SZÚ chce v novém školním roce prozkoumat složení školních obědů. VZP zase dětem přispěje na pohyb

Rodiny dětí, které budou alespoň čtvrt roku chodit minimálně jednou týdně na některý pohybový kroužek, dostanou od VZP příspěvek 500 korun. Foto: Wikipedie

Stravování se ve fastfoodech, hodiny trvající vysedávání u počítače a mindráky z kil navíc. Zjištění studie provedené na českých dětech v uplynulých letech potvrzují, že na tom se životosprávou a aktivitami není mládež v ČR kdovíjak valně. VZP se proto v začínajícím školním roce rozhodla finančně podpořit rodiny, které své potomky vedou k aktivnímu trávení volného času. Na samotné stravování se pak hodlá zaměřit Státní zdravotní ústav, který chce prozkoumat, co přesně vlastně děti v rámci školních obědů konzumují.

 

Obezita nebo nadváha trápí v Česku skoro třetinu dětí. Důvodem je mimo jiné to, že má řada školáků málo pohybu – podle průzkumu AMI Communications na 1700 dětech vysedává každý den 27 procent mládeže přes dvě hodiny u počítače a 28 procent uznává, že má s váhou problémy. Každé sedmé dítě navíc sportuje jen při školním tělocviku, pětina se stravuje více než jednou týdně ve fastfoodu a čtvrtina jí nejraději chipsy, hamburgery, párky v rohlíku a sladkosti. Celých 55 procent dětí pak rádo pije slazené nápoje.

Nepříznivé údaje chce nyní napomoci změnit největší česká zdravotní pojišťovna. Rodinám, které přihlásí své dítě do sportovního oddílu či do Sokola, totiž nabízí příspěvek až pět set korun.

„Peníze je možné použít například na aktivity, které pořádají sportovní kluby a spolky, jako je Česká unie sportu či národní sportovní svazy, taneční kroužky, Sokol, Orel, Slavoj a další. Podmínkou je, že dítě bude sportovat minimálně jednou týdně a souvisle alespoň čtvrt roku,“ přibližuje mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Příspěvek čerpalo už v prvním pololetí 40 tisíc školáků a pojišťovna jim vyplatila 19,6 milionu korun. Nejvíce nabídku využily rodiny na Vysočině, v Jihomoravském a Ústeckém kraji, naopak nejméně zájemců si vyzvedlo příspěvek v Karlovarském kraji.

„Myslet na pohybové aktivity svých potomků by rodiče měli přinejmenším od nástupu do základní školy. Už v mateřské školce je sice dítě prvně nuceno delší čas sedět, v tomto věku je však ještě většinou samo od sebe dostatečně aktivní a sezení dokáže vykompenzovat dostatečným pohybem. S příchodem na základní školu se ale tento trend postupně vytrácí a dítě s krátkými přestávkami prosedí větší část dne, aniž by vykonalo jakoukoli náročnější fyzickou činnost. Rodiče by proto měli v ideálním případě zorganizovat dítěti tolik pohybu, aby se vyhnulo problémům spojeným nadváhou či obezitou,“ dodává Oldřich Tichý.

Nedostatek pohybu a s ním spojená kila navíc vedou k řadě zdravotních problémů. Už v dětském věku se tak mohou projevit nemoci srdce a cév, metabolické či endokrinní komplikace, zažívací, ortopedické či dermatologické potíže. Dítěti navíc hrozí vyčlenění z kolektivu a psychické problémy.

Studie prozkoumá jídlo 900 tisíc žáků

VZP ovšem není jediná, kdo se se začátkem roku snaží poukázat na rizika nevhodné životosprávy u dětí. Prověřit, zda děti ve škole dostávají nutričně vyvážené jídlo, se nyní pokusí Státní zdravotní ústav. Ten na základě výzvy hlavního hygienika Vladimíra Valenty zahajuje celoroční studii výživové kvality ve školních jídelnách. Výzkum se dotkne stravování 900 tisíc žáků základních škol a zkoumat se bude především nutriční složení jídel.

„Právě strava, kterou denně konzumují děti ve školních jídelnách, by měla patřit jednoznačně do kategorie vyvážených a zdraví prospěšných jídel a zdárný vývoj dětí podporovat. Chceme mít ucelená data o tom, zda tomu tak opravdu je, nebo zda bude potřeba standardy tohoto stravování nastavit lépe,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

„Hlavním cílem této studie je podat jasné odpovědi na čtyři základní otázky, a to zda obědy ve školních jídelnách základních škol odpovídají žádoucímu přísunu 35 procent z denní výživové dávky a jak se na tomto poměru podílejí jednotlivé části oběda. Dalším předmětem zkoumání bude závislost mezi počtem porcí oběda vařených školní jídelnou a nutričním složením obědů a také to, do jaké míry ovlivňuje používání instantních směsí obsah soli v pokrmech,“ upřesňuje hlavní hygienik Valenta.

Studie bude probíhat po celý školní rok 2015/2016, a to ve všech krajích. Školní jídelny základních škol jsou vybírány náhodně, v každé budou odebírány vzorky obědů po dobu dvou měsíců. O sběr vzorků se postarají pracovníci příslušných krajských hygienických stanic, jejich analýzu pak provede Státní zdravotní ústav.

„Zaměříme se především na přiměřený obsah vápníku, železa, draslíku, hořčíku nebo sodíku. Dále budeme zkoumat například obsah tuku a škodlivých transmastných kyselin,“ doplňuje vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ Jiří Ruprich.

Na financování projektu se podílí ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav a Světová zdravotnická organizace. Přímé náklady na sběr dat se budou pohybovat kolem půl milionu korun. Výsledky by měly být známy koncem příštího roku.

-mk-