Kalifornie obnoví popravy odsouzených k trestu smrti. Injekce bude obsahovat jednu látku

Místnost, kde se má vykonávat nejvyšší trest aplikací smrtící injekce v kalifornské státní věznici San Quentin, která byl dokončena v roce 2010, ale nikdy se v ní žádná poprava neuskutečnila. Foto: Wikipedia

V Kalifornii zveřejnili nová pravidla pro popravu vězňů, odsouzených k smrti. Mají zajistit humánní a důstojný postup, který spočívá v aplikaci injekce pouze s jednou účinnou látkou. Nový postup má nahradit metodu tří chemikálií, kterou tento americký stát používal dříve. Vícesložkové injekce se tam nesmějí používat od roku 2006, kdy soud došel k závěru, že způsobují nelidské utrpení v případě, kdy jedna z látek selže. Paradoxně je to ta látka, která se bude moci nadále používat samostatně, totiž barbiturát tiopental. Vědci mají dokonce pro tento paradox vysvětlení.

 

Nový návrh je reakcí na tlak rodin obětí zločinu, které se dožadují trestu smrti a přejí si, aby se s jeho znovuobnovením neváhalo. Více než třicet amerických států i federální vláda preferuje smrtící injekci při popravách jako metodu první volby, tvrdí Death Penalty Information Center, skupina která kritizuje způsob, jakým je trest vykonáván. Osm států přitom používá jednosložkovou metodu a šest dalších se k tomu chystá.

Dlouhé čekání na smrt

Nový postup umožňuje vybrat do smrtící injekce jeden ze čtyřech barbiturátů: amobarbital, pentobarbital, sekobarbital a tiopental. Výběr má být proveden „případ od případu s tím, že je třeba brát v úvahu měnící se faktory, zejména dostupnost zásobování účinnými látkami,“ píše s v návrhu, který byl zveřejněn v pátek California Department of Corrections and Rehabilitation.

Obtížné shánění smrtících chemikálií vedlo k posouvání termínu poprav i v dalších státech. Postup založený na aplikaci pouze jedné látky má být pružnější a má umožnit vybrat optimální možnost.

Šéf nadace, která zastupuje pozůstalé obětí, Michael Rushford, se hněvá na rozhodnutí státu použít takový postup schvalování, o kterém se bude teprve měsíce veřejně debatovat a zpozdí se tak návrat k popravám. Podle něj guvernér Jerry Brown i generální prokurátorka Kamala D. Harrisová jsou proti trestu smrti i když slibovali, že návrh podpoří. „Kdybychom měli jiného guvernéra a jiného generálního prokurátora, nebyly by problémy,“ uvedl Rushford  pro Los Angeles Times.

Nejméně 16 odsouzených k smrti v Kalifornii už vyčerpalo všechny možnosti odvolání, a pokud bude nový postup schválen, čeká je poprava. Nejmladšímu z nich je 49, nejstaršímu 78 let. Jeden je odsouzen za čin, k němuž došlo již před 36 lety. Někteří odsouzení vězni komentují možné schválení nových pravidel stoicky. „Zatím mám svůj život,“ řekl Los Angeles Times a poznamenal, že legislativní změny se mohou vléci celá léta. Byl obviněn ze zabití majitele mini-marketu při loupeži v roce 1995.

Kalifornie má 749 odsouzených k smrti, nejvíce v USA. Od roku 1978 tam bylo popraveno 13 vězňů, 68 zemřelo přirozenou smrtí a 24 spáchalo sebevraždu. V průměru jsou odsouzeni v Kalifornii k smrti dva lidé měsíčně. Nikdo nebyl opraven od roku 2006, kdy soud shledal postupy v Kalifornii jako odporující ústavě, která zakazuje kruté tresty.

Při představování nové injekční metody kalifornské úřady zdůraznily, že usilovaly o humánní a důstojnou popravu. Sníženo je především riziko bolesti i možné komplikace a návrh vyhovuje ústavě.

Tři smrtící látky v jedné injekci

S nápadem používat injekci k usmrcení odsouzenců jako první přišel (podle Wikipedie) Julius Mount Bleyer, lékař z New Yorku, který jí představil jako levnější alternativu k oběšení. Ovšem jeho nápad se tenkrát neujal. O půl století později vznikl v nacistickém Německu program eutanázie označovaný jako Aktion T4 a injekce se začaly používat jako jedna z metod zabíjení podle zásady, že existuje „Lebensunwertes Leben“, čili „život nehodný života“. Po válce vznikla v Británii komise pro otázky trestu smrti, která také uvažovala o zavedení smrtících injekcí do praxe, ale narazila na odpor britské lékařské společnosti BMA.

V roce 1977 lékař a soudní patolog Jay Chapman vytvořil tzv. Chapmanův protokol méně bolestivé metody popravy. „Začne se intravenosním kapáním fyziologického roztoku do paže vězně kam je pak zavedena smrtící injekce obsahující rychle působící barbiturát v kombinaci s chemikálií působící paralýzu,“ zní základní charakteristika protokolu. Od té doby tento způsob používalo 37 z 38 států, v nichž byl trest smrti praktikován. V Číně zavedli používání injekcí v roce 1997, ve Vietnamu dokonce až v roce 2013. Čínská lidová republika většinu odsouzených nechá zastřelit, ale když už je použita injekce, je předmětem státního tajemství. Není tedy nic známo o látkách, které se používají ani o způsobu, jakým jsou aplikovány. Na veřejnost pronikly dílčí informace o tom, že snad jsou vězňům nejprve podána sedativa (zklidňující léky) a potom jsou umístěni do popravčího vozu, který zvenčí vypadá úplně stejně jako běžná policejní dodávka.

Naopak Evropská unie nejen, že odmítá trest smrti, ale přijala také legislativu proti mučení, jejíž součástí je i zákaz exportu látek, které se v usmrcovacích injekcích používají.

Ve většině amerických států se při podávání usmrcujících látek až dosud postupovalo v tomto pořadí:

1. Tiopental nebo pentobarbital jsou velmi rychle působící barbituráty s anestetickým účinkem, které se při popravě použijí ve vysokých dávkách. Vězně přivedou do bezvědomí během třiceti minut. Typické jsou dýchací obtíže. Samotný barbiturát jako je tiopental dokáže zabít i bez podílu dalších dvou látek, popsaných níže. Dojde k zástavě dýchání, podobně jako při předávkování opiáty. Barbituráty se používají také při asistované sebevraždě, například v postupu používaném v Nizozemí podávají tiopental v dávce 1 až 1,5 gramu (při toleranci na tyto látky je dávka 2 gramy). Dávky používané při trestu smrti jsou třikrát vyšší než u eutanázie.

2. Pankuronium je myorelaxační látka, tedy taková, která způsobí uvolnění svalového napětí, ve vyšších dávkách až paralýzu čili ochrnutí svalů a to včetně bránice a dalších dýchacích svalů, což může vést až ke smrti.

3. Draslík působí přímo na srdce, přičemž dojde k jeho zástavě.

Během popravy je sledován srdeční rytmus, smrt je konstatována při ukončení srdeční aktivity, obvykle k ní dojde během sedmi minut. Celá procedura popravy ovšem trvá i dvě hodiny. Z etických důvodů se nesmí na popravách podílet praktikující lékaři, smrt potvrzuje lékařský státní úředník.  V některých státech USA má základní třísložkový protokol jiné varianty.

Strašná smrt bez anestezie

Občas se objevují zprávy o neúspěšných popravách, nebo takových, při níž odsouzenci trpěli. Vysvětlení proč možná injekce selhávají, zveřejnili v roce 2005 v časopise Lancet vědci z univerzity v Miami ve své kontroverzní práci. Tvrdí v ní, že koncentrace tiopentalu v krvi odsouzenců byla nižší než, jaká se vyžaduje při operacích.  To by vysvětlovalo, proč odsouzení mohli být při vědomí a trpět extrémní bolestí a utrpením během popravy. Podle vědců nebyly popravčí čety (bez lékařského vzdělání) dostatečně proškoleny a řádně nemonitorovaly stav zločinců, které připravovaly o život.  Strhla se velká debata mimo jiné o tom, jak se vlastně tiopental chová v lidském organismu, do jakých tkání se ukládá apod. Jestliže tiopental nenavodil dostatečně silnou anestezii, projevil se v třísložkové směsi účinek dalších dvou látek, které zabíjejí mnohem drsnějším způsobem. Stále více se ale prosazuje jednosložkový postup, kdy je podán pouze tiopental nebo jiný barbiturát.

Ovšem tiopental se postupně stává nedostupným. Jediná americká firma, která ho dodává – Hospira -ukončila jeho výrobu právě kvůli popravám. Celonárodní nedostatek se začal řešit používáním pentobarbitalu, což je látka používaná zejména k eutanázii zvířat, objevovala se však i v původních třísložkových směsích.

S popravami to tedy nemají v USA jednoduché, v posledních letech klesá jejich počet, roste odpor proti trestu smrti, stále není vědecky uspokojivě dořešeno působení používaných látek, navíc začínají být nedostatkové. Na druhou stranu je tu i protitlak organizací pozůstalých zavražděných obětí. V Kalifornii se zkusí vrátit k popravám po osmi letech, soudy a veřejnost je budou ostře sledovat.

-cik-