NHS sází na informační technologie. Chce z nich udělat pilíř péče o chronické pacienty

Ve Velké Británii plánují sledovat chronické pacienty na dálku tak, aby nemuseli pravidelně docházet na kontroly do zdravotnických zařízení. Vyvíjejí se také technologie, které by měly odhalit problémy ještě dříve, než je pacient začne pociťovat. Británie chce do budoucna díky těmto postupům ušetřit miliardy za preventabilní hospitalizace a návštěvy lékaře. Foto: Pixabay

Udržet lidi s demencí co nejdéle doma a zařídit, aby si pacienti s chronickými onemocněními pokud možno svůj zdravotní stav sami monitorovali. To je cesta, kterou se nyní chce vydat britská Národní zdravotní služba (NHS). Novinkou je přitom pilotní program, v němž dostanou lidé s demencí do svého domova čidla, díky nimž bude možno kontrolovat, zda vstali, najedli se a svůj den tráví obvyklým způsobem.

 

Zatímco v Česku je ještě zapojování nových informačních technologií do medicíny víceméně v plenkách, v Británii se z nich snaží těžit u velké části chronických onemocnění. NHS se proto spojila s firmami, jako je Google, IBM nebo Phillips, za jejichž pomoci se snaží zavádět monitorování pacientů po celé Británii na dálku. V rámci pilotu zaměřeného na lidi s demencí se tak bude monitorovat například to, zda pacient rozhrnul ráno záclony, zapnul konvici nebo otevřel ledničku. Díky tomu bude mít lékař jistotu, že pacient vstal, pravidelně jí a pohybuje se standardně po svém domově. Zároveň půjde o prostředek, který umožní pacientům žít doma co nejdéle.

„Dvě třetiny lidí s demencí žijí v komunitě. My víme, že chtějí zůstat nezávislí a žít ve svých domovech co nejdéle. Technologie mohou být nedocenitelné v tom, že s tím lidem napomohou a zlepší tak jejich každodenní život. Zdravotníkům navíc mohou umožnit poskytování péče šité na míru pacientovi,“ uvedl pro The Telegraph George McNamara z britské Alzheimerovské společnosti.

Projekt týkající se pacientů s demencí je přitom jedním z šesti nyní startujících plánů, které mají díky novým technologiím zcela změnit zdravotní služby. K účasti na pilotních programech bylo vybráno sedm částí Británie (Birmingham, Sheffield, Lancashire, Londýn, Manchester, jihozápad plus Surry a Sussex). Pacienti při nich budou vybaveni nejnovějšími přenosnými technologiemi, takže bude možné na dálku sledovat jejich dlouhodobý stav, aniž by museli chodit k doktorovi nebo do nemocnice. V Sheffieldu tak lidé s demencí, stařeckou křehkostí nebo jiným handicapem dostanou možnost využít domácí monitorovací systém, který bude prostřednictvím sensorů kontrolovat používání spotřebičů. Díky tomu mnozí, kdo by jinak byli nuceni přestěhovat se do pečovatelského sociálního zařízení, ještě mohou nějakou dobu žít nezávisle. Součástí pilotu bude také to, že lidé s demencí dostanou sledovací zařízení, takže se jejich rodiny budou vždy moci ujistit, že jsou v pořádku nebo se nezatoulali příliš daleko od domova. Další technologie zase zkontaktuje zdravotnické pracovníky v případě pádu a zaznamená změny v chůzi.

Výzkum musí dále pokračovat

„Pilotní programy tohoto typu jsou vždy zásadní pro to, abychom věděli, zda mají nové technologie dopad na životy lidí. Je dobré vidět, že nástroje zaměřené na pomoc lidem s demencí se jako součást tohoto plánu ověřují. Mnoho z hodnocených projektů je cílených na to, aby lidé s demencí dokázali déle žít nezávisle. Zároveň je tu ale zoufalý nedostatek nových léků, prevence a lepších diagnostických metod. Jestli chceme nad demencí zvítězit, musí investice do výzkumu pokračovat. Musíme se také ujišťovat, že na novou léčbu dosáhnou lidé, kteří ji potřebují co nejrychleji,“ zdůrazňuje Hillary Evansová, výkonná ředitelka největší britské výzkumné neziskové organizace zaměřené na Alzheimerovu chorobu Alzheimer’s Research UK.

Moderní technologie ovšem nemají pomáhat jen lidem s demencí, ale mnohem většímu spektru chronických pacientů. Lepší sledování umožňují také lidem s diabetem (tato technologie se začíná pomalu využívat také v Česku, více jsme psali zde), duševně nemocným zase pomáhají zůstat v kontaktu s podpůrnými službami. Prediktivní technologie vyvinuté společností Accenture pak umožní zdravotnickým a sociálním pracovníkům či policii včas rozpoznat problémy a rychleji zasáhnout.

Přenosné technologie, jako jsou Jawbone, Fitbit, Misfit, the Pebble nebo chytré hodinky od Apple, už pomáhají lidem monitorovat tep, spánek, ušlé kroky, dietu, konzumovaný alkohol či rychlost běhání. Společnosti ale nyní vyvíjejí zdravotní pomůcky, které budou umět zkontrolovat krevní tlak, hladinu inzulinu nebo dokonce zkontrolují neurologický stav pomocí záznamu pohybu očí nebo příznaky deprese z jazyku použitého na Twitteru. Aplikace, které pacientům připomínají, kdy si mají vzít léky, už přitom byly pilotně otestovány v severovýchodní Anglii. Ve výsledku tak lidé s chronickými nemocemi typu astma, cukrovka, srdeční onemocnění či vysoký krevní tlak mohou být bez přestávky sledováni díky sensorům na kůži nebo aplikacím v chytrých telefonech, které data posílají do zdravotnických záznamů a problémy je tak možno okamžitě řešit.

Například v anglickém Rochdale už zdravotníci testují nový systém navržený společnostmi MSD a Verily, který se snaží vyhledávat lidi s rizikem onemocnění ještě předtím, než se rozvine. Zaměřuje se přitom na zdravotnické záznamy, vzdělání, deprivace a dokonce i počasí – například o astmatu či infarktech se totiž ví, že je vyvolává znečištění.

Potenciál pro úspory

„Během příštího desetiletí nepoplynou hlavní přínosy zdravotnictví jen z několika zázračných léků, ale také z kombinace různých objevů na poli biosenzoriky, medicínských technologií a léčiv, mobilní komunikace či výpočetní techniky s umělou inteligencí. Náš nový program se chce vymanit z mediálního humbuku a otestovat praktické přínosy pro pacienty tak, že v přístupném prostředí uvnitř světově největší integrované zdravotní služby dáme dohromady některé z těch nejslibnějších technologií, “ uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu výkonný ředitel NHS Anglie Simon Stevens.

„Musíme se ujistit, že NHS zůstane průkopníkem na poli nových technologií a modelů péče, takže britští pacienti budou mezi prvními na světě, kteří budou profitovat z úžasných pokroků medicíny. Umožní to spolupráce NHS s výzkumným průmyslem. Nejenže to ukazuje atraktivitu NHS jako místa, kde se dají testovat a vyvíjet nové produkty, je to ale také důležitý krok k vytvoření NHS 21. století,“ říká George Freeman, který má v Británii na starosti vědy o životě.

Nutno ovšem podotknout, že ať jsou Britové svou NHS nadšeni jakkoliv, je ve skutečnosti v hluboké krizi. Jen za první tři měsíce loňského roku vedlo najímání krátkodobého zdravotnického personálu přes agentury k tomu, že některé anglické nemocnice utratily o 820 milionů liber více než za celý předcházející rok. Právě úspory si ovšem NHS slibuje od nových technologií. Do roku 2018 mají být v Británii skoro tři miliony lidí, kteří budou trpět alespoň třemi chronickými chorobami, jako je cukrovka a demence, které vedou k rostoucímu tlaku na zdravotnická a sociální zařízení. Odborníci na zdravotnictví však doufají, že digitální revoluce uvolní zdroje a umožní lidem monitorovat si své zdraví sami, místo aby se obraceli na profesionály. Podle odhadů by tak přechod na moderní technologie mohl v příštím desetiletí ušetřit NHS až pět miliard liber.

„Čtvrtinu nemocničních lůžek zabírají pacienti s demencí a na hospitalizace, kterým je možné předejít, se vydávají miliony. Se stárnutím populace a pacienty, kteří mají více chronických diagnóz, je správné, abychom se zaměřili na prevenci a udržení lidí mimo nemocnice – musíme tedy předvídat a předcházet krizi. To je smysluplné nejen ekonomicky, ale také to snižuje lidské utrpení v souvislosti s akutní hospitalizací. S implementací technologií je ale nejdůležitější, aby byl člověk s demencí v centru jakéhokoliv rozhodování. Každý člověk je jiný a potřeby by proto měly být hodnoceny případ od případu,“ zdůrazňuje George McNamara z Alzheimerovské společnosti.

-mk-