Co „pečou“ správní rady zdravotních pojišťoven vnitra a vojenské, že o sobě nechtějí informovat?

Podle ministerstev i poslanců není žádný důvod, proč tajit obsah a datum jednání správních rad zdravotních pojišťoven. Vojenská a ministerstva vnitra však zatím cestou větší otevřenosti, na kterou se vydala VZP, jít nechtějí. Proč? Foto: Koláž ZD

Pravidelně informovat o jednání správní rady například formou brífinků a předem sdělovat datum jejího zasedání i základní body, kterými se bude zabývat – to jsou docela jednoduché požadavky na transparentní chování zdravotní pojišťovny. Zatímco u VZP je takový přístup již standardní, další dvě pojišťovny zřizované státem, se podobají spíše Tajemnému hradu v Karpatech. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky (ZPMV) alespoň odpovídá na dotazy, ale Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) zarytě mlčí. Obě sice vznikly za účelem pojištění policistů a vojáků, ale jsou otevřeny všem pojištěncům a jsou veřejnoprávními institucemi. Zdravotnický deník zjišťoval u ministerstev i poslanců, co si o neochotě zdravotních pojišťoven poskytovat svým pojištěncům informace o jednání správních rad myslí. Všichni se shodují, že větší otevřenost je na místě. Ministerstvo obrany dokonce přislíbilo, že se o ní zasadí cestou svých zástupců právě ve správní radě.

 

„ZP MV ČR se nechystá měnit systém informování svých klientů. Zasedání Správní a Dozorčí rady považujeme za běžnou součást řízení zdravotní pojišťovny. Ta rozhodnutí nejvyšších orgánů pojišťovny, která jsou jakkoliv významná pro naše klienty zveřejňujeme prostřednictvím tiskových zpráv,“ odpověděla nám mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková. Ptali jsme se, zda neuvažují o zavedení pravidelného informování o jednání správní rady například formou brífinků. Také jsme chtěli znát datum zasedání správní rady a základní body, kterými se bude zabývat. Na to nám mluvčí akorát sdělila, že se uskuteční „koncem ledna“.

Vojenská mlčí, ministerstvo slibuje nápravu

Vojenská zdravotní pojišťovna otázky zcela ignorovala. Co skrývají její manažeři, proč mlčí? Samozřejmě, že využijeme dalších možností, jak je rozmluvit. Je ale veřejnoprávní zdravotní pojišťovnou, nemůže si hrát na schovávanou, její pojištěnci mají právo na informace, a to i prostřednictvím médií. Pokud je nedostanou, je lepší jim doporučit, aby pojišťovnu změnili, protože nemohou mít jistotu, že třeba nestojí před krachem.

Zpočátku se zdráhalo odpovědět i ministerstvo obrany. „Nejsem si jistý, že dotaz směřujete na správný resort. Zřizovatelem VoZP je ministerstvo práce a sociálních věci, kontrolní funkci vykonávají ministerstva financi a zdravotnictví,“ napsal nám mluvčí ministerstva Petr Medek. Připomněli jsme mu, že zakladatelem pojišťovny bylo Federální ministerstvo obrany a že pojišťovna zajišťuje  úhradu zdravotní péče vojákům v činné službě a současně plní v této souvislosti specifické úkoly spojené s Armádou ČR (včetně ochrany utajovaných skutečností, přístupu do vojenských zdravotnických zařízení, do posádkových ošetřoven, do zdravotnické dokumentace vojáků, ale i o správy specifických vojenských fondů vytvořených pro tyto účely příslušným zákonem).  Nová odpověď už byla povzbuzující. „Cestou našich zástupců ve správní radě budeme usilovat o větší otevřenost. Je ale nutné zohlednit, že VoZP nemůže zveřejňovat citlivá data týkající se armády,“ reagoval Petr Medek.

Zveřejňování povinnost, brífinky dobrý krok

Otevřenost podporují i „kontrolní“ ministerstva. „Co se týče zveřejňování informací ze strany zdravotních pojišťoven, domníváme se, že pojišťovny jsou povinné subjekty ze zákona o poskytování informací. Pojišťovny by médiím i veřejnosti měly poskytovat informace mimo jiné i o výsledcích jednání jejich orgánů. Tento názor s námi sdílí i Ministerstvo vnitra, jakožto gestor zákona, které k dané otázce vydalo pozitivní stanovisko,“ uvádí Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva financí, které prý usiluje o zvýšení transparentnosti činnosti zdravotních pojišťoven dlouhodobě. „Například od roku 2014 zveřejňuje pravidelně měsíční data o výběrech pojistného, dále měsíční odhady o vývoji hospodaření zdravotních pojišťoven či čtvrtletní výsledky hospodaření. Podařilo se taktéž prosadit v rámci tzv. transparenční novely, aby veřejné zakázky nad dva milióny korun schvalovaly správní rady se zástupci státu,“ vypočítává mluvčí.

„Informování o činnosti zdravotní pojišťovny prostřednictvím brífinků bychom pochopitelně považovali za vstřícný krok vůči pojištěncům, nicméně jej na zdravotních pojišťovnách nemůžeme vynucovat. Nástroje veřejné kontroly zdravotních pojišťoven jsou stále posilovány (zveřejňování smluv, výročních zpráv a informací o hospodaření). Ochota zdravotní pojišťovny vystupovat otevřeně i nad rámec povinností uložených právními předpisy by primárně měla mít vliv na pojištěnce jako na osoby, které konkrétní zdravotní pojišťovně odvádějí pojistné a lze ji vnímat jako způsob vlastní propagace,“ vyjádřila se za ministerstvo zdravotnictví mluvčí Štěpánka Čechová.

Poslanci: veřejné prostředky = veřejné informace

Oslovení poslanci zdravotního výboru chválí VZP a většinou mají i za to, že by se VoZP i ZPMV měly chovat stejně. „Vzhledem k tomu, že jsme na správní radě VZP diskutovali o postupu a zvolili pravidelné informace a tiskové konference, jsem jednoznačně názoru, že není možno mluvit o transparentnosti a zároveň neinformovat. Zvláště když oborové pojišťovny hospodaří s pojistným stejně jako VZP. Tento  přístup jistě není ku prospěchu pojištěnců těchto pojišťoven a myslím, že by měla být stanovena jednotná pravidla pro informování veřejnosti všemi zdravotními pojišťovnami,“ míní Jiří Běhounek (ČSSD), který předsedá správní radě VZP.

Také předseda zdravotního výboru sněmovny podporuje informování o činnosti správních rad. „Jednoznačně. Jde o veřejné peníze a veřejnost má právo to vědět. Média by v tomto mohla udělat více a mohla by apelovat na pojišťovny, aby se chovaly transparentněji, než se chovají. Proč tajnosti? Co se projednává na správní radě, by mělo být veřejnosti známo,“ řekl nám Rostislav Vyzula (ANO) v rozhovoru, který jsme s ním nedávno vedli.

„Jako člen správní rady VZP jsem rád,  že VZP dělá tiskové konference a snaží se chovat otevřeně. Myslím, že je to svým způsobem i  marketingově zajímavý přístup. Protože v zájmu každé zdravotní pojišťovny je spíše posilovat počty pojištěnců než je ztrácet, může se to vstřícné pojišťovně jen vrátit,“ napsal nám bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), současně ale dodává, že to, co  pojišťovna musí  zveřejňovat, je dáno zákonem, a tato povinnost se nedávno výrazně rozšířila povinným zveřejňováním smluv a úhradových dodatků. „Podobně má jako veřejnoprávní organizace pojišťovna povinnost poskytovat  informace na vyžádání, takže každý, kdo chce pojišťovnu kontrolovat,  k tomu má  relativně široké spektrum nástrojů.  Nijak bych se však nebránil další diskuzi o případném upřesnění toho, co by měly zdravotní pojišťovny reportovat ve svých výročních zprávách. Faktem je, že v nich zveřejňované údaje zobrazují velmi dobře hospodaření, méně přehledně  však to, co vypovídá o rozsahu hrazené zdravotní péče a spokojenosti  pojištěnců,“ upozorňuje L. Heger.

„Domnívám se, že všechny zdravotní pojišťovny hospodaří s veřejnými finančními prostředky a jejich hlavním úkolem je hradit za své pacienty poskytovanou potřebnou zdravotní péči. Z tohoto důvodu je důležitá veřejná a naprosto transparentní kontrola fungování těchto institucí. V současné době, bohužel, tak činí pouze VZP a ostatní zdravotní pojišťovny se zdráhají poskytovat pravidelné informace. Otázkou je, proč? Mají co skrývat?“ klade si podobné otázky jako Zdravotnický deník Soňa Marková (KSČM). Možná, že představitelé obou pojišťoven zachytí i další vzkaz komunistické poslankyně: „KSČM dlouhodobě požaduje vznik pouze jedné zdravotní pojišťovny s kontrolou veřejných finančních prostředků nezávislým kontrolním orgánem, například NKÚ.“ Neochota poskytovat informace a chovat se transparentně totiž nahrává myšlence, že vlastně ani nepotřebujeme pluralitu zdravotních pojišťoven. Kdo mlčí, jakoby neexistoval.

-cik a mk-