Hovorka se na poslední chvíli snaží zbourat NZIS, Dušek má ale zelenou od ochránců osobních údajů

Docent Ladislav Dušek má smělé plány a podporu odborné veřejnosti. Pro další rozvoj DRG Restart potřebuje zákonnou oporu. V cestě mu stojí jediná překážka, na které si už vylámali zuby jiní sekáči - zaťatý poslanec Ludvík Hovorka. Foto: Tomáš Cikrt

Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka zatroubil minulé úterý do útoku proti novele zákona 372/2011 o zdravotních službách, který zpřesňuje vymezení Národního zdravotního informačního systému (NZIS) se všemi jeho registry i využití a ochranu sbíraných údajů. Naše osobní data prý budou ohrožena a v registrech budou neanonymní údaje, které ani nejsou potřebné, hřímal Hovorka. Koaliční poslanec využil druhého čtení zákona a v půlhodinovém vystoupení označil novelu z dílny ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) za nebezpečnou s tím, že navrhne její zamítnutí. Pokud by se mu podařilo zákon shodit pod stůl, fakticky by zastavil změny, které v Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) provádí ředitel Ladislav Dušek, zejména pak ambiciózní projekt DRG Restart. Samotného Duška překvapil nejen Hovorkův útok, ale i přístup Svazu zdravotních pojišťoven, jehož údajného negativního stanoviska se poslanec dovolával. Řediteli se nelíbí, že snaha zbourat novelu přichází až po vypořádání připomínkového řízení (skončilo bet rozporu), výhrady poslance odmítá a poukazuje na dohodu s Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) o mechanismu kontroly dodržování zákona při provozování NZIS.

 

Poslanci Hovorkovi se minulý týden podařilo dosáhnout přerušení projednávání novely, což hned využil a uspořádal dnes seminář, kde zákon cupoval jeho asistent Ondřej Dostál.  Podle informací Zdravotnického deníku by měli poslanci pokračovat ve druhém čtení zákona v úterý 9. února.

 

Dušek se dohodl s ochránci dat

Docent Ladislav Dušek v rámci připomínkového řízení strávil mnoho hodin jednání se všemi dotčenými stranami, včetně poslance Hovorky (dvakrát přišel vysvětlovat zákon na podvýbor, který poslanec vede) a přímého jednání s pojišťovnami. Dušek dosáhl toho, že návrh šel do vlády bez rozporů a úspěšně prošel i prvním čtením a zdravotním výborem sněmovny.

Oborovým zdravotním pojišťovnám skutečně návrh moc nevoní, vadí jim zejména Národní registr hrazených služeb. V připomínkovém řízení ovšem spoléhaly na to, že se zákon „kousne“ na odporu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jenže zarputilý ředitel ÚZIS do návrhu pružně zapracoval připomínky úřadu a osobně konzultoval s jeho pracovníky tak dlouho, až spolu nalezli model, jak zajistit ochranu dat a průběžnou kontrolu NZIS.

„Jak vnitřní, tak vnější řízení zůstalo v zásadních otázkách naprosto bez rozporu, zejména v oblasti ochrany dat. K tomu se velmi detailně vyjadřoval i Úřad na ochranu osobních údajů i Legislativní rada vlády. Všechny připomínky byly zabudovány, novela byla ve vládě jednoznačně schválena,“ říká docent Dušek a potvrzuje, že měl s ÚOOÚ několik separátních jednání. „Určitě to nebylo standardní připomínkové řízení – takové to suché, kdy si navzájem posíláme nějaké dokumenty, jednali jsme osobně, kolegové podrobili novelu poměrně výrazné kritice na začátku, kterou jsem i s kolegy na ministerstvu uznal jako legitimní, významným způsobem jsem dopracoval důvodovou zprávu ve smyslu ochrany osobních údajů a v novele jsme provedli poměrně hodně zásadních změn. Například jsme zrušili ustanovení, že by se ta osobní data v registrech sbírala na dobu neurčitou, jsou tam nyní striktně stanoveny termíny přesně, jak to úřad žádal. Takto jsme reagovali na všechny vznesené připomínky. Takže závěr projednávání s Úřadem pro ochranu osobních údajů je bez rozporu,“ vysvětluje ředitel ÚZIS.

Důležitou podmínkou vypořádání připomínek ÚOOÚ je dohoda na další spolupráci. „Nechceme, aby se Národní informační zdravotní systém rozvíjel mimo kontrolu úřadu. Vznikne něco jako etická rada NZIS, kde by ÚOOÚ mohl být nezávislým konzultantem a mohl tak být od začátku přítomen všem zásadním rozhodnutím. Rovněž jsme se úřadem dohodli, že pokud bude zákon schválen, podrobí NZIS auditu, nebo vnitřní kontrole, abychom viděli, že nastavení, které tady máme nyní, opravdu odpovídá tomu, co by úřad považoval za správnou ochranu osobních údajů. Jsem rád za to, jakým způsobem se mi podařilo s ÚOOÚ partnersky jednat a toto partnerské jednání bude dál pokračovat. Pokud někdo tvrdí opak, tak lže,“ zdůrazňuje docent Dušek.

 

Pojišťovny spoléhaly na ÚOOÚ, nyní nabíjejí Hovorkovi

Svaz zdravotních pojišťoven připouští, že v připomínkovém řízení nenavrhoval nějaké zásadní odmítnutí zákona a spoléhal na odpor ÚOOÚ. „Takto úplně jsme s nimi nejednali. Původně byl kromě nás kritický Úřad pro ochranu osobních údajů. Tak jsme si říkali, že to uhraje úřad sám. Ale vím, že jednali s docentem Duškem a ten jim vysvětloval, že je skutečně potřeba a oni nějakým způsobem rezignovali, nechali se přesvědčit,“ sdělil Zdravotnickému deníku Martin Balada, výkonný ředitel a předseda právní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Připomínky podával svaz v rámci Unie zaměstnavatelských svazů. Vypořádání považuje za šalamounské. „Vyřídili nás tak, že upravili důvodovou zprávu a lépe odůvodnili podle jejich názoru účelnost a nezbytnost takovéto úpravy,“ vysvětluje Martin Balada a přidává oficiální vyjádření Svazu: „Tento způsob vypořádání nebyl z našeho pohledu dostatečný na tolik, aby rozptýlil obavu z nepřiměřeného zásahu do práva na ochranu osobních údajů a soukromí. Nelze tedy uvést, že bychom mohli být se způsobem vypořádání  spokojeni.“

Ředitel Balada ale přiznává, že oproti připomínkovému řízení se jejich stanovisko vyvíjelo a že na vystoupení poslance Hovorky minulý týden v parlamentu také mají „nějaký podíl“. „Svůj názor jsme v posledních dnech zpřesnili a podle nás není nezbytně nutné, aby – zejména co se týče Národního registru hrazených služeb – byla sbírána data neanonymizovaná, to znamená ostrá. Myslíme si, že účel, o který se návrh opírá v důvodové zprávě, není ten správný, aby bylo možné zasáhnout do ústavně zaručeného práva na sebeurčení,“ doplňuje ředitel pojišťovenského svazu.

Jenže to, že se poslanec Hovorka ohání aktuálním negativním stanoviskem Svazu zdravotních pojišťoven, zlobí ředitele ÚZIS Duška. „Toto je v hrubém rozporu s objektivními závěry vnějšího připomínkového řízení.  Pokud mají poslanci přístup ke všem materiálům z vnějšího připomínkového řízení, pak pan poslanec musí vidět, jaké připomínky Svaz zdravotních pojišťoven vznesl, musí vidět, jak byly vypořádány a musí vidět, že vypořádání skončilo bez rozporu, a to dokonce i na vypořádávací poradě s přímým jednáním s právním zástupcem Svazu. Pokud pan poslanec k těmto materiálům má přístup, opravdu schválně zdůrazňuji to pokud, pak to, co tvrdí, je lež. Pokud ten přístup k materiálům nemá, pak je mi to líto, ale je nutné si je opatřit,“ říká docent Dušek.

 

Občane neboj se (o svá data)

Položili jsme řediteli ÚZIS otázku: Proč se nemusí občan ČR bát o svá data v Národním zdravotnickém informačním systému? Podle docenta Duška jednoduše proto, že je NZIS:

1.Vysoce zabezpečen a neumožňuje prohlížení dat jakékoliv třetí osobě. Přístup k primárním úložištím nemají ani analytici NZISu, ale pouze vybraní jedinci pod zákonem o státní statistické službě, které lze spočítat na prstech jedné ruky a všechno doložit striktními protokoly.

2. Data konkrétních lidí nejsou ve finále zpracovávána a dokonce nejsou nikde ani prezentována. Nikdy z NZISu nejsou používána data konkrétního člověka. Jakékoliv analytické zpracování už pracuje s daty striktně anonymizovanými. Tedy ani já jako analytik dat nemám přístup k těm řekněme ryzím osobním údajům, které v NZISu jsou. Existuje jediná výjimka, kdy jsou z tohoto systému poskytována data konkrétního člověka a to je situace, kdy kriminální policie vznese požadavek, aby mohla vidět list o prohlídce zemřelého, včetně záznamu o pitvě v případě nejasných úmrtí. Ale data jsou v tomto případě poskytnuta pouze na základě pravomocného rozhodnutí soudu. Žádný jiný případ a žádný jiný mechanismus, jak se data mohou dostat ven, neexistuje.

3. NZIS v různé podobě existuje od sedmdesátých let minulého století. Za celou tu dobu není znám jediný případ, kdy by z registrů, jako je například Národní onkologický registr, unikla osobní data. To zabezpečení je tak tvrdé, že únik v podstatě není fyzicky možný a celou tu dlouhou dobu k němu ani jednou nedošlo.

4. V NZIS se nesbírají žádná super citlivá data. To, co teď běží v médiích je normální lživá kampaň. Národní zdravotnický informační systém nesbírá žádné podrobné anamnestické údaje, nesbírá žádné citlivé údaje z osobního života lidí a nesbírá vůbec žádné údaje o nějakém jejich sociálním postavení – toto všechno jsem si přečetl v novinách v posledních dnech. Jsou to lži. NZIS sbírá bazálně administrativní data o vykonané léčbě, o zdravotních službách a o ceně a místě poskytovaných služeb. Pokud sbírá nějaká data anamnestická – tak jsou to data ryze klinická, například stav, ve kterém byl zachycen nádor, zda ten člověk měl už nádor dříve, zda měl nějaký jiný nádor, zda se jedná o opakovaný nádor. Nebo například, zda spontánní potrat, který proběhl, je první u dané ženy anebo se ty potraty kumulují. To jsou všechno údaje, které jsou používány pro velmi závažné analýzy a bez nich je nelze provádět. Není to ale žádný velký bratr, který by se snažil sbírat nějaká citlivá data z osobního života, kvality života, nebo sociálního postavení pacientů. Nic takového neprobíhalo, neprobíhá a probíhat nemůže.“

 

Bez kvalitních dat se neobejdou ani pacienti ani stát

Poslanec Hovorka kritizuje NZIS i kvůli tomu, že databáze budou spojovány s rodnými čísly, což prý není pro nový systém DRG potřebné. Docent Dušek ovšem namítá, že e-government v Česku není ve stavu, abychom se mohli přepnout na anonymní identifikátor. „Celé zdravotnictví jede na rodné číslo, číslo pojištěnce se fakticky rovná rodné číslo. Za těchto okolností, kdyby se NZIS zaváděl přes e-government, tak by bylo nutné investovat do českého zdravotnictví 2 miliardy. Zasáhlo by to informační systémy a hlášení nemocnic i pojišťoven. Samozřejmě – za pět let být příjemná vize, v tuto chvíli je to ale science fiction,“ vysvětluje a vzápětí dodává, že možná kritici ani nevědí, že má ÚZIS ustanovenu odbornou skupinu, která bude s experty na e-government tyto vize přibližovat skutečnosti.

Ladislav Dušek ještě dodává, že cílem je, aby se občan dostal k údajům o tom, jak dostupná je péče v jeho okolí, jak kvalitní je a kde jí může čerpat. „Po těchto údajích pacienti volají a doteďka je nikde nemají. Nemohou si nikde najít žádné indikátory kvality péče. Bez dat to nepůjde. Chtěl bych všem vzkázat, aby si nebrali debatu o osobních datech jako rukojmí, kterou budou bránit tomuto cíli. Já sám jako občan této republiky bych byl rád, aby zdravotní péče chránila více Duška, než Duškova data. A nechci to naopak,“ uzavírá ředitel ÚZIS.

Tomáš Cikrt