Zrušení regulačních poplatků nijak závratné navýšení péče nepřineslo, říká analýza VZP

Jediné segmenty, v nichž podle analýzy VZP vzrostl po zrušení regulačních poplatků objem péče, jsou následná péče, lázně (zde je ovšem důvodem prodloužení pobytů o týden a rozšíření indikačního seznamu) a praktičtí lékaři. Šlo ovšem o změny pouze v řádu jednotek procent. Foto: koláž ZD

Konec regulačních poplatků neměl zdaleka tak výrazný dopad na počet návštěv u lékaře nebo předepsaných léků, jak se tvrdilo. Alespoň to naznačuje předběžná analýza VZP, která hodnotila jak lůžkový, tak ambulantní segment. Zatímco v lůžkové péči se množství hospitalizací i jejich délka postupně snižují, v ambulancích praktických lékařů došlo k mírnému navýšení návštěv.

 

Za dva měsíce to budou dva roky od chvíle, co pacienti neplatí stokorunový poplatek za den v nemocnici a rok od okamžiku, kdy nemusí hradit 30 korun za návštěvu ambulance a také za recept. VZP si proto udělala analýzu, jaký dopad toto opatření mělo, a srovnala první pololetí roku 2013, 2014 a 2015. Výsledek?

„V akutní lůžkové péči nedošlo k nárůstu, naopak je tam mírný pokles. Snižuje se jak průměrná doba hospitalizace, tak i počet lůžkodnů. V ambulancích je mírný nárůst u praktických lékařů, ale jde o otázku mírně deformovanou kapitační platbou, takže ke zhodnocení potřebujeme minimálně další půlrok. V ostatních segmentech, tedy u ambulantních specialistů, nárůst není. Jednoznačný nárůst počtu vykázaných kódů, které hovoří o jednotlivých regulačních poplatcích, je u dlouhodobé péče a především u lázní. Tam je to ale minoritní podíl, protože zde hrají roli i další zákonné normy, které prodloužily pobyt v lázních a rozšířily indikační schémata,“ vysvětlil včera po zasedání správní rady VZP její předseda Jiří Běhounek (ČSSD) s tím, že podrobnější čísla za celý letošní rok by měla být během března či dubna příštího roku.

Pojišťovny hradily zrušené poplatky formou tří signálních kódů – za den hospitalizace (100 Kč), ambulantní vyšetření (30 Kč) a výdej léčivého přípravku v lékárně (12 Kč). Za 1. pololetí 2015 VZP tyto kompenzace stály 1,10 miliardy korun. „Nejvyšší podíl z této kompenzace si ukrojil segment nemocnic následován segmentem poskytovatelů ambulantních služeb a lékárnami. V segmentu následné péče již kompenzace nebyla proplácena přes vykazovaný signální kód, nýbrž od 1. 1. 2015 došlo k navýšení úhrady za jeden den hospitalizace. Očekáváme z výše dostupných dat, že za celý rok 2015 bude pojišťovnu tato kompenzace stát přes dvě miliardy korun,“ píše se v analýze, kterou má Zdravotnický deník k dispozici.

Nárůst návštěv u praktiků zřejmě nebude tak vysoký

Zřejmě nejpřekvapivější jsou výsledky analýzy, co se týče segmentu praktických lékařů. Podle dostupných čísel totiž nejde zdaleka o tak velký nárůst, jak praktici avizovali. „Dnes jsou nám poplatky kompenzovány maximálně do výše roku 2013, ale počet kontaktů se zvýšil o 30, ale někde dokonce i o 60 procent. Praktici tak za stejnou cenu odléčí mnohem více pacientů,“ řekl pro ZD v polovině září předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. „Nemyslela jsem si, že regulační funkce byla tak velká, ale od ledna je prokazatelný nárůst na úrovni 45 procent,“ potvrdila nám na konci září místopředsedkyně SPL Jana Uhrová.

Jenže analýza VZP říká něco jiného. Podle ní měli praktičtí lékaři v prvním pololetí 2013 4 531 860 kontaktů, v prvních šesti měsících roku 2014 4 736 553 kontaktů a v prvním pololetí letošního roku 4 942 683 kontaktů. Nárůst mezi roky 2014 a 2015, kdy byly poplatky zrušeny, tedy byl o 4,4 procenta. Analýza však dodává, že zahrnuty jsou pouze výkony nehrazené v rámci kapitační platby, kterých je výrazná menšina.

Co se týče zrušení poplatků za recept, to sice vedlo za zvýšení počtu vydaných receptů na pacienta o několik procent, na druhou stranu ale poklesl počet balení vydaných na jeden recept. „Počet vydaných balení na pacienta je oproti referenčnímu období podobný,“ konstatuje analýza.

V nemocnicích se pak snížila délka hospitalizace pacientů mezi roky 2013 a 2015 o čtvrt dne. Počet hospitalizací se za toto období snížil o 2,3 procenta, počet pacientů o čtyři procenta a počet ošetřovacích dnů o celkem pět procent. Jiná situace ovšem byla v zařízeních následné péče. „V léčebnách dlouhodobě nemocných evidujeme ve sledovaných obdobích pokles vykázaného počtu ošetřovacích dní, počet hospitalizovaných pacientů roste. Nejvyšší počet pacientů byl hospitalizován v 1. pololetí 2015. Průměrný počet ošetřovacích dnů se v 1. pololetí 2015 oproti shodnému období roku 2014 mírně snížil v průměru o 2 dny, oproti 2013 o jeden den,“ stojí v analýze. Obdobný stav je i v dalších zařízeních následné péče.

Na péči půjde příští rok o čtyři procenta více

Vedle dopadů zrušení regulačních poplatků projednávala včera správní rada VZP i další body. Jedním z nich byl návrh zdravotně pojistného plánu pro příští rok. „Procházeli a schvalovali jsme základní hrubé parametry, které samozřejmě ještě mohou být upravovány. Zdravotně pojistný plán na příští rok bude schvalován na příští správní radě. Parametry, které primárně tvoří zejména příjmovou stránku, vycházejí z odhadu HDP, růstu mzdy v příštím roce a úhrady za státního pojištěnce. Předpokládá se, že na základním fondu zdravotního pojištění budou příjmy zhruba o tři procenta vyšší než letos, celkem to má být 158,9 miliardy. Na zdravotní služby by měly být výdaje 152,8 miliardy, což je nárůst čtyři procenta oproti letošnímu roku,“ přibližuje místopředseda správní rady Jiří Skalický (TOP 09). Členové správní rady mají nyní týden na to, aby podali svoje připomínky a pozměňovací návrhy.

I v současnosti se VZP udržuje v dobré ekonomické kondici. V září se jí povedlo splatit letos poslední část státní finanční výpomoci ve výši 250 milionů korun. Efektivita výběru pojistného pak je na 98,3 procentech, což je 103 procent zdravotně pojistného plánu. Zůstatek na běžném účtu je nyní 3,2 miliardy a pojišťovna nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti. Hospodaření základního fondu je 1,9 miliardy, přičemž zdravotně pojistný plán počítal s kladným saldem ve výši 0,6 miliardy korun. Příjmy se standardně drží na 101 procentech plánu, výdaje na 100 procentech.

Michaela Koubová