schválil 529 hlasy ku 120 s 57 absencemi. Teď ale přijde vyjednávání s Evropskou komisí, které nebude snadné.

Evropský komisař pro zdravotnictví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis prohlásil, že je to celé nesmysl. Potomci klonovaných zvířat nevykazují žádné závažné zdravotní problémy a pro totální zákaz všeho klonovaného bude těžké hledat oporu v zákonech. Autor komentáře jen doufá, že Evropský parlament nebude požadovat preventivní zatčení vědců, kteří jsou schopni klonovat, aby nemohli narušit genetickou čistotu evropského kontinentu.

 

Ondřej Fér, Ekonomický deník

 

Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě

Křišťálová lupa zde.   kl-hlasovani-button-88x31-1