Ministerstvo zdravotnictví plánuje ve spolupráci s kraji a pojišťovnami nalákat praktické lékaře do méně osídlených oblastí. Po včerejším jednání se Sdružením praktických lékařů, hejtmanem Vysočiny Jiřím Běhounkem a šéfem VZP Zdeňkem Kabátkem to oznámil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Další jednání už s podrobnostmi ohledně spolupráce by mělo následovat během února.
„Situace je z hlediska počtu praktických lékařů, které dnes máme, v pořádku. Dokonce je v pořádku i počet atestujících lékařů, který je dostatečný. Kde v současnosti zaznamenáváme signály, že by problémy mohly být, jsou méně obydlené regiony, kde klientela pro praktického lékaře není úplně dostatečná. Další hrozba je demografická, tedy stárnutí stávajícího počtu praktických lékařů. Dnes jsme si řekli, že ministerstvo zdravotnictví bude i nadále vypisovat dostatek rezidenčních míst v oboru praktického lékařství, která jsou spojena s finanční podporou. Dohodli jsme se také na tom, že prověříme legislativní možnost, aby rezidenční místa byla vázána na jednotlivé kraje. To znamená, že lékař, který rezidenční místo získá v jednom z krajů, bude mít povinnost po několik let v kraji také zůstat a vykonávat tam činnost praktického lékaře,“ přibližuje Svatopluk Němeček.
Nejde přitom o první schůzku, na které se řešil nedostatek praktiků v odlehlých oblastech. Už v srpnu ministr s šéfem VZP oznámili, že se chystají podpořit ty lékaře, kteří se rozhodnou jít do oblastí, kam se nikomu moc nechce.
„Nástroj, který využíváme a který ověříme hlavně v příštím roce, jsou finanční bonifikace. U pojišťoven dnes funguje takzvaný institut malé praxe, který je v oblastech s menší hustotou obyvatel, než by praxi uživil. Do úhradové vyhlášky pro rok 2016 jsme také zavedli možnost bonifikace až na 1,3 násobek úhrady tam, kde dvakrát za sebou ve výběrovém řízení neprojeví nový praktik zájem,“ uvádí Němeček.
Co to v praxi znamená? Praktik, který se rozhodne jít do neatraktivní oblasti, může získat navýšení až o 600 tisíc korun ročně. V případě malé praxe, kde se počet klientů pohybuje kolem 400 (průměr je 1700), doplatí pojišťovna v kapitační části 300 tisíc korun.
Na fondu by měly být jednotky milionů
Ministerstvo ovšem přichází i s návrhem další novinky. „Uvažujeme o zřízení speciálního fondu, který by poskytoval finanční grantovou podporu mladým lékařům, kteří se budou snažit zřídit ordinace takzvaně na zelené louce po dobu, než budou mít dostatek klientely. Problém není masivní, týká se podpory v pohraničních regionech. Jde o jednotky lidí během roku, takže půjde maximálně o jednotky milionů a budeme hovořit i s Asociací krajů, jestli se na iniciativě nechtějí podílet. Jde o vstupní návrh, který budeme dál propracovávat a koncem února budeme konkrétnější. Nemyslíme si, že je to samospasitelné, ale může to být jeden z nástrojů, který může pomoci státu přesně v těch místech a regionech, kde je teď potřeba nejvyšší,“ říká ministr.
„Pro kraje je to zásadní záležitost, protože je velmi nevyrovnaná síť praktických lékařů. Proto se snažíme ve spolupráci s VZP a Svazem zdravotních pojišťoven najít některé kroky. Kraje se budou rády na konkrétních řešeních a cílech podílet,“ doplňuje poslanec, hejtman Vysočiny a také předseda správní rady VZP Jiří Běhounek. Sdružení praktických lékařů už přitom na snaze vytvořit dostatečnou síť ambulancí i v málo zalidněných krajích spolupracuje rok a půl se Svazem měst a obcí. Díky tomu se na něj obracejí starostové z míst, kde praktik chybí.
Opačný postup ale chce ministerstvo a pojišťovny zvolit u velkých měst, jako je Praha a Brno, kde je naopak praktiků dostatek. „Zavázali jsme se k tomu velmi pečlivě posuzovat nové požadavky na vznik ambulancí ve velkých aglomeracích,“ podotýká Zdeněk Kabátek. Ministerstvo chce se stejným požadavkem oslovit také Svaz zdravotních pojišťoven. Cílem opatření přitom je nasměrovat lékaře do míst, kde jsou skutečně potřeba.
Praktici by v budoucnu měli mít více kompetencí
Řeč včera přišla také na to, že by se praktikům měly rozšířit kompetence. Ty by měla nadefinovat speciální pracovní skupina. „Praktická medicína potřebuje více kompetencí, a to nejen v oblasti výkonové, ale i v oblasti lékové politiky tak, aby se praktický lékař mohl o pacienta postarat. Tím ovšem nechci říct, že končíme s týmovou prací. Naší ambicí ale je být ještě kvalitnější,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. Úmysl kvitují i zdravotní pojišťovny. „Vítáme zvýšení kompetencí – vnímáme síť praktických lékařů jako vstupní bránu do systému zdravotnictví a velmi rádi bychom pracovali se Sdružením praktických lékařů na tom, aby byl vstup klienta organizovaný a cesta systémem někým kontrolovaná, abychom cíleně působili na efektivní vynakládání nákladů na zdravotní službu,“ reaguje ředitel Kabátek.
Praktici by pak v neposlední řadě požadovali také kroky v oblasti postgraduálního vzdělávání. To by chtěli usnadnit tak, aby se v nemocnicích za stáže neplatilo více, než je únosné.
Všechny zapojené strany přitom mají ze včerejší schůzky a ochoty ministerstva ke krokům, které by mohly situaci napomoci, dobrý pocit. „Oceňujeme snahu ministerstva konat a doufáme, že nezůstane jen u řečí,“ uzavírá Václav Šmatlák.
V Česku působilo na konci roku 2013 podle dat ÚZIS 5331 praktiků pro dospělé, kteří provedli za rok celkem 36,5 milionu vyšetření. 55 procentům praktických lékařů bylo nad 55 let, téměř 16 procentům bylo více než 64 let. Co se týče praktických lékařů pro děti a dorost, těch v ČR působilo 2087 a provedli celkem 11,3 milionu vyšetření. Dětští praktici patří mezi nejstarší lékaře – průměrný věk činí 55,4 roku.
-mk-
