Odborníci nepodporují zákaz elektronických cigaret v restauracích

Název elektronická cigareta odborníci nepovažují za výstižný. Ve skutečnosti totiž mají tyto vaporizéry společné s klasickou cigaretou jen to, že obsahují nikotin (a to ještě ne všechny). Foto: Flickr

Elektronické cigarety by neměly být házeny do jednoho pytle s běžnými tabákovými výrobky. Na semináři konaném včera v poslanecké sněmovně se na tom shodli odborníci na problematiku kouření včetně Evy Králíkové, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku. Se stejným přístupem k e-cigaretám jako k běžnému kuřivu přitom počítá návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který nyní čeká na první čtení ve sněmovně. Kvůli němu by se tak museli uživatelé elektronických inhalátorů připojit k tradičním kuřákům a respektovat zákaz kouření v barech a restauracích – a to paradoxně i v případech, když bude jejich e-cigareta beznikotinová a nebude tak už mít s klasickým kuřivem v podstatě nic společného.

 

Snažíme se naplňovat rámcovou úmluvu o kontrole tabáku a ochránit před potenciálními riziky e-cigaret, které se mohou projevit až v dlouhodobém horizontu. Tak zdůvodňuje ministerstvo zdravotnictví své rozhodnutí, proč řadit elektronické cigarety do stejné kategorie jako ty klasické. Jenže podle odborníků je tu zásadní rozdíl: tyto inhalátory neznamenají zdravotní riziko pro okolí a jsou mnohem méně škodlivé i pro samotného kuřáka. Dokonce i samotné označení e-cigareta je zavádějící, protože s cigaretou je společný pouze obsah nikotinu (a to ještě ne vždy). Ten se však v inhalátoru nespaluje (a tedy neprodukuje kouř), nýbrž se zplynovává, přičemž ovšem nevznikají karcinogenní zplodiny.

„Nikotin je návyková látka klíčová pro obchod s cigaretami. Nejde ovšem o karcinogen – kvůli nikotinu se kouří, ale neumírá. Dokonce je na seznamu základních léků Světové zdravotnické organizace. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby dnes všichni přestali kouřit, to ale není reálné. Intenzivní léčba má úspěšnost 38 procent, což znamená, že přes 60 procent motivovaných pacientů léčených podle medicíny založené na důkazech kouří dál. Musíme tedy přemýšlet, co s nimi. Cigarety jsou vůbec nejhorší a nejtoxičtější způsob, jak do sebe nikotin dostat. Dnes existují čtyři generace elektronických cigaret a důležité je, že výrobky, které dnes přicházejí na trh, se prakticky vůbec nepodobají cigaretám a jejich název tedy není ideální – spíše by mělo jít systémy k inhalaci nikotinu bez spalování. Neprodukují kouř, zápach, tisíce chemikálií v kouři a dokonce ani toxický odpad ve formě nedopalku a oharek, který je příčinou asi sedmi procent požárů. Riziko pasivního kouření je prakticky blízké nule,“ uvedla na semináři s názvem Regulace elektronických cigaret: riziko nebo příležitost? zaštítěném poslancem Igorem Nyklem (ANO) Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s tím, že nedávná souhrnná britská studie přichází s tím, že e-cigarety jsou o 95 procent méně nebezpečné než klasické cigarety.

Pomůcka při odvykání

Už několik desítek odborných prací přitom v současnosti dokazuje, že e-cigarety skutečně při odvykání fungují. V Británii tak je jedna značka registrována jako lék a také hrazena. Podle britské studie z loňského roku pak e-cigarety užívají většinou lidé společně s cigaretami, o zhruba polovinu méně je těch, kdo díky nim s klasickým tabákem skončili. Jen naprosté minimum lidí kouří elektronické cigarety, aniž by někdy užívalo tabák.

E-cigarety mají pochopitelně podle docentky Králíkové i své zápory. Mohou totiž udržovat či dokonce prohlubovat závislost, vyvolávají falešný dojem bezpečného kouření a otazník se někdy vznáší také nad složením, i když to by měla alespoň částečně ošetřit nová evropská směrnice. Existují také obavy, že je začnou užívat děti, které dosud nekouřily. „To se ale nepotvrdilo, i když to některé publikace uvádějí. Nejpřesnější data jsou k dispozici z Anglie na webu Smokinginengland.info. Tam se neukázalo, že by děti, které nekouří, toto zkoušely v nějakém větším množství. Anglie přitom má velmi benevolentní trh s elektronickými cigaretami,“ doplňuje docentka Králíková.

E-cigarety jsou na trhu od roku 2006 a v současnosti je na trhu kolem 500 značek a sedmi tisíc příchutí. Zatímco ještě v roce 2010 tvořily jen 0,4 procenta zdrojů nikotinu na trhu v EU (88 procent tvořily cigarety), v současnosti jsou to zhruba jedno až dvě procenta. Užívají se přitom nejen designy napodobující cigarety, ale i kontejnery například v podobě plechovek od Coly. Právě kontejnery upřednostňují lékaři při odvykání.

Množství nikotinu v náplni limituje evropská směrnice

Jak se vlastně liší složením cigareta elektronická od klasické? Základními látkami v náplni – liquidu elektronické cigarety jsou propylenglykol, glycerol (látky, které se používají jako změkčovadla do žvýkaček, léků, kapek, prášků na praní či kosmetiky), nikotin (jedná-li se o nikotinovou verzi) a aromata. Počet obsažených látek se tak pohybuje od čtyř do zhruba tří desítek.

„Tyto další látky ale bývají v tak nicotném množství, že nemohou mít souvislost s toxicitou. Když si vezmeme kremžskou hořčici, kde se také vyskytují toxické látky, tak pokud bych jí jedl kilo denně, otrávím se, ale jednou za týden k párku se mi nic nestane, naopak to bude pro metabolismus povzbuzení. Běžná cigareta oproti tomu hoří a při spalování tabáku i papíru okolo vzniká přes čtyři tisíce nebezpečných zplodin, jako je benzen, furfural, styren či fenoly. Vedle toho je těch několik látek v e-cigaretě v nicotných koncentracích,“ popisuje Ivan Víden z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který se zabývá rozbory chemických látek v e-cigaretách. Podle něj je ovšem otazník nad tím, co se stane po několika desítkách let užívání propylenglykolu a glycerolu v e-cigaretách. Další věcí pak je, že se jednotlivé výrobky mezi sebou liší v tom, při jaké teplotě dochází ke zplynování. „Není tedy pravda, že jsou všechny e-cigarety stejně bezpečné, i když jsou určitě vždy bezpečnější, než cigareta klasická,“ dodává docent Víden.

Obsah náplní do e-cigaret je přitom nyní podle Bohdana Reslera z Komory elektronického kouření regulován z hlediska chemického a tabákového zákona. Pro to, aby výrobek mohl na trh v EU, je navíc nutná certifikace a nově platí také zmíněná směrnice EU, která by měla být do českého práva transponována zřejmě v polovině příštího roku.

„Pokud členové naší komory a další respektují současné právní rámce v ČR a evropské normativy, nemůže se stát, že by ve výrobcích byly karcinogenní látky. Zavádí se přesná kritéria pro výrobu a prodej e-cigaret, pro každý produkt je povinná šestiměsíční notifikace, výrobek musí transparentně prezentovat své složení, musí být opatřen zdravotním varováním, letákem s informacemi a údajem o množství nikotinu v dávce tekutiny,“ ujišťuje Resler. Nová direktiva EU také omezuje maximální koncentraci nikotinu v náplních na 20 miligramů, maximální objem jedné jednorázové náplně na dva mililitry, respektive 10 mililitrů u opakovaně plnitelných náplní. Bude-li navíc jedna značka zakázaná ze zdravotních důvodů ve třech zemích, bude zákaz platit pro celou EU.

Odborná diskuze na mezinárodní úrovni pokračuje

Co se však týče české legislativy, bylo by podle Evy Králíkové rozumnější než v současnosti schvalovaný zákon na ochranu před návykovými látkami mít zvlášť legislativu upravující pouze ochranu před tabákem. Nyní jsou totiž opatření týkající se tabáku roztroušeny v několika desítkách zákonů a předpisů. Zároveň by se podle Králíkové měl stát zabývat regulací e-cigaret až tehdy, kdy bude mít vyřešenou ochranu před cigaretami, kde je škodlivost jasně prokázána.

Proč tedy vůbec ministerstvo přistoupilo k tomu, že jsou elektronické cigarety zahrnuty do zákazu? „Návrh nyní explicitně říká to, co už ministerstvo zdravotnictví vykládalo i dříve, a to, že se zákon 379 vztahuje i na téma elektronických cigaret. I když je to velmi nejasné a musel by rozhodnout soud, s ohledem na účel zákona, což je ochrana před škodami způsobenými tabákem, alkoholem a tak dále, a na to, že se ustanovení týkají i škol a školských zařízení, by měl být vykládán tak, že se vztahuje i na užívání elektronických cigaret,“ uvádí Lenka Kostelecká z odboru zdravotních služeb na ministerstvu zdravotnictví. Jenže i samotná Komora elektronického kouření, která se proti postoji ministerstva ostře ohrazuje, nezpochybnila, že omezení užívání e-cigaret ve školských zařízeních je v pořádku – vadí jí ovšem regulace v restauracích.

Kostelecká se zároveň odvolává na to, že Česko podepsalo rámcovou úmluvu o kontrole tabáku. „Ta znamená pro Českou republiku určité závazky, takže se máme zabývat nejen závislostí na tabáku, ale i na nikotinu. I když tedy rámcová úmluva elektronické cigarety explicitně nezmiňuje, mluví o závislosti na nikotinu. Jde o vysoce návykovou látku, což se tu trochu bagatelizuje. Ve zprávě WHO a dalších zaznívá, že důkazů není tolik, aby šlo udělat jednoznačný závěr. Proto je na místě princip předběžné opatrnosti,“ upozorňuje Kostelecká.

Jenže i když nikotin způsobuje závislost, nejde podle Bohdana Reslera o případ, kdy se lidé pod vlivem návykové látky chovají jinak než je jejich přirozenost a neovládají své chování – a společenský dopad je tak nesrovnatelný např. s alkoholem nebo gamblerstvím.

Eva Králíková pak upozorňuje, že ani co se týče mezinárodních smluv, nejsou výstupy týkající se e-cigaret vůbec jednoznačné. „Rámcová úmluva obsahuje paragrafy, k nimž se setkávají smluvní strany. Ty dělají k jednotlivým paragrafům prováděcí vyhlášky. Loni v Moskvě se jednalo o elektronických cigaretách a závěr byl takový, že rozpory jsou tak velké, že žádné jasné stanovisko nebylo přijato a je to třeba dál diskutovat. Odborné diskuse přitom neprobíhají nějakým povídáním s kolegou, ale na stránkách nejprestižnějších lékařských časopisů, jako je Lancet. Je vytýkáno, že ti, kteří říkají, že to vede k iniciaci závislosti na nikotinu, špatně interpretují data. Když se například podíváte na zprávu Center for Disease Control, tak směšují otázku, jestli někdo jednou zkusil elektronickou cigaretu, jestli ji používal v posledních 30 dnech či zda ji používá pravidelně – to je tam v jedné kategorii. Výsledky jsou pak zkreslené,“ zdůrazňuje Králíková.

Kategorizovat jako lék Králíková nedoporučuje. Kvůli dostupnosti

Ministerstvo ovšem připomíná, že česká úprava, která e-cigarety klasifikuje jako obecný výrobek, není nijak přísná. Záleží totiž na členském státu, jak se e-cigarety rozhodne kategorizovat, a některé je řadí mezi léčiva. Před zařazením mezi léčiva ale varuje docentka Králíková. „Kategorizace jako lék je něco strašně drahého. Jedním z důvodů, proč lidé užívají e-cigarety, je nízká cena, nehledě na to, že tam nejsou tisíce škodlivých látek. Pokud to ale bude lék, musíte mít nejdříve klinickou studii, chcete-li něco uvést na trh. Klinická studie trvá několik let, je drahá a náročná. Navíc když chcete mít lék zaregistrovaný na trhu, musíte každý rok zaplatit nějakou částku. Některé léky tak z našeho trhu zmizely, protože se výrobcům nevyplatilo platit registraci. Bouřlivý rozvoj, který v této oblasti je, by se tak zastavil. Když by navíc chtěl výrobce dělat nějakou inovaci, musel by to celé dělat znovu. Odpadla by tak konkurence drobných firem, které výrobky vyrábějí laciným způsobem,“ domnívá se Eva Králíková.

Bohdan Resler pak varuje, že mezi uživateli a ex-kuřáky může mít opatření ministerstva kontraproduktivní dopad, který naopak může způsobit, že se vrátí k cigaretám. „Když jako bývalý kuřák půjdu na diskotéku, dám si pár piv a pak už nemám licitaci vůči okolí takovou, působí u mě elektronický inhalátor bez nikotinu jako prevence. V tuto chvíli mě chce ministerstvo zdravotnictví přimět, abych šel ven mezi kuřáky, kde budu nucen pasivně kouřit, i když už cigarety pět let nekouřím, a ještě musím odolávat tomu, že mi cigarety někdo bude nabízet. To je jako kdybyste před alkoholika stále dávali panáka,“ uzavírá Resler.

Michaela Koubová

Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě

Křišťálová lupa zde.   kl-hlasovani-button-88x31-1