Vodní záchranáři jako státní služba? Vnitro chce nakonec zachovat současný stav

Vodní záchrannou službu najdeme po republice v různých podobách. Například na vodní nádrží Slapy si ji zajišťuje sama Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje. Foto: Tomáš Cikrt

Ministerstvo vnitra připravilo pro vládu informativní materiál o vodní záchranné službě. Zabývá se v něm třemi možnostmi jejího nastavení z hlediska dalšího financování: příspěvková organizace ministerstva vnitra, organizační složka státu anebo – jako dosud – nezisková organizace, která je příjemcem dotací. Ministerstvo se přiklání k posledně jmenované formě. Vodní záchranáři by měli ze státního rozpočtu dostávat 15 miliónů korun ročně, stát přispěje na jejich vybavení tam, kde záchranáři jistí vodní plochy, které nejsou soukromé.

 

V Česku působí Vodní záchranná služba Českého červeného kříže (VZS ČČK), jako jediná na celém území ČR, ostatní subjekty mají pouze lokální působnost. VZS ČČK je neziskovou organizací (spolkem). Je součástí integrovaného záchranného systému podle příslušného zákona (č. 239/2000), jinak není upravena žádným zvláštním právním předpisem. Ve spolku je sdruženo 34 pobočných spolků na principu dobrovolného členství.

VZS ČČK je nasazována jako záchranná složka v případě malých i rozsáhlých povodní, nebo při pátrání na vodě nebo v blízkosti vodních ploch a toků či při vyhledávání utonulých. VZS ČČK je rovněž nasazována při záchranných a likvidačních pracích a záchraně majetku. Její plavidla jsou k dispozici jako dopravní prostředek posádkám poskytovatelů zdravotnických záchranných služeb do obtížně dostupných míst a pro následný rychlý transport pacienta plavidlem VZS ČČK k sanitnímu vozu, nebo vrtulníku letecké záchranné služby. Také se podílí na zajištění aquaparků, bazénů a koupališť jako asistenční služba za úplatu provozovatelů těchto zařízení. Vychovává plavčíky s potřebnými dovednostmi.

Uvažované varianty centrálního financování

Pokud by Ministerstvo vnitra chtělo zřídit vodní záchrannou službu jakožto státní příspěvkovou organizaci, muselo by změnit zákony, včetně nového speciálního zákona o zřízení vodní záchranné služby. Bez nutnosti podstoupit legislativní proces by mohlo ministerstvo vnitra podle platných právních předpisů zřídit vodní záchrannou službu jakožto organizační složku státu (muselo by souhlasit ministerstvo financí).  V obou případech však podle materiálu „neexistuje způsob, jakým by mohlo dojít k přeměně stávající organizace VZS ČČK případně jiných rovněž nezávislých subjektů na státní organizaci podřízenou ministerstvu vnitra“.

Ministerstvo vnitra se proto přiklání k třetí možnosti dotaci nestátnímu neziskovému sektoru. Tento způsob má svá jasná pravidla a nic mu nyní nestojí v cestě. Připravuje se proto nový dotační program s pracovním názvem „Rozvoj a modernizace materiálně technické základny VZS“ s alokací 15 miliónů korun na rok  v rámci výdajů programového financování a o 5 miliónů ročně v oblasti ostatních běžných výdajů by byl navýšen stávající grant pro hasičkou záchrannou službu, s níž vodní záchranáři spolupracují. Předpokládá se podpora materiálního vybavení (například plavidel, základního vybavení, apod. v rozsahu 15 miliónů korun ročně), ale pouze na nejdůležitějších vybraných vodních plochách ve vlastnictví státu, nikoli soukromých vodních plochách. Veškeré náklady budou hrazeny z rozpočtu ministerstva vnitra.

-cik-