Používání antibiotik má jeden nepříznivý vedlejší efekt – mikrobi si na ně postupně zvykají a vybudují si vůči nim „imunitu“. Ročně kvůli tomu na celém světě zemře 700 tisíc lidí, z toho 25 tisíc Evropanů. Zvýšenou pozornost proto antimikrobiální rezistenci (AMR) věnuje i Evropská unie. Nizozemské předsednictví tento týden uspořádalo ministerskou konferenci, která se problému věnovala. Za Českou republiku se jí účastnil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Jen pro připomenutí, AMR bylo také jednou z priorit českého předsednictví. V červnu 2009 Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) přijala Doporučení o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí.
Problematice se věnuje také Světová zdravotnická organizace (WHO). Na 68. zasedání Světového zdravotnického shromáždění v květnu 2015 byl schválen Globální akční plán proti antimikrobiální rezistenci. Jednotlivé státy se zavázaly, že do dvou let přijmou národní akční plány.
EU dává na výzkum 147 milionů eur
Přijetí nového akčního plánu na úrovni EU a rychlejší implementaci národních akčních plánů členských států, je i cílem Nizozemska. Konkrétně se tématu věnují nizozemské ministerstvo zemědělství a zdravotnictví. Cílem opatření je omezit nevhodné používání antimikrobiálních látek ve zdravotnictví, ale i ve veterině. Antibiotika by také neměla znečišťovat životní prostředí.
Nizozemí může být pro ostatní členské státy příkladem. Antibiotika se v zemi nadužívala hlavně při léčbě zvířat. Holanďanům se v posledních několika letech podařilo využití antibiotik ve veterinární medicíně snížit na polovinu. Na druhou stranu nizozemské firmy patří mezi hlavní investory do výzkumu nových antibiotik.
Evropská unie dává na výzkum a vývoj okolo 147 milionů eur ročně. V minulém roce Spojené státy investovaly do tohoto odvětví 240 milionů eur a v letošním roce plánují dalších 382 milionů eur. Objemy investic u privátních „výzkumníků“ nejsou známé. V současné době existuje celkem 61 výzkumných projektů – jde o projekty globální i národní. Nejvíce jich je ve Velké Británii, Francii, Německu, Nizozemí, Švédsku, USA a Kanadě.
Právě vývoj nových antibiotik, alternativních léčebných metod a diagnostických nástrojů může riziko AMR snížit. Od roku 2000 však bylo na trh uvedeno jen 5 nových tříd antibiotik. V současné době je v Evropě a USA ve fázi testování 52 různých druhů antibiotik. Pouze jeden se dá zařadit mezi „nová“ antibiotika.
Doporučení nizozemského předsednictví
Podle zprávy nizozemského předsednictví mají výzkumné iniciativy proti AMR stále slabá místa. Naprostá většina z nich se soustřeďuje na základní výzkum a raná stádia vývoje léků. To zvýhodňuje akademické instituce a velké farmaceutické společnosti oproti malým a středním podnikům, které žádnou významnější podporu nemají, a těžko se dostávají až do klinické fáze testování.
Nizozemské předsednictví v únoru představilo ministrům výzkum, který monitoroval několik zdravotnických institucí. Na základě jejich výsledků vznikly tzv. „best practices“. Nizozemí doporučuje zdravotnickým zařízením sestavit týmy různých odborníků (klinický mikrobiolog, lékař infekčního oddělení, farmaceut a hygienik), kteří budou kontrolovat předepisování antibiotik. Dále doporučuje spolupráci zdravotnických institucí na mezinárodní, domácí úrovni, ale i přeshraniční úrovni.
Holandské předsednictví došlo nakonec k pozitivnímu závěru: Úspěšný boj proti AMR se vyplatí nejen z hlediska zdraví, ale i peněz.
Gita Zenknerová
Bližší informace o konferenci v angličtině najdete zde.
A na této fotografii můžete – po rozkliknutí – zkusit svoji pozornost a najít českého ministra zdravotnictví:
Foto: The Netherlands EU Presidency 2016
