Sledujte plačtivé bijáky. Náplast proti kocovině. Jak odhalit Alzheimera. Superbanány.
Pláč u dojemných filmů zvyšuje pocit štěstí
Podle nizozemské studie není nejlepší lék smích, ale pláč. Nejlépe u nějakého dojemného filmu.
Výzkumníci, o jejichž práci informoval časopis Motivation and Emotion, provedli pokus na skupině 60 dobrovolníků, kterým pustili dva dojemné filmy. Hned po skončení projekce pak účastníky požádali, aby popsali, jak se cítí.
Oba filmy probrečelo 28 lidí a naopak 32 diváků neuronilo ani slzu. Právě druhým jmenovaným se nálada po zhlédnutí filmů vůbec nezměnila. Naopak u těch, kteří filmy proslzeli, se navzdory počáteční smutné náladě po 90 minutách objevily silné pocity štěstí.
„Po zhoršení nálady a následujícím pláči trvá nějaký čas, než jsme schopni si emoce opět srovnat, nebo náladu dokonce ještě zlepšit,“ vysvětluje hlavní autor průzkumu Asmir Gracanin z Tilburské univerzity.
Lidé jsou jediným živočišným druhem, který je schopen pláče vyvolaného emocemi. O jeho funkci toho ale zatím moc nevíme. Zatímco někteří vědci ho vnímají jako jistý druh volání o pomoc, jiní věří, že jeho hlavním úkolem je zmírnit emoce nebo dokonce zbavit tělo toxinů.
Předchozí studie přinesly protichůdné výsledky. Lidé v nich nejčastěji uvádí, že jim pláč poskytuje emocionální úlevu a zlepšuje náladu. Jenže se zároveň ukázalo, že krátce po zhlédnutí emotivního filmu se lidem naopak nálada zhorší.
Nizozemský tým se proto nezaměřil jen na okamžitou reakci těla, ale i na to, jak se pláč na náladě projeví po delším čase. Podle Gracanina je tedy vysvětlení poměrně jednoduché: Lidé mají s odstupem času pocit, že se jim zlepšila nálada hlavně proto, že se krátce po probrečeném filmu cítili pod psa. Ještě lepší náladu pak lidé, kteří zároveň uvádějí, že jim pláč přináší úlevu.
Náplast by měla omezit kocovinu
Britský vynález si klade za cíl utlumit následky nezřízeného veselí na minimum, alespoň ve fyziognomické rovině.
Nenápadnou náplast Bytox její autor – plastický chirurg Leonard Grossman – navrhl tak, aby do těla dodávala potřebné látky, jež při konzumaci alkoholu ztrácíme. Stačí si ji nalepit alespoň 45 minut před párty, a pak už se můžete naplno oddat radovánkám, zatímco vám nenápadný pomocník zajistí přísun vitaminů A, B, D, E a K.
Testovací uživatelé tvrdí, že druhý den budete jako rybička, i když plnohodnotné vědecké ověření zatím k dispozici není. Nalepovací zázrak se každopádně už začal prodávat ve Velké Británii, další na řadě jsou Spojené státy. Balení deseti náplastí vyjde na 28 dolarů, tedy přibližně 660 korun.
Je tu samozřejmě také možnost zadarmo nepít, ale tato varianta se překvapivě netěší nijak velké oblibě.
Včasné odhalení Alzheimera: Z bludiště ven
Alzheimerovou chorobou trpí v osmdesáti letech více než třetina lidí, celosvětově je čtvrtou až pátou příčinou úmrtí. Podle výzkumu německých vědců by se přitom dala odhalit už několik desítek let před tím, než propukne.
Odborníci z centra pro neurodegenerativní choroby v Bonnu se rozhodli skupině lidí ve věku od 18 do 30 let zadat jednoduchý úkol – najít cestu virtuálním bludištěm. Zjistili, že osoby, které mají vyšší genetické riziko onemocnění, procházejí bludištěm odlišně než ostatní. Projevuje se u nich totiž omezená funkce mozkových buněk potřebných při hledání orientace v prostoru.
„Naše výsledky mohou poskytnout nový rámec pro výzkum Alzheimerovy choroby a vysvětlení dezorientace v prostoru, která je symptomem choroby,“ řekl webu Spektrum vedoucí bonnského výzkumného týmu Lukas Kunz.
To, že u tohoto onemocnění hraje podstatnou roli genetická výbava, odborníci vědí již dlouho. Složitost působení genů na propuknutí nemoci ale zatím odhalit nedokázali.
Alzheimerova choroba se charakterizuje jako zrychlené stárnutí mozku a začíná často velmi pozvolna a nenápadně. Mezi první příznaky patří výpadky paměti, především té krátkodobé. Následují problémy s časovou a prostorovou orientací, potíže s řečí a rozhodováním. Později se k onemocnění mohou připojit poruchy chování a deprese. Postupně dochází ke ztrátě soběstačnosti. V Česku nemocí trpí více než 130 tisíc lidí, na celém světě je pacientů více než 44 milionů.
Na tomto místě nicméně poznamenejme, že zpráv o metodice, která by odhalila Alzheimerovu chorobu včas, se toho zatím spíše hodně píše, jen v říjnu totiž podobná zpráva jako z Bonnu přišla z Finska, Spojených států a také z Česka. Skutek nicméně zatím vytrvale utíká.
Banánový lecitin vypadá jako potenciálně efektivní virobijec
Vědci v banánech objevili látku, která by se po pečlivé genetické a buněčné úpravě mohla stát kruciální zbraní proti nebezpečným virům.
Kdo by je nemiloval. Ilustrační foto: Odysseyonline.com
David Markowitz z medicíny Michiganské univerzity a jeho kolegové využili látku, která se podílí na mezibuněčné komunikaci, do níž se rádi vlamují viry a podobní vetřelci. Jejich postup by přitom mohl být využit i při vývoji dalších podobných molekul, píší TechTimes.
Markowitz a jeho kolegové použili banánový lektin, tedy protein, který rozpoznává a váže cukry. BanLec už dříve prokázal, že umí zabránit viru HIV pronikat do buněk. Problém byl ale v tom, že jeho aplikaci doprovázejí výrazné vedlejší účinky.
Modifikovaná verze BanLec je těchto nepříjemností prosta; v experimentech na myších stále funguje jako zbraň proti virům, ale už nedráždí a nevyvolává záněty. Markowitzův tým nejprve pečlivě prostudoval molekulu lektinu BanLec ze všech možných stran a odhalili přitom její součást, která zodpovídá za zmíněné nechtěné účinky. Pak nasadili molekulární inženýrství, mírně pozměnili gen pro tento lektin a vytvořili jeho vylepšenou verzi, kterou pojmenovali H84T.
Podle všeho se jim to povedlo. Jejich verze lektinu H84T BanLec funguje proti virům, které vyvolávají AIDS, žloutenku typu C a také chřipky, jak ve tkáňových kulturách, tak i v krevních vzorcích. Rovněž se ukázalo, že H84T BanLec dovede ochránit myši před nakažením chřipkou.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
