Karcinom slinivky hrozí častěji diabetikům, ti to ale netuší

Buňky rakoviny slinivky, jednoho z nejzákeřnějších onkologických onemocnění. Podle lékařských statistik jen hrstka pacientů přežije déle než rok od objevení diagnózy. Foto: Flickr

Mylná představa, že pacienti s nádorem slinivky musí být vyhublí, znamená zpoždění v diagnóze zákeřného karcinomu. Spoustu z nich se tak o své nemoci dozví příliš pozdě, kdy už jim není možné pomoci. Typickým pacientem je přitom obézní člověk s diabetem II. typu, který kouří, pije mnoho alkoholu, nadměrně konzumuje maso a naopak přijímá jen minimum ovoce a zeleniny. Rozvoj karcinomu tak souvisí se životním stylem a je možné jej ovlivnit. Pouze asi 10 až 15 % nádorů vznikne na základě dědičnosti, drtivá většina případů se objeví náhodně. Mezi nemocnými přitom mohou být i lidé kolem čtyřiceti, kterým „jen“ není několik týdnů dobře.

 

„V současnosti je karcinom slinivky čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění v Evropě a v roce 2020 bude dokonce druhou nejčastější,“ popisuje profesor Luboš Petružela, přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Z pohledu celosvětových statistik tento nádor každý den zabije 985 lidí. Zemřelých ale může být více, a protože zemřou v důsledku nemoci, aniž by byla diagnostikována. Přesto stojí toto nádorové onemocnění stranou pozornosti médií. Není s ním spojena řada optimistických příběhů, ale spíš velmi náročná léčba s nejistým výsledkem a vysoká úmrtnost. Zvýšit povědomí o rakovině slinivky si klade za cíl také Světový den karcinomu slinivky, který připadá na 13. listopadu.

Pacienti často ani neví, kde je slinivka

Čísla o karcinomu pankreatu jsou víc než neradostná. Právě tento nádor má vůbec nejkratší dobu přežití ve srovnání s ostatními nádorovými onemocněními. Podle studie Systematic Review of the Burden of Pancreatic Cancer in Europe: Real World Impact on Survival je doba přežití bez léčby u pacientů s pokročilým nádorem slinivky, který už metastázoval, pouhé 4,6 měsíců. Karcinomů slinivky přitom stále přibývá a bohužel stále roste i úmrtnost na tento typ nádoru. To je velký rozdíl oproti jiným nádorovým onemocněním, kde sice nemocnost také roste, ale současně spolu s dokonalejšími možnostmi léčby klesá počet lidí, kteří v důsledku rakoviny zemřou. Podle lékařských statistik jen hrstka pacientů přežije déle než rok od objevení diagnózy.

Na vině ale není jen agresivita nádoru, ale i mýty spojené s onemocněním a nízká informovanost pacientů. „Podle britského výzkumu dokonce 80 % veřejnosti vůbec neví, kde se slinivka v těle nachází,“ konstatuje profesor Petružela. Projevy nemoci jsou navíc netypické, a tak je nemocný i jeho lékař snadno zamění za pracovní vytížení a stres s ním spojený, který se projeví třeba nechutenstvím, pocity nevolnosti či bolesti v nadbřišku často vystřelující do zad. Signálem nemoci může být i nevysvětlitelný váhový úbytek, který ale nemusí vždy nastat, opakující záněty žil, změna barvy a konzistence stolice či depresivní syndrom, jenž může předcházet rozvoji nemoci. Pokud u někoho přetrvává více z těchto symptomů po delší dobu, je zcela na místě vyhledat svého praktického lékaře a ten by případně měl doporučit další specializovaná vyšetření, jako jsou krevní test, rtg nebo ultrazvukové vyšetření, CT, onkomarkery, případně biopsie.

Dvojnásob obezřetní by pak měli být diabetici, u nichž je riziko rozvoje karcinomu slinivky vyšší než u běžné populace. „Karcinom pankreatu a diabetes II. typu spolu souvisí. V největším riziku jsou pacienti před vznikem diabetu a první léta po vzniku onemocnění,“ popisuje profesor Štěpán Svačina, přednosta III. Interní kliniky LF UK a VFN. Bohužel ale není jasné, jak přesně spolu diabetes II. typu a karcinom slinivky souvisí. Svůj vliv může mít jak vlastní nemoc, tak její léčba, zejména inzulinem. Neznamená to však, že by každý diabetik musel onemocnět karcinom slinivky, pouze je u něj vyšší riziko. „Prediabetik a diabetik jsou ideálními pacienty pro screening, ale bohužel nevíme, jak jej provádět, aby byl dostatečně spolehlivý a současně ekonomicky přijatelný,“ dodává diabetolog.

Hlavně neztrácet čas

Bohužel kvůli problematické diagnostice v časných stádiích nemoci se za posledních 40 let nijak nezměnilo přežívání pacientů, u nichž už se nemoc rozvinula a vytvořila metastáze. „Zásadním problémem, se kterým se potýkáme, je pozdní indikace k operaci vedoucí k odstranění nádoru, což je v současnosti jediný způsob, jak zvrátit prognózu nemocných,“ upozorňuje profesor Zdeněk Krška, přednosta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Příkladem je nesprávný předpoklad mnoha lékařů, že pacient s karcinomem slinivky musí být hubený a ztratit na váze. Realita je taková, že stále častěji se tato diagnóza týká i pacientů s nadváhou nebo dokonce obézní. „Setkáváme se také s tím, že je interval mezi diagnózou a vlastní operací prodlužován. Třeba tím, že je diagnóza stále zpřesňována nebo je zahájena konzervativní léčba, byť sama o sobě není řešením. Pacient tak ztrácí drahocenný čas,“ dodává zkušený chirurg. V Německu mezi stanovením diagnózy a operací uběhnou tři týdny, v česku je to jedenáct týdnů. „Neexistuje žádná diagnostická metoda karcinomu pankreatu se stoprocentní specifitou a senzitivitou. Stejně tak neexistuje žádná konzervativní léčba, jenž by dokázala průběh nemoci zvrátit,“ konstatuje profesor Krška.

Zhruba 10 až 20 % nádorů je odhaleno ve fázi, kdy je lze operovat, dalších zhruba 30 až 40 % je na hranici možností operačního řešení. U 40 až 60 % pacientů je pak nádor již metastázován a operace neznamená vyřešení situace, pouze je možné zvládnout obtíže, kdy dojde k obstrukci žlučovodu či zažívacího traktu. Roli v tom hraje doba záchytu, ale i zkušenost chirurgického týmu. „Operace je jediná potenciálně kurativní léčba karcinomu slinivky,“ shrnuje chirurg. Samotná operace je přitom riziková a spojená s mnoha komplikacemi. Úmrtnost je v tomto případě 3 až 5 % a komplikace se objevují u 35 až 52 % pacientů. Slinivka leží na hlavních cévách, které vedou krev do jater, dolních končetin i zásobují střeva. Pro lékaře se tak jedná o mimořádně složitý terén, kde se navíc nádory slinivky mohou rozrůstat rozdílně, a tak zasáhnou například játra nebo slezinu. „Rizikem pro pacienty je, když chirurgický tým není dostatečně sehraný a nemá dostatečné zkušenosti. To, že jednou jedete na ryby, ještě neznamená, že ryby umíte chytat,“ dodává profesor Krška. Jedinou šanci na snížení komplikací je dostatečně sehraný operační tým i jednotná operační technika. Samozřejmostí by pak mělo být, že tyto operace probíhají pouze ve velkých pracovištích, kde mají potřebné zkušenosti i dobře zvládnutou operační techniku.

Ludmila Hamplová