První centra duševního zdraví by měla začít fungovat během půl roku

"V nás všech hlodala nejistota, nakolik je to mezi prioritami ministerské agendy. Nyní to vnímám jako dobrou zprávu a ujištění, že kroky směrem k naplňování strategie reformy budou ve vzájemné spolupráci a podpoře," říká po schůzce s ministrem zdravotnictví ohledně reformy psychiatrické péče šéf Psychiatrické společnosti ČLS JEP a bohnické nemocnice Martin Hollý. Foto: Tomáš Cikrt

Reforma psychiatrické péče snad začne mít v nadcházejícím půlroce první výsledky v praxi. Po měsících, kdy byla práce utlumena, se nyní opět oživila a ministerstvo si včera s odborníky potvrdilo, jakým směrem se ubírat. Další schůzka, tentokrát s širším zastoupením pojišťoven, ÚZIS či neziskových organizací, by měla následovat v polovině ledna.

 

„Schůzku jsem vnímal jako otevřenou a přátelskou. Šlo spíš o sladění společných kroků ministerstva a psychiatrické společnosti. Byli jsme ústy pana ministra a náměstkyně Ptáčkové ujištěni o podpoře reformy, o tom, že mantinely, které reforma dává, jsou jasné a nehodlají je měnit, a o tom, že jsou ochotni poskytnout podporu zástupcům odborné společnosti, po níž se chce, aby jasnějším způsobem proces garantovala,“ řekl pro ZD předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a ředitel bohnické nemocnice Martin Hollý.

Ministerstvo bylo poslední dobou ústy některých psychiatrů v médiích kritizováno, že práci na reformě ukončilo. Že ke zpomalení práce skutečně došlo, potvrzuje i Martin Hollý. „Poté, co bylo zakolísání v tempu, což neplatí ani tak o posledních měsících, ale spíš o první polovině roku a loňském roce, se práce v druhém pololetí akcelerovala. Stanovili jsme si vyšší tempo režimu a bude důležité více komunikovat, co se děje. V nás všech hlodala nejistota, nakolik je to mezi prioritami ministerské agendy. Nyní to vnímám jako dobrou zprávu a ujištění, že kroky směrem k naplňování strategie reformy, které nebudou jednoduché, budou ve vzájemné spolupráci a podpoře,“ dodává Hollý.

Náměstkyně pro strategie Lenka Ptáčková Melicharová nedávno pro ČTK řekla, že ministerští pracovníci kvůli analýze potřeb jednotlivých regionů čtvrt roku objížděli kraje, komunikovali s odborníky, úřady, neziskovkami i sociálními pracovníky. Na konci listopadu se navíc konal ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací kulatý stůl, kde byly mimo jiné představeny kroky, které mají brzy vést ke konkrétním výstupům. „Rok 2016 odstartuje etapu hmatatelných projektů, jež položí základ celé nové struktuře péče o duševní zdraví,“ uvedla ve zprávě z kulatého stolu Vanda Horná z odboru koncepcí a strategií na ministerstvu zdravotnictví. „Diskuse přinesla mnoho podnětů s důrazem na další propojení všech zainteresovaných stran, zvláště pak silnější zapojení pacientských a neziskových organizací do procesu implementace či hodnocení míry úspěšnosti a v neposlední řadě i apel na posílení meziresortní spolupráce, zvláště pak s ministerstvem práce a sociálních věcí,“ dodala.

Nedostatek pracovníků vyžaduje propojení stávajících organizací

Jak mají tedy ony hmatatelné projekty vypadat? „V prvním pololetí příštího roku by mělo být zřejmé, že v některých regionech jsou připraveny projekty center duševního zdraví – nechci teď říkat, zda budou tři nebo pět. Začneme tedy sbírat první zkušenosti. Nejde přitom ani tak o to ověřovat, zda je to správná či nesprávná cesta – na to máme hodně dat, a to jak z lokálních, tak z mezinárodních zkušeností. Komplikovaný je ale samotný vznik, protože lidé, které tam potřebujeme sehnat, nejsou na trhu práce volní. Musíme tedy pracovat na propojení stávajících organizací a poskytovatelů, což s sebou nese řadu byrokratických i paradigmatických věcí, které je třeba řešit. Způsob vzniku a vyjasnění si kompetencí například mezi zdravotnickým zařízením a poskytovatelem sociálních služeb, kteří musí fungovat na společném prostoru, není úplně jednoduchý. To v prvních krocích na několika místech republiky budeme muset vyzkoušet a udělat pak doporučení pro plošnější implementaci,“ vysvětluje šéf psychiatrické společnosti Hollý.

Centra duševního zdraví by měla v regionech poskytovat komplexní zdravotně-sociální služby lidem s duševním onemocněním, zpočátku zejména s depresemi, bipolárními poruchami či těžšími poruchami osobnosti. Součástí mají být terénní multidisciplinární týmy, krizové a denní centrum či psychologická a psychiatrická péče. Jde přitom o jeden ze čtyř pilířů reformy, který má umožnit části pacientů čerpat péči v místě bydliště, místo aby musela pobývat v léčebně. Dalšími pilíři jsou zvýšení dostupnosti ambulantní péče, rozšíření sítě psychiatrických oddělení v nemocnicích, kde by se poskytovala akutní péče, a zeštíhlení léčeben, které by se zaměřovaly na následnou péči a také by měly rozšířit spektrum poskytovaných služeb např. o denní stacionáře.

Reformu by zároveň měly doprovázet destigmatizační kampaně, které mají být podpořeny z evropských fondů. Jejich podoba a načasování zatím nejsou jasně dané, zabývá se jimi ale skupina pro destigmatizaci. „Je důležité, aby se kampaně koordinovaly. Je pak otázkou, nakolik mají být hodně viditelné. Já se sám za sebe kloním k tomu, že by měly probíhat velmi cíleně. Jsou zahraniční zkušenosti, že nabubřelé billboardové kampaně nemají takový efekt jako lokálně zaměřená komunikační kampaň. Tedy aby tam, kde víme, že budeme mít nějaké chráněné bydlení, bylo okolí dostatečně informované formou lokálních diskusí v městských částech a na radnicích, kde máme věc opakovaně vysvětlovat. To nám doporučují odborníci ze Světové zdravotnické organizace, kteří tu byli minulý měsíc,“ přibližuje Martin Hollý.

Centrům je třeba zajistit udržitelné financování

Na jaké problémy reforma naráží? Vedle zmíněných potíží s personálním zajištěním jsou to pochopitelně finance. Na vybudování zhruba třiceti center v příštích dvou letech sice mají jít peníze z EU, na druhou stranu je ale třeba zajistit udržitelnost těchto zařízení.

„Pracovní skupina udržitelného financování fungovala pravidelně od doby, co vyšla strategie, tedy dva roky. Scházeli jsme se cirka jednou měsíčně a v prvním kole pracovali právě na způsobu financování center duševního zdraví. Tam jsme v nějakém konsenzuálním návrhu. Mimo odborníků ze zdravotnictví tam byli i členové z MPSV a pojišťoven, s nimiž jsme to diskutovali. Existuje tedy ucelený návrh toho, jak si představujeme, že to bude, i když jsme daleko od toho, abychom věděli, že to tak skutečně bude. Byla možnost probírat věc s tvůrci úhradové vyhlášky a víme, co ještě máme udělat, aby se to objevilo ve vyhlášce pro rok 2017. V tom jsme tedy docela daleko. Druhá věc je, že v pracovní skupině děláme na tom, jak by měla být financována lůžková péče, a to jak akutní, tak následná,“ konstatuje Hollý.

Ministerstvo by nyní chtělo, aby se do přípravy způsobu financování více zapojily pojišťovny. „Byl bych velice rád, aby se podařilo zástupcům pojišťoven přijít s plánem, jak navyšovat finanční zdroje pro rozvoj psychiatrické péče, které jsou už dlouhodobě ve srovnání s Evropou hluboce podprůměrné. Je třeba základy reformy budovat  i s výhledem, že její financování bude dlouhodobě udržitelné,“ říká ministr Svatopluk Němeček.

„Na přípravě reformy psychiatrické péče se VZP dlouhodobě podílí v úzké spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Ve chvíli, kdy ještě není hotová kompletní koncepce, je těžké konkrétně predikovat jak související finanční náklady, tak jejich zdroje. Každopádně ale plně sdílíme názor ministerstva zdravotnictví, že výsledné kroky mohou mít smysl jen tehdy, budou-li finančně dlouhodobě udržitelné. Celou problematiku je přitom nutné nahlížet komplexně v celkovém rámci financování zdravotních služeb,“ reaguje mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Podle Martina Hollého by se přitom do financování center duševního zdraví mělo zapojit i MPSV. „Na pracovních skupinách byl zástupce MPSV ochoten diskutovat o tom, jakým způsobem bude práce center duševního zdraví začleněna do sociálních služeb,“ uzavírá Hollý.

Michaela Koubová