Stoupající počty pacientů s rakovinou prostaty budou do budoucna znamenat nutnost zohlednění v úhradové vyhlášce a také v počtu lékařů v postgraduálním vzdělávání, kteří se věnují urologii. Včera na to upozornilo vedení České urologické společnosti ČLS JEP. Karcinom prostaty je přitom v rámci onkologických onemocnění tím nejrychleji rostoucím, naštěstí ho však v raných stadiích dokážeme vyléčit a také podíl pacientů, kteří jsou diagnostikováni včas, stoupá.
„Stoupající čísla by do budoucna měla být reflektována stoupající kapacitou péče, kterou bude náš zdravotnický systém schopen poskytovat. Úhradové vyhlášky v posledních letech nepočítají s nárůstem objemu péče. Je povinností urologické společnosti upozornit, že s tímto bude nutno počítat – někdo pacienty bude muset ošetřit a musí na to být dostatek prostředků. Další věc je personální otázka. Demografické stárnutí se trošku týká i urologů, kdy zejména ambulantní urologové stárnou. Nám se sice v poslední době povedlo resuscitovat systém postgraduálního vzdělávání, takže nám každý rok atestuje stále více urologů, řada z nich ale mizí do zahraničí. I na to je tedy třeba myslet, abychom se byli schopni o pacienty starat i kapacitně. A pak je tu otázka sester, protože ta je na řadě míst tragická a nevidím šanci na dramatické zlepšení,“ shrnuje problémy, které bude pro zachování kvalitní péče nutno v budoucnu řešit, Marek Babjuk, předseda České urologické společnosti a přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Podle profesora Babjuka je přitom při péči o pacienty s rakovinou prostaty zejména v pokročilých stadiích potřeba onkolog, těžiště práce ale zůstává v rukou urologa. Ten má na starosti záchyt onemocnění a jeho diagnostiku, dále operační léčbu, hormonální léčbu metastatického onemocnění a také urologických komplikací v průběhu celé choroby. Proto také urologové s onkology úzce spolupracují a v místě komplexních onkologických center vždy bývá urologická klinika nebo alespoň oddělení.
Za pět let 80 tisíc pacientů
Co tedy říkají aktuální data dokumentující situaci na poli karcinomu prostaty v Česku? Česká republika je v incidenci nádorů prostaty na 18. místě v Evropě a je dost pravděpodobné, že v nadcházejících letech se posuneme ještě na vyšší místa. V roce 2013 bylo v ČR nově diagnostikováno 6846 pacientů s rakovinou prostaty, což je sedm procent všech nově zjištěných nádorů. Tomuto typu nádoru podlehlo 1472 osob, tedy pět procent všech lidí, kteří zemřeli na onkologické onemocnění. K 31. prosinci 2013 pak v ČR žilo celkem 47 865 mužů, kteří v životě prodělali rakovinu prostaty. Incidence přitom ročně roste zhruba o pět procent, zatímco prevalence dokonce o 11 procent. „Jde o důsledek rozevírajících se nůžek mezi mortalitou a počtem onemocnění. Mortalita totiž v České republice stagnuje,“ přibližuje Ladislav Dušek, šéf ÚZIS..
Výhledově to přitom vypadá tak, že v příštím roce odborníci očekávají 7700 nově diagnostikovaných. Mužů, kteří chorobu někdy prodělali, pak bude 63 tisíc. V roce 2020 se předpokládá, že budeme mít více než 8400 nových pacientů a celkový počet lidí s diagnózou rakovina prostaty bude dokonce 80 tisíc.
„Jednou ze základních příčin nárůstu je stárnutí české populace a do roku 2030 či 2035 počty nádorů ještě více porostou. Druhým důvodem je, že do pokročilejších let přichází generace, která možná v mládí nežila úplně zdravě, neměla adekvátní stravovací podmínky, jako máme dneska, a je tam celá řada akumulovaných zátěží z minulosti včetně environmentálních, což také přispívá. Na třetím místě bych zmínil genetickou predispozici české populace, na čtvrtém pak cenu za úspěch. Nádorů přibývá také proto, že mnohem větší množství pacientů s jinými nádory přežívá mnohem déle a mají tak čas vyvinou další primární nádor, například právě prostaty. U kolorektálního karcinomu jde o 18 procent pacientů, kteří už přežili nějaký nádor v minulosti,“ vysvětlil Ladislav Dušek už před měsícem na tiskové konferenci k onkologické zátěži české populace, která se konala na ministerstvu zdravotnictví. Rakovinu u nás prodělalo 270 tisíc lidí, přičemž riziko, že se u nich vyvine další nádor, je vyšší než u průměrné populace.
Čtvrtina přichází stále pozdě
Dobrou zprávou je, že narůstá podíl pacientů, kteří jsou zachyceni v prvním a druhém stadiu. Tam je přitom dnes relativní pětileté přežití téměř sto procent. Stále je tu ale téměř čtvrtina mužů, kteří již přijdou s pokročilým onemocněním v stadiu tři a čtyři. V posledním stadiu, kdy už pacient mívá metastázy, je pak relativní pětileté přežití kolem 40 procent. „Tyto záchyty kromě špatné zprávy pro pacienta samotného představují velkou zátěž pro zdravotní systém. Naopak pokud je muž zachycen ve stadiu jedna či dva, v ČR primárně na tuto diagnózu neumírá. Teoreticky je dokonce možné, že bude žít déle než zdravá populace, se kterou srovnáváme, protože chodí na pravidelná vyšetření. Už jsme také získali gratulace od autorů studie Eurocare-5, kde Česká republika dostala titul skokan desetiletí. V řadě malignit totiž utekla státům bývalého východního bloku a blíží se v přežití vyspělé Evropě. U nádorů prostaty to platí obzvlášť,“ podotýká docent Dušek. Celkově se míra relativního pětiletého přežití pohybuje u nádorů prostaty na 92 procentech, zatímco v 90. letech to bylo kolem 60 procent.
Co se týče věkového rozložení, bývá nemoc diagnostikována u čím dál mladších mužů – v současnosti je 14 procent mladších 60 let a 56 procentům je méně než 70 let. Neplatí tedy, že jde o onemocnění starých mužů, kde se v poslední době růst počtu případů zastavil a dokonce možná bude klesat, což je zásluha intenzivního vyhledávání nemocných.
A kde se čeští pacienti s rakovinou prostaty léčí? V rámci komplexních onkologických center podstupuje léčbu celkem 68,3 procenta pacientů, zatímco bychom ale čekali, že s vyššími stadii se jejich koncentrace v centrech bude zvyšovat, čísla ukazují opak. Muži s prvním stadiem onemocnění se v KOC léčí v 67,4 procentech, v druhém v 69,6 procentech, v třetím 68,3 procentech a ve čtvrtém v 59,2 procentech. „Všechny tyto nádory nemohou být léčeny v komplexních onkologických centrech a ani to nedává smysl. Na péči se podílí i ambulantní urologové. Nicméně máme určité otazníky, kdy by se centralizace péče zlepšit dala. U posledních stadií by mělo být v centralizované péči o deset patnáct procent pacientů více, což je i doporučení EU,“ říká Ladislav Dušek.
Opožděný pilot VZP odstartoval
Pochopitelně nejlepší cestou ale je onemocnění předejít, respektive ho zachytit v raných léčitelných stadiích, která jsou obvykle bezpříznaková. Velký kus práce na poli informovanosti udělalo celosvětové hnutí Movember, které funguje už 12 let a povedlo se mu na výzkum, léčbu a prevenci rakoviny získat 12 miliard dolarů. Problematiku už přitom podporují i plátci péče. VZP proto letos odstartovala pilotní projekt, který má zlepšit záchyt časných stadií rakoviny prostaty. Původně měl sice začít v červnu, kvůli technickým problémům se ale jeho realizace o půl roku posunula. Prozatím je na zkoušku puštěn v méně rozsáhlé variantě (původně se do něj mělo během půl roku zapojit až pět tisíc pacientů v síti 150 urologů, celková vyhrazená suma měla být 12,5 milionu korun).
„Od 1. prosince 2015 je spuštěn nový speciální příspěvek z Fondu prevence pro prevenci onkologického onemocnění prostaty. Příspěvek je v maximální výši 2600 korun na pojištěnce, je určen pro muže starší 55 a mladší 65 let a jeho čerpání končí 31. prosince 2015. Tento příspěvek využívá ve zkušebním režimu elektronických voucherů vystavovaných lékaři provádějícími vyšetření. Lékař příspěvek zaregistruje elektronicky, pojištěnci voucher vytiskne z webové aplikace a opatří jej vlastním razítkem a podpisem. Podmínkou pro výplatu příspěvku pojištěnci pak je, kromě předložení obvyklých dokladů, předložení podepsaného a orazítkovaného voucheru, jehož vzor je přiložen k této informaci,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý. Příspěvek je určen na komplexní urologické vyšetření, které nyní ve zkušebním režimu po dohodě s VZP poskytuje 14 urologů v ČR. „Doufáme, že projekt zmapuje parametry české populace napříč všemi regiony,“ doplňuje Roman Zachoval, sekretář České urologické společnosti a přednosta Urologického oddělení Thomayerovy nemocnice.
Ačkoliv kníry během listopadového Movemberu získaly velkou popularitu (letos si je v ČR nechala narůst i řada policistů včetně policejního prezidenta Tomáše Tuhého), stále nám hlubší povědomí o chorobě schází. Podle zářijového průzkumu STEM/MARK na sedmi stovkách respondentů má 88 procent lidí o karcinomu prostaty jen povrchní znalosti, dvě třetiny se pak domnívají, že osvěta stále není dostatečná. Pouze třetina správně uvedla, že pro úspěšnou léčbu je základem včasný záchyt, dvě procenta pak znala výskyt karcinomu prostaty v Česku. Další průzkum na serveru Žena-in.cz na čtyřech stovkách respondentů ukázal, že si sice 80 procent dotazovaných spojilo Movember s rakovinou prostaty, polovinu však kampaň nemotivovala, aby si zjistila další informace a přiměla sebe nebo své blízké k vyšetření.
Michaela Koubová
