Neděle, 11. dubna, 2021

Řídím se platnými zákony, říká ředitel SÚKL, který nehodlá ustoupit nátlaku firmy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Městský soud v Praze předběžným opatřením ze dne 11. prosince a 14. prosince letošního roku nařídil Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) zdržet se jakéhokoli užití některých softwarových aplikací. K fatálnímu kolapsu, jak ho podávají média, ovšem nedošlo. Podrobně aktuální situaci popisuje ústav na svých stránkách. Návrhy soudu podala firma Tronevia a.s., která tvrdí, že systém elektronického receptu, systém hlášení závad léčiv a další jsou jejím autorským dílem, podle SÚKL však svá tvrzení nedoložila. „Ta věc je za hranou a jako rukojmí se berou pacienti. Postup považuji za neetický,“ uvedl pro ČTK na adresu firmy ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Ředitel SÚKL PharmDr. Zdeněk Blahuta poskytl Zdravotnickému deníku rozhovor, v němž vysvětluje, proč nelze celý problém, který zdědil po svých předchůdcích, vyřešit během několika dnů do konce roku. Jedním dechem ale dodává, že si SÚKL poradí, je schopen nahradit nefunkční aplikace prostřednictvím náhradních řešení a jednotlivé systémy pak zprovoznit během několika týdnů.

 

Situace je pro veřejnost nesrozumitelná. Soud náhle rozhodl defacto o omezení určitých úkonů, které jsou nezbytné k plnění zákonných povinností SÚKL. Proč ústav nezasáhl dříve, aby předešel takovému vývoji?

Není pravda, že SÚKL nekonal. Ústav už v loňském roce projednal s dodavatelem (tedy s firmou Tronevia pozn. redakce) vypořádání autorských práv u aplikace konopného registru a v té době Tronevia o žádných jiných nevypořádaných právech nehovořila. A proč byl podán návrh a soud vydal předběžná opatření? Důvodem je skutečnost, že v této chvíli je ústav v plnění zákonných povinností nejvíce zranitelný. My jsme připraveni projednávat problematiku svědčení autorských práv straně, která je nárokuje. Nicméně do dnešní doby nám nebyly předloženy takové důkazy, které bychom mohli přijmout a akceptovat. Média přitom vůbec nemluví o veřejné zakázce na poskytování softwarové infrastruktury, ale já připomínám, že vláda ČR 2. listopadu letošního roku vzala na vědomí vypsání veřejné zakázky předem určenému dodavateli – společnosti Tronevia. I přes dvě opakované výzvy k jednání a k uzavření smlouvy se Tronevia  k plnění zakázky na provoz softwarové infrastruktury nepřihlásila. Jsem přesvědčen, že je to jeden z prostředků nátlaku.

Ze strany koho?

Společnosti, která chce dosáhnout co nejvíce prostředků z případné dohody o narovnání.

Když vám ministr zdravotnictví uložil, urychleně vyřídit autorská práva, proč to neuděláte?

Samozřejmě to udělám. Jenomže jsou to věci, které se tady neúspěšně řeší mnoho let. Mým spolupracovníkům se sice podařilo zajistit například registr léčivých přípravků s omezením, formou otevřené veřejné zakázky se podařilo zajistit bezpečnostní perimetr, hardwarovou infrastrukturu, podařilo se úspěšně narovnat vztahy s externími subjekty, které nebyly několik let řešeny a které jsem zdědil. Musím se však pohybovat v zákonem daných mezích. Nejsem schopen podepsat něco, o čem jsem přesvědčen, že není v souladu se zákony, tedy například schválit výdej nepredikovatelného množství veřejných finančních prostředků. SÚKL je připraven uzavřít s firmou Tronevia dohodu o narovnání, ale během posledních pěti měsíců, kdy společnost začala najednou překvapivě uplatňovat svá práva, nám nebyl dodán žádný prokazatelný a obhajitelný písemný důkaz nebo dokument, který by vznik jejího nároku prokazoval.

Ministr nicméně hovoří o tom, že je pro něj přijatelná lhůta řešení tohoto problému v řádech dnů a ne týdnů…

Tomu termínu v režimu „okamžitě“, tedy v horizontu několika málo dní, samozřejmě rozumím. Při znalosti konkrétní situace, v prostředí, v němž se pohybuji již několik měsíců, jsem ale přesvědčen, že to v horizontu několika málo dní k úplné spokojenosti a v plném rozsahu vyřešit nepůjde. Musíme počítat řádově s týdny. Opakovaně žádáme společnost Tronevia: doložte, neříkejte jen „chceme a v tuto chvíli ani nevíme přesně kolik“, ale doložte, za co, a doložte prokazatelně.

Tlak na Vás poroste ze všech stran, kam až jste ochoten ustoupit? Neobáváte se, že by zjitřená atmosféra mohla mít vliv na vaše setrvání ve funkci i s ohledem na probíhající rekonkurzy na funkce podle pravidel služebního zákona?

Jsem povinen řídit se platnými zákony České republiky a doposud se mně to vždycky vyplatilo. Je to pro mě nejvyšším principem. Za klidný spánek a klid mé rodiny to opravdu stojí.

Podstata sporu tkví v autorských právech. Tronevia je relativně nová firma, vznikla koncem roku 2011, na jaře 2012 uspěla v několika významných výběrových řízeních vyhlášených ústavem a cca od dubna 2012 poskytovala služby SUKL, neumím si představit, že by její produkty vznikly jen tak náhle na zelené louce. Není možné, že se ke stejným autorským právům přihlásí jiné společnosti?

Tyto indicie tady skutečně jsou a potvrzují obavy ústavu, abychom v dohodě o narovnání nepodepsali něco, k čemu by se případně hlásil další subjekt, nebo něco, co již bylo v minulosti vypořádáno.

Aby se vůbec dalo uvažovat o nějaké dohodě o narovnání, je tedy nutné nejprve v každém případě vyjasnit autorská práva?

Zákon o veřejných zakázkách nezná dohodu o narovnání, jelikož je to zákon, který se věnuje problematice zadávání veřejných zakázek. Dohoda o narovnání je však vyřešení autorsko-právních vztahů, hlavně směrem do minulosti. Není tedy možné to spojovat, jedná se o dva odlišné akty. To je však z našeho pohledu zásadní problém dosavadní situace, kdy je podepsání dohody o narovnání stavěno jako podmínka pro podání nabídky do jednacího řízení bez uveřejnění (dále JŘBU).

V sobotu jste ovšem s firmou jednali, došlo k nějakému posunu?

V sobotu skutečně došlo k dalšímu několikahodinovému jednání, a to mezi mnou zmocněnými zástupci a zástupci právní kanceláře společnosti Tronevia. A výstupy z tohoto jednání? Došlo k bezpodmínečné shodně na celém obsahu textu smlouvy v rámci JŘBU. Ta byla oběma stranami parafována. Tronevia však opakovaně podmiňuje podání nabídky, tzn. v sobotu parafované smlouvy, podepsáním Dohody o narovnání. Jsem průběžně informován, že obě strany na obsahu Dohody pracují. Vím, že Ti, kteří jednají za SÚKL, nedopustí, abych se podepsal pod něco, co je protizákonné. Proto v tuto chvíli nedokáži předjímat, zda k finální shodě dojde.

Jaký budete dál postupovat, proč jste už dávno nevybudovali paralelní náhradní řešení?

Ústav v mezidobí samozřejmě nečeká pasivně na to, co bude dál, zda se dohodneme nebo nedohodneme. Pokud bychom ale v době, kdy byly informační struktury a jednotlivé agendy zajištěny, vydávali veřejné prostředky na něco, co již bylo vyvinuto a za co ústav posledních několik let vynakládá nemalé prostředky za servis, vystavili bychom se minimálně riziku obvinění, že je to neúčelné a nehospodárné a že se nacházíme v režimu duplicity.

Co tedy konkrétně děláte pro obnovení a zajištění všech systémů v blízké budoucnosti?

Ústav v současné době dokončil rámec a strukturu rozdílové analýzy potřebné pro zadání a realizaci nových aplikací. Půjde tedy o vyhodnocení atributů a souladu se zákonem u starých systémů a návrhy řešení, plus očekávané utility a prostředí v budoucím období. Situace se změnila, dříve jsme neměli zákon o kybernetické bezpečnosti, neměli jsme informační systémy veřejné správy a podobně, nebylo rozhodnuto o rozsahu a struktuře elektronického zdravotnictví – toto všechno nyní potřebujeme do systémů zakomponovat. Chceme se řídit dvěma hledisky. Prvním bude hledisko platné úpravy zákona o veřejných zakázkách, kdy některé věci bude možné vyvinout v rámci zakázek malého rozsahu. Ta nejrobustnější záležitost bude nadlimitní a bude tedy spadat pod zákon o veřejných zakázkách. Potom budeme postupovat podle naléhavosti souladu se zákonem. Zvláštní přístup si zaslouží pacienti, kteří užívají léčebné konopí, třebaže v Česku vypěstované konopí bude k dispozici až na začátku příštího roku.

Pokud tady nedojde k žádné dohodě, jaký to bude mít praktický dopad na fungování registrů?

Systémy budou postupně obnovovány a oživovány v horizontu několika týdnů. Jak jsem naznačil, například u konopného registru máme připraveno řešení rychlejší. Soulad se zákonem však pro nás vždy bude tou nejvyšší prioritou a uděláme všechno proto, abychom zajistili plnění všech zákonných požadavků co nejdříve.

Tomáš Cikrt

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY