Absolutní zákaz kouření v hospodách zřejmě zdravotnický výbor podpoří

Dát si "kafe a cigára" bude v českých podnicích zřejmě brzy minulostí. Zdravotnický výbor se netváří na to, že by odsouhlasil některý z návrhů, který absolutní zákaz kouření v barech a restauracích zmírňuje. Foto: Flickr

Ministerstvo zdravotnictví zřejmě prosadí absolutní zákaz kouření v restauracích. Ministerský návrh pravděpodobně neprojde beze změn, ale nebude jich mnoho. Ve hře zůstává také poslanecký návrh zákona z dílny ANO. Alespoň tomu nasvědčuje úvodní debata k novele zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (sněmovní tisk 508), kterou výbor projednával ve středu. Po dvouhodinové debatě nakonec jednání přerušil, pokračovat bude 17. února. Vedle diskuse o výjimkách ze zákazu kouření v barech a restauracích poslanci probírali také opatření ohledně elektronických cigaret, financování protidrogové politiky či adiktologickou problematiku.

 

Hlavní změny, které novela přináší, jsou rozšíření míst, kde se nesmí kouřit, o vnitřní prostory restaurací, kaváren a barů, a dále zavedení povinnosti provozovatelů stravovacích zařízení nabízet alespoň jeden nealkoholický nápoj levnější než nápoj alkoholický o stejném objemu.

První vlnu kritiky, výhrad a poslaneckých nápadů zákon sklidil už v prvním čtení, které trvalo v součtu přes šest hodin. „Padaly návrhy na zmírnění v podobě zavádění stavebně oddělených místností nebo výjimky ze zákazu kouření pro venkovské hospody. K tomu bych ráda zopakovala, že hlavním motivem pro předložení návrhu zákona je ochrana zdraví, a to nejen hostů, ale i zaměstnanců těchto zařízení. Všichni zaměstnanci mají právo v práci dýchat čerstvý vzduch. Jakékoliv kuřárny a rozlišování, zda je hospoda na venkově nebo v obci, nebudou mít potřebný efekt,“ zdůvodnila na úvod náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.

Navzdory jasnému slovu ministerstva si návrhy ve výše zmíněném duchu neodpustili ani poslanci na zdravotnickém výboru. „Vzhledem k tomu, jak je návrh podán, si myslím, jestli nejsme příliš tvrdí. Inspirovala bych se na Slovensku, kde mají rovněž protikuřácký zákon. Proto bych chtěla podat pozměňovací návrh, že v zařízeních, kde se nepodává jídlo, by kouření zakázáno nebylo, ale majitel by musel označit, zda je zařízení kuřácké či nekuřácké. V zařízeních společného stravování, kde by pro nekuřáky bylo vyhrazeno více než 50 procent plochy, by pro kuřáky musel být stavebně oddělený prostor, kde by do nekuřácké části nemohl pronikat kouř a oba prostory by musely mít samostatný vchod,“ navrhuje Alena Nohavová (KSČM).

„Máme studie, že oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky nejsou efektivní, protože karcinogenní látky mohou pronikat i klimatizací. K tomuto návrhu tedy bude mít ministerstvo zdravotnictví jednoznačně nesouhlasné stanovisko, protože si myslíme, že je to řešení na půli cesty,“ reaguje Teska Arnoštová.

Nádraží s kuřárnou, hospody bez kuřárny

Absolutní zákaz se nelíbí také Marku Bendovi (ODS). „Proč není umožněno to, co je umožněno na letištích či na nádražích, tedy mít vnitřní oddělený prostor? Ministerstvo říká, že ho nejsme schopni dostatečně izolovat, ale přitom na jiných, mnohem veřejnějších prostorech, připouští, že oddělený prostor existovat smí. Než abychom umožnili zřídit uvnitř restaurace oddělený prostor, klidně bez obsluhy, vytlačíme lidi na ulici před děti a tváříme se, že je chceme chránit,“ poukazuje Benda.

Omezování svobody a selektivní přístup k tomu, jaké návykové látky regulujeme a jaké ne, vadí také Bohuslavu Svobodovi (ODS) „Budeme nařizovat subjektům, které nevlastní stát, jakým způsobem mají jednat. Všichni dospělí mají svobodu volby a mohou si vybrat, kam jít a nejít. Hovoříme tu o návykových látkách, a přitom nemluvíme o vysokoenergetických nápojích. V Česku je konzumace těchto nápojů u mladistvých vyšší než jinde, přičemž se vytváří vazba těchto nápojů s alkoholem. Je prokázáno, že frekvence alkoholismu u dětí, které pijí tyto nápoje, je významně vyšší než u normální populace. Protože jsou také hodně slazené, vzniká riziko diabetu. Touto otázkou se přitom vůbec nezabýváme, ačkoliv ve výhledu je to analogická otázka, jako jestli máme prodávat alkohol mladistvým. Celá reklama těchto výrobků je přitom zaměřena na náctileté. Proč tyto věci nejsou součástí tohoto zákona? Už jsou země, které věkovou hranici pro nákup vysokoenergetických nápojů ustanovily,“ uvádí Svoboda.

Většina poslanců zdravotního výboru se ovšem přiklání spíše na stranu ministerstva a zákaz by neměnila ani nezměkčovala.

Zavřeme kuřáky do hospod, navrhuje Brázdil

S nevšední myšlenkou ovšem přispěl do diskuse poslanec Milan Brázdil (ANO). „Je lepší zatlačit ty, kdo kouří, ven, anebo do restaurací? Nedávno jsem byl s ministrem Stropnickým v Japonsku, kde je velmi těžce trestáno to, když na veřejnosti někdo kouří. Ti, kdo chtějí kouřit, to mohou dělat v restauraci, kde to majitel dovolí. My jdeme opačnou cestou: veřejný prostor chceme kouřením zaneřádit,“ domnívá se poslanec Brázdil. Nutno podotknout, že jeho názor považuje za značně „originální“ i jeho stranický kolega Rostislav Vyzula. „No, každý má právo na svůj názor,“ konstatuje v reakci Vyzula.

Poslanci ANO pak nezapomněli připomenout, že ve sněmovně leží jejich mnohem jednodušší návrh na zákaz kouření v hospodách. „Sněmovní tisk 508 se dotýká všeho – alkoholu, kouření, návykových látek. Myslím si, že o tom bude ještě velká diskuse, a velmi bych se přimlouvala, aby zdravotní výbor přijmul alespoň to, že pošleme dál náš návrh, aby účinnost byla co nejrychlejší,“ apeluje Jana Pastuchová.

Debata se dotkla i elektronických cigaret, jejichž užívání v barech a restauracích je návrhu zákona taktéž zakázáno. Ministerstvo ale na tomto opatření nijak zásadně netrvá. „Pokud jde o užívání elektronických cigaret na místech, kde je kouření zakázáno, je ministerstvo ochotno připustit kompromis ve smyslu, že zákaz se nebude vztahovat na restaurace, bary a podobná zařízení. Ministerstvo zdravotnictví se ale domnívá, že ve školách a dopravních prostředcích má zákaz své opodstatnění. Jsme k tomuto typu výrobku ale stále obezřetní a nepovažujeme ho za zcela neškodnou záležitost. Vdechování nikotinových par není rozhodně zdravotně žádoucím chováním a závislost na nikotinu je nemoc, ačkoliv v případě elektronických cigaret nedochází k procesu hoření, jako je tomu u tabákových výrobků, a tedy inhalaci kouře. Zda se jedná o pouhou alternativu či pomůcku pro odvykání kouření pro stávající kuřáky, ukáže teprve čas,“ uvádí Teska Arnoštová.

Protidrogový fond je nesystémový

Součástí novely jsou ale i opatření související s nelegálními drogami a protidrogovou politikou. Nově je v zákoně ukotvena možnost zřídit funkci národního protidrogového koordinátora, která je nyní pouze v usnesení vlády. Stejně tak mají kraje možnost zřídit funkci krajského koordinátora, zatímco doposud tuto funkci zřizovat musely. Povinnost však byla v zásadě nevymahatelná a kraje ji často nedodržovaly, což vedlo zákonodárce k tomu, že ustanovení změnili.

Původně měl být součástí zákona také státní fond integrované protidrogové politiky, ten byl ale po projednání na legislativní radě vlády vypuštěn. „Zřízení fondu bylo shledáno jako nesystémové řešení. V současné sobě se objevuje tendence utlumovat činnost státních fondů a jejich transformace. Na legislativní radě zaznělo, že protidrogová politika by měla být zajišťována ústředními orgány státní správy a z finančních prostředků státního rozpočtu, kdy účelovost finančních prostředků na realizaci protidrogové politiky je zajištěna závazným ukazatelem v rámci příslušné kapitoly státního rozpočtu,“ konstatuje náměstkyně Teska Arnoštová.

Do debaty o financování protidrogové politiky se neopomněl zapojit exministr Leoš Heger (TOP 09), který je známý tím, že nikdy příliš nepřál zavedení konopí pro léčebné účely. Příležitost tak využil k tomu, aby poukázal, že se mu vývoj na tomto poli v současnosti příliš nezdá. „Vzniká tu paradox, kdy se představitelé protidrogové scény tak trochu dostali do pasti. Oni by rádi do problematiky dostali více peněz. Diskuse ohledně novely zákona o léčivech týkající se léčebného konopí ale ukazují na výrazný rozpor mezi adiktology. Tehdy se mnozí dušovali, že to bude pro několik stovek nejtěžších pacientů. V současnosti ale představa je, že z toho bude profitovat 40 tisíc pacientů, což je prolomení hranice rekreačního užívání. Jsou to lidé, kteří jsou sice nemocní, ale neslouží to u nich léčebným způsobem, ale aby měli lepší náladu a mohli s postižením lépe bojovat. V tomto směru by si protidrogová scéna měla ve svých řadách udělat trochu pořádek, pak teprve chtít dvakrát třikrát víc peněz, což byla podstata fondu,“ myslí si Heger.

Pozměňovací návrhy chystají poslanci i na tomto poli. Poslankyně Radka Maxová (ANO) navrhuje, aby si obce mohly určit, že v okruhu jednoho kilometru kolem školy nebude substituční centrum (ministerstvo zdravotnictví už k návrhu podalo negativní vyjádření). S návrhem týkajícím se právního zajištění adiktologických služeb pak chce přijít poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Michaela Koubová