Spor o jednotnou státní záchrannou službu: ČLK je pro, asociace záchranek a hejtman Běhounek proti

ČLK se domnívá, že by centralizace záchranek umožnila efektivnější komunikaci a také nabrání většího počtu lékařů. Záchranáři ale nesouhlasí, vzor hasičů podle nich dokazuje, že řešení nefunguje. Foto: Flickr

Zdravotnická záchranná služba by měla být centrálně řízena státem. Alespoň si to přeje Česká lékařská komora, která tento bod na konci listopadu zařadila do svých usnesení z XXIX. sjezdu. Podle ní to bude znamenat navýšení prostředků od státu a tím pádem finance na větší množství adekvátně zaplacených lékařů. S návrhem ovšem nesouhlasí ani samotné záchranné služby, ani kraje. Podle nich stávající systém funguje a není důvod ho měnit. Ostře proti je i hejtman kraje Vysočina a předseda správní rady VZP Jiří Běhounek., který míní, že je to jen další „skvělý“ návrh, jak rozbourat to, co funguje.

 

„Sjezd ČLK ukládá prezidentovi a představenstvu ČLK prosazovat jednotnou státem řízenou zdravotnickou záchrannou službu, podobně jak je tomu u policie a hasičů,“ říká bod 24 v usnesení ze sjezdu ČLK konaného 21. a 22. listopadu. Důvod? „Stát má určité povinnosti vůči občanům: vybírá daně a za tyto peníze by měl poskytovat určité služby. Jednou z nich je maximální bezpečnost, a tak jako máme státní policii a armádu, měla by existovat i státní záchranná služba. Převod záchranné služby pod 14 krajů a její decentralizace nic dobrého nepřinesly a vzhledem k horšící se bezpečnostní situaci je na místě, aby se záchranná služba znovu sloučila. To zvedne její prestiž. Stát by se měl zároveň více přihlásit k finanční odpovědnosti a byla by také šance prosadit pro záchranáře určité benefity, které mají hasiči či policisté, tedy delší dovolenou, výsluhové renty či větší ochranu před útoky nepřizpůsobivých občanů a opilců,“ vysvětluje prezident lékařské komory Milan Kubek.

Kubek ovšem nechce, aby se záchranáři stali úředními osobami, jako jsou např. policisté. Jejich napadení je sice trestáno přísněji, ale na druhou stranu jsou i oni sami při pochybeních stiženi tvrdšími tresty (více jsme psali zde). „Lékař nemůže být nikdy úřední osobou, ale vzhledem k povaze své práce, a nejvíce je to vidět právě na záchranné službě, si zdravotníci zaslouží větší právní ochranu. To ale nesouvisí se statutem veřejného činitele nebo dnes úřední osoby. Za útoky na záchranáře a lékaře by měly být vyšší trestní sazby, aby si to každý rozmyslel,“ domnívá se Kubek.

Podle řady záchranářů ovšem přísnější trestání lidí, kteří je napadnou, nijak problému nepomůže. Vzhledem k tomu, že jde často o osoby opilé, zdrogované nebo duševně nemocné, mnohdy si situaci ani plně neuvědomují a možnost tvrdšího trestu pro ně v danou chvíli nehraje roli.

Centralizací se ušetří administrativa a zlepší komunikace, říká komora

Jak by podle Kubka měla transformace probíhat? „Legislativně je úprava velmi jednoduchá, jednalo by se o změnu jednoho paragrafu v zákoně o zdravotnické záchranné službě. Znamenalo by to vytvoření ředitelství zdravotnické záchranné služby, rozpuštění regionálních ředitelství, případně jejich zeštíhlení a přeměnu v detašovaná pracoviště. Pokud něco řídíte centrálně, máte menší množství administrativního aparátu. To, co si dnes dělá každá záchranka sama, by se mohlo dělat z jednoho místa. Pokud nakupujete ve velkém, máte možnost vyjednat si zajímavé slevy a podobně. Přineslo by to také lepší organizaci při fungování záchranné služby, tedy lepší kooperaci a komunikaci. Pro mě bylo poměrně překvapení, když jsem zjistil, že záchranné služby ani nekomunikují na stejných frekvencích. To svědčí o tom, že něco není v pořádku. Nejsou také dodržovány dojezdové lhůty, protože podle zákona má být lékař na místě v případě potřeby do 20 minut. Ve skutečnosti to není naplňováno a stále častěji jezdí posádky bez lékařů, protože jich je nedostatek. To je proto, že záchranná služba nemá peníze a práce je hodně náročná. Je to začarovaný kruh a stát by neměl zodpovědnost jen tak přehodit na někoho jiného, tedy na kraje. Jednotné centrum pod státem by mělo být spojeno s tím, že stát bude záchrannou službu také více platit. Má mnohem větší prostředky, než mají kraje. Větší peníze pak umožní najmout a adekvátně zaplatit větší množství lékařů a ostatních zdravotnických záchranářů,“ uvádí Milan Kubek. (Podle zákona 374/2011 o zdravotnické záchranné službě ovšem není stanoveno, zda členem výjezdové posádky musí být lékař, daná je jen dojezdová doba 20 minut. „Plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami stanoví počet a rozmístění výjezdových základen v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí a městských částí hlavního města Prahy tak, aby místo události na území jednotlivých obcí a městských částí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut,“ uvádí odstavec 2, paragrafu 5 zákona. Podle paragrafu 13 musí být výjezdové skupiny minimálně o dvou členech, a to buď s lékařem, nebo zdravotnickými pracovníky nelékařského zdravotnického povolání.)

Asociace zdravotnických záchranných služeb se ale na problém dívá jinak. „Rozhodně se nedomnívám, že by vytvoření generálního ředitelství ZZS a její řízení z jedné centrály přineslo náhle do systému více lékařů, sanitních vozidel, zvýšilo dostupnost ZZS, snížilo náklady na její provoz nebo zvýšilo akceschopnost ve směru k ostatním složkám integrovaného záchranného systému či krizové připravenosti. Stejným nebo podobným způsobem je organizována ZZS i v okolních zemích, kde o organizaci ZZS rozhodují spolkové země, kraje nebo svazky měst a ministerstva plní pouze koordinační funkci (Rakousko, Sasko, Bavorsko, Polsko, Slovensko). Jsem si jist, že stávající systém zdravotnické záchranné služby plně odpovídá evropskému standardu, dokonce jej v celé řadě aspektů převyšuje. Není tedy nutno jej čtyři roky od vzniku zákona o zdravotnické záchranné službě měnit,“ píše ve svém stanovisku Marek Slabý, šéf asociace záchranek.

Nefunguje to u hasičů, proč by mělo u nás? oponují záchranáři

Podle Slabého vytvoření generálního ředitelství nepřinese ani žádné úspory, naopak bude znamenat nabrání dalších lidí, přičemž ředitelství na krajích stejně budou muset zůstat kvůli řízení zachovány. Zároveň ke kritice stran komunikace připomíná, že kraje v rámci IROP investovaly stamiliony do komunikačních technologií.

Nesouhlas s názory ČLK vyjádřil také server pro záchranáře Modrá hvězda života. „Současná krajská zdravotnická operační střediska komunikují vzájemně dobře, stejně tak i při spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR a Policií ČR, tak kde je tedy zřejmý problém? Kde se bere, že by po centralizaci fungovala lépe? U hasičů je již evergreen rušení okresních OS na centralizaci a o lepším fungování nemůže být řeč. Když už předkladatelé návrhu zmiňují hasiče jako vzor, tak by si ale měli také ověřit fakta. Hasiči byli pod okresy, posléze kraji, krajská ředitelství stejně zůstala, jen vzniklo generální ředitelství. Před tímto byli hasiči metodicky vedeni a řízeni ministerstvem vnitra, tedy stejně, jako je dnes ZZS (MZ) a vše fungovalo bezvadně. Nyní soukolí HZS skřípe, nedostávají se finance a navíc moloch generálního ředitelství rozpočet sboru neskutečně zatěžuje. Jinak by tomu nebylo, pokud by se opravdu podařil nesmysl v podobě centralizované státní ZZS. Krajská ředitelství by byla zachována, bez nich to nejde, ale navíc by se platil stejný moloch jako u hasičů a namísto lidí ve výjezdu by stejně jako u HZS přibylo tzv. kancelářských,“ píšou autoři na webu Modrahvezdazivota.cz.

V současnosti záchranky suplují roli praktiků, koronerů, lékařskou pohotovostní službu a velmi často také taxíky na pohotovost. Potřeby se přitom kraj od kraje liší v návaznosti na síť zdravotnických zařízení. „Jsem přesvědčen, že současná legislativa umožňuje naplnit veškeré snahy o sjednocení zdravotních služeb v celé ČR, činí ze ZZS plnohodnotnou složku IZS a současně umožňuje pružně a smysluplně reagovat na potřeby jednotlivých krajských samospráv, resp. jejich zdravotních systémů, které se pochopitelně regionálně odlišují dle rozlohy kraje, hustoty osídlení, počtu větších měst nebo zdravotnických zařízení,“ zdůrazňuje Slabý s tím, že komunikace jak s ministerstvem zdravotnictví, tak s kraji je v současnosti vyhovující.

Navrhovatelé by měli na změnu sehnat finance a nést odpovědnost, míní hejtman Běhounek

Návrhy na sjednocení záchranek se přitom neobjevují poprvé, hlas většiny ovšem hovořil proti. Nyní změnu v rámci poslanecké sněmovny razí např. poslanec za ANO Milan Brázdil, který nápad nadnesl už na lednovém semináři k záchranným službám konaném na půdě parlamentu. „Andreji Babišovi se líbí myšlenka, že by záchranná služba měla být státní a měla by mít své generální ředitelství. Měla by pak jinou pozici při jednání s pojišťovnami i s policií. Byla by otázka, zda by generální ředitelství bylo na vnitru či zdravotnictví,“ řekl tehdy Brázdil, který dlouhá léta působí jako záchranář v Olomouckém kraji. Více jsme psali zde.

„Obávám se, že za tímto bohulibým aktem se zpravidla skrývají neznalost prostředí, nenaplněné osobní ambice nebo častěji poměrně úzce viděná špatná zkušenost z okresu nebo kraje, kde dotyční pracovali, případně současná tendence sjednocovat bez ohledu na praktické dopady vše, co si je nějak podobné pod ideálem transparentnosti, úspor, celostátně vypisovaných veřejných zakázek apod.,“ vysvětluje si osobní důvody zastánců změny šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb Slabý.

A co na návrh říkají kraje, které nyní nesou hlavní tíži nákladů na záchranky? „Při přípravě zákona o ZZS se o možnostech státní ZZS vedla diskuze. Zákon byl ale přijat ve znění, jak byl přijat, takže to asi mělo nějaký důvod. Je to jako vždycky – ten, kdo nemá žádnou zodpovědnost za fungování čehokoliv, si přijme usnesení a vstupuje vlamováním do kompetencí daných zákonem. Pokud ČLK a třeba pan prezident Kubek zajistí finance, změnu zákonů a vše související, pojďme o tom diskutovat. Jistě budou chtít zaměstnanci ZZS i všechny záležitosti jako ostatní sbory, tj. služební poměr, odstupné, výsluhu, dřívější odchod do důchodu atp. Další „skvělý“ návrh, jak rozbourat to, co funguje. Kdo krajům zaplatí, co všechno do toho investovaly? Kraje by však měly o starost méně a odpovědnost by měla ČLK. Nebo ne?,“ uvedl pro ZD Jiří Běhounek, poslanec za ČSSD a hejtman kraje Vysočina.

Michaela Koubová