Středa, 21. dubna, 2021

KSRZIS má problém s ministerstvem financí, FN Plzeň řeší další vysoce rizikový projekt

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo zdravotnictví má problém s plněním dvou projektů, které čerpají evropské dotace. Upozorňuje na to červencová zpráva Řídícího orgánu Integrovaného operačního programu, která projekty sleduje od poloviny roku 2012. Tentokrát u vysoce rizikových projektů, kterých je celkem 47, poukazuje na nulovou časovou rezervu v případě nedodržení harmonogramu – konečný termín způsobilosti výdajů je totiž stanoven na poslední den tohoto roku a k řešení projektů tak nebudou alternativy.

 

Organizační složky státu a jejich příspěvkové organizace mají v současnosti v kolonce vysoce rizikových projektů 15 položek, mezi rizikovými projekty jich pak mají 12. Rizikovost se přitom posuzuje podle celkem devíti kritérií, jako je výběrové řízení trvající déle než rok, šetření ze strany ÚOHS, prodloužení projektu o více než rok nebo fakt, že po 12 měsíců od vydání právního aktu nejsou čerpány žádné prostředky nebo jen do výše pětiny rozpočtu. Ministerstvo zdravotnictví je přitom za ministerstvem vnitra, které má v nejrizikovější skupině osm projektů, na druhém místě s dvěma projekty – všechna ostatní ministerstva mají po jednom nebo žádný.

Dvěma problémovými projekty jsou navazující agendové registry ministerstva zdravotnictví a zajištění kybernetické bezpečnosti resortních informačních systémů a komunikační infrastruktury, které má na starosti Koordinační středisko pro resortní a zdravotnické informační systémy. První z nich má přijít na téměř 64,5 milionu korun, druhý na více než 75 milionů a hotovo už mělo být na konci září. Ministerstvo zdravotnictví přitom za prodlevu nemůže.

„Jedná se o dodatečně realizované projekty v oblasti intervence 1.1 Modernizace veřejné správy v hodnotě cca 139 milionů korun. U těchto projektů hrozí vysoké riziko nedodržení harmonogramů jejich realizace projektů, které bylo způsobeno nutností zajišťování rozpočtového opatření. Přestože rozpočtové opatření schválila vláda ČR dne 23. července 2015 a sněmovní rozpočtový výbor, nebylo dosud ze strany ministerstva financí schváleno jejich zařazení do chronologické evidence. Toto zařazení bude provedeno po té, co ministr financí schválí rozpočtové opatření na podíl EU (ERDF). Bez zajištění odpovídajícího finančního krytí nemůže příjemce uzavírat smluvní vztahy s dodavateli související s realizací projektů,“ uvádí se v Informacích o problémových projektech v Integrovaném operačním programu.

Potíže s modernizací záchranek

Ačkoliv ministerstvo zdravotnictví má pod sebou přímo jen dva problematické projekty, zdravotnictví se jich týká mnohem více. Dalším projektem, který je hodnocen jako vysoce rizikový, je nadzemní heliport FN Plzeň. Ten má přijít na 29,75 milionu korun a jeho ukončení se plánuje na konec listopadu. Podle Řídícího orgánu IOP jsou sice výběrová řízení ukončena, termín plnění na stavební práce ale přesahuje maximální termín ukončení realizace projektu stanovený výzvou.

Problémy pak mají také projekty týkající se záchranných služeb, kde je žadatelem buď příslušná záchranná služba, nebo daný kraj. Jde o osm projektů standardizace a modernizace techniky, které mají stát od 20 do 70 milionů korun. O další finance pro integrovaný záchranný systém celkově pak žádá ministerstvo vnitra. Mezi vysoce rizikovými projekty je tak např. letecká technika za téměř 464 milionů korun nebo Národní informační systém IZS za skoro 457 milionů.

Několik projektů týkajících se zdravotnictví se pak objevuje také mezi rizikovými projekty. Jde o elektronizaci zdravotnictví Pardubického kraje za deset milionů korun, služby Libereckého kraje eGovernmentu ve zdravotnictví za necelých 23 milionů, dále obnova zařízení traumacentra pro dospělé v ÚVN za skoro 41 milionů a server pro modernizaci clusteru ve FN Hradec Králové za tři miliony korun.

Všem zmíněným projektům přitom nyní hrozí, že požadované peníze z EU nakonec nedostanou. „Odstupování od realizace projektů není řešením z hlediska dopadu na celkové čerpání alokace programu a dosažení plánovaných cílů. Nicméně s ohledem na blížící se konec programového období je čím dál reálnější riziko, kdy při selhání projektu bude muset být nakonec celá výše již uskutečněných (včetně již refundovaných) výdajů takových nedokončených projektů uhrazena příjemcem z vlastní rozpočtové kapitoly,“ píše se v informacích Řídícího orgánu IOP.

-mk-

Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě

Křišťálová lupa zde.   kl-hlasovani-button-88x31-1

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY